Subway nebo Maršrutka

Shodou okolností jsem během měsíce pracovně navštívil z českého pohledu oba póly vnímání světa. USA i Rusko. A víte co? Máme se v Česku zatraceně dobře.

Nejsem klasický turista a díky mé práci jsem opatrný na rychlá hodnocení, ale dovolím si několik poznámek napříč tématy, o kterých se v poslední době mluví. A samozřejmě je to celé subjektivní.

1. Doprava

Tímto tématem začínám už proto, že o státu hovoří i to, jakým způsobem do země vůbec vstupujete. Obvykle přilétáte. Porovnání letiště v Jekatěrinburgu a JFK – 1:0 pro Rusko – čistota, ochota i organizovanost. Po centru je pochopitelnější americký způsob dopravy, ruský je z mého pohledu chaotický, navíc stáří vozového parku veřejné dopravy v Jekatěrinburgu je až brutální. Tzn. 1:1. Nicméně zácpy v podstatě stejné a v porovnání s tím jsou ty české až legrační. Jestli ono to není tím, že benzín u nás je v podstatě 2× dražší než v obou těchto státech.

2. Bezpečnost

Podotýkám, že ani na jednom místě jsem neměl jakýkoliv problém. A pocit bezpečí? Subjektivně lepší v Rusku. Ale rozhodně to není počtem policistů v ulicích, ten je prakticky stejný. Tzn. 2:1 pro Rusko. A pokud někdo vnímá Česko, jako policejní stát, pak se musím pouze pousmát.

3. Svoboda slova

Kritické místo. A tenký led. Vím to. Fake news, propaganda, cenzura. Ono to tak nějak jde vidět v obou státech. Ale v rozdílném měřítku. Minimálně tím, že víte, kterým směrem se určité médium vydává (komu patří) a tím, pokud chcete, dokážete informace filtrovat. V Rusku je to podstatně obtížnější. Navíc si v Rusku stačí pustit televizi a víte, na čem jste. Tedy 2:2.

4. Běžný člověk

OK, nežil jsem, nevím. Ale po městě nemám v uších sluchátka a oči mám otevřené. Otázka je, kde bych si lépe dovedl představit žít jako “průměrný obyvatel”. Popravdě v Rusku ne. Je vidět podstatně větší rozdíl mezi extrémně bohatými a extrémně chudými. Mnohem víc než v USA. Je to vidět na každém kroku. A není to o žebrácích na ulicích. Ty tu na rozdíl od USA nevidíte. Je to o lidech v autobusech, tramvajích. Atd. A to stále mluvím o městě, které je životní úrovní nad průměrem. Rusové jsou a byli ochotni trpět. Já ne: 3:2 pro USA. A opět se neubráním srovnání s ČR – v tomhle kritériu totiž vedeme nad oběma státy. Máme se dobře.

5. Cestovní ruch

Nemůžu se nedostat k “mému” tématu. Srovnávat New York a Jekatěrinburg, který je přímo na hranici Evropy a Asie je jako srovnávat Český Krumlov s Neratovicemi. Nicméně pár věcí k porovnání. Cestovní ruch v New Yorku je nepostradatelnou složkou ekonomiky a je na ní navázána celá řada aktivit, systém je nastavený jak z hlediska obchodu, tak i podpory z veřejných míst. Cestovní ruch v Jekatěrinburgu je rozdělen mezi podnikatele a veřejnou správu. Ten “systém” mi velmi připomíná náš, až na to, že i tady, tedy v průmyslovém městě, se neustále investuje do nových atraktivit ať už z jakýkoliv zdrojů. Nicméně systém je tu hodně navázaný na veřejnou podporu a občas je vidět, že “to zaskřípe”. Výsledek 4:2 pro USA. A porovnání s Českem? Z hlediska příjezdu do ČR jsme pro Rusko “wow destinací”, kdežto pro USA jsme jen tečka někde v Evropě. Lidi i tady, 4,5 hodiny letu od Prahy Česko stále znají. Staří, i mladí. A za to připisuji bod pro Rusko.

Výsledek utkání

USA – Rusko 4:3. Z mého subjektivního pohledu. Pokud bych si měl vybrat, já, jako občan Česka, do které z těchto zemí bych se chtěl přestěhovat, pak musím odpovědně říct, že zůstávám doma. Máme své problémy, máme témata k řešení, ale máme se setsakramentsky dobře. I přes kauzy, problémy, zhůvěřilosti a spoustu malicherností. Jen bychom občas mohli odložit svojí masku švejkovství a škarohlídství. A být trochu více spokojení.

JP