Svárurád řekl: „Ovšem. Nebo kdyby to jednomu prošlo, jiní by
také chtěli, aby se jim promíjelo.“ Sluchosud řekl: „Já sic nevím
vlastně, jak to bylo: než poněvadž sobě Sok tu věc tak vysoce vede1,
rozumím, žeť ho opravdu bolí; nechť jest ztrestána.“ Stranobij řekl:
„Já sem již prvé věděl, že ta drchta všecko, co ví, vypleští2:
potřebí ji hubu zacpati.“
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L. P. 1623
1 pokládá tu věc za tak důležitou 2 vyžvaní
Že ta drchta všecko, co ví, vypleští: potřebí ji hubu zacpati
14. 06. 2012
Příroda uzdravuje. No a těm, kdo to hlásají, prý (slovy Labyrintu) „třeba hubu zacpati“. Jak vidno, nejeden z našinců, co jsme si všichni rovni, poté, co si je rovnější, vyhlásil uzdravujícím silám přírody třídní boj a s bolševickou neústupností (ač coby straník držitelem jiné „chlebové knížky“) se snaží balneologii ze zdravotnictví vygumovat jako třídu. Ti, cui bono, totiž nemají zájem přicházet o lukrativní, státem garantovaný, (populisticky) snadno zdůvodnitelný byznys. A protože jim až tak moc jde o osud léčebného lázeňství hrazeného z veřejných zdrojů, určitě jim není jedno, že se pomalu ruší dětské lázeňské léčebny. Chtějí to urychlit, protože i těch několik zbylých efektivně redukuje počty příštích chronicky nemocných dospělých, doživotních konzumentů obrovských kvant farmak a zhusta vykazovaných zdravotních výkonů. Zásadním mínusem tohoto medicínského oboru totiž je, že předcházení nemocem je levnější než jejich léčení. Další přitěžující okolností, že léčebné kúry lze brát pouze v místě výskytu přírodních léčivých zdrojů, a na rozdíl od jiných léčiv, jen málokteré importovat. Některé ani nejde prodávat, natož na nich mít v Evropské unii bezkonkurenčně nejvyšší, specificky českou obchodní marži. A protože je díky státu možné dosahovat marže (v řádu stovek procent) i za zprostředkování vstupních víz, má smůlu také řada moravských, slezských a českých lázní, které se zaměřují na zahraniční samopláteckou klientelu. A že tím stát přichází o miliardy korun do veřejných rozpočtů? No tak i kvůli této „taškařici“ zvedne daně těm, co je v Česku ještě platí, sebere peníze školám, sníží dotace na mládežnický sport a zemědělcům, ořeže výdaje na vědu a výzkum, benefity politikům, příjmy úředníkům, lékařům, policistům, hasičům, učitelům, starobním a invalidním důchodcům. „Nebo kdyby to jednomu prošlo, jiní by také chtěli, aby se jim promíjelo.“
Jaromír Kainc