Zeměmi Švédu a Norů 2
01. 12. 2014
26. 7. 00:11, kemp Magalaupet
Norsko nás přivítalo příjemně. Vůně moře a ryb, malé rybářské lodě
i velké zaoceánské. Nádherný výhled na fjord z pevnosti a spousta
dřevěných domů natřených pestrými barvami. To je Trondheim. Teď ležím
ve spacáku. Zrovna jsem se vrátil z focení a prohlídky soutěsky Magalapuet
na řece Driva. Jde z ní hrůza. Cítím pokoru. Člověk si při pozorování
podobné scenérie uvědomí spoustu věcí o přírodě a sobě samém.
26. 7. 11:54, chata Sn?heim
Sedím na kameni v národním parku Dovrefjell a je mi dobře. Čekám, až
dorazí loudající se táta. Jím mrkev a vychutnávám si okolní přírodu.
Za zády mám malou chaloupku, mělké údolí s horskou bystřinou a pár
pasoucích se pižmoňů. Před sebou hřeben hor, nevelké jezero a v dáli
pak kuželovitou horu se sněhovým čepcem.
27. 7. 13:32, Romsdalshornet
Vyběhli jsme s tátou na hřeben s nádhernou vyhlídkou. Pod námi
v obrovské hloubce řeka Rauma a naproti Stěna trollů. Nejvyšší kolmá
skála Evropy, která má na svědomí několik desítek životů lezců. Norsko
je zemí velkých nej.
28. 7. 13:40, vyhlídka Dalsnibba
Obědváme pravý český uherák s norskou mrkví a rakouským jablkem. Jedno
z nejpopulárnějších míst v Norsku. Bohužel pravděpodobně proto, že je
dostupné autem. Nicméně je tu nádherný výhled na prý nejkrásnější
fjord Norska, Geirangerfjord, na okolní zasněžené kopce se stovkami jezírek
a na velký ledovec.
29. 7. 17:11, řeka Sjoa
Cítím se báječně po absolvování jednoho z nejsilnějších zážitků
v životě. Raftování na řece Sjoa se skupinou českých průvodců
z České raftové základny v Norsku. Zrovna sundávám neopren. Řeka
ledová, jak když bodne jehlou. Táta by mohl vyprávět, když do ní
v jedné z peřejí zahučel. Divoká tak, že mi teď slalomový kanál
v Troji, kde jsem měl nedávno školní kurz, připadá jako potůček. Místy
až třímetrové peřeje a téměř dvacetikilometrová rychlost proudu. To je
řeka Sjoa a takové je i Norsko. Divoké a nespoutané.
Martin Kainc
