Zázračná voda třetihorního moře

Lázně Hodonín


Hodonínsko je známé těžbou ropy a zemního plynu. V padesátých letech zdejší naftaři upozornili na skutečnost, že voda, kterou při těžbě nafty odčerpávají, obsahuje výrazné množství jodu. To bylo pro lékaře hodonínské nemocnice impulzem k empirickému výzkumu jejích léčebných účinků. S nemalými úspěchy ji prostřednictvím léčebných kúr začali aplikovat pacientům, kteří za války utrpěli těžká zranění kostí. Navíc se zaměřili i na pacienty s poruchami pohybového ústrojí. Výsledky byly velmi povzbudivé. V sedmdesátých letech výzkum převzal Výzkumný ústav balneologický Mariánské Lázně. Bylo odléčeno několik tisíc pacientů a na základě výsledků doporučeno vybudování lázní v Hodoníně. 1. července 1979 byla na okraji města slavnostně otevřena lázeňská léčebna Hodonín. Mnozí skeptici jí předpovídali brzký konec. Nic takového se nestalo. K údivu všech plnila své poslání. V roce 1993 ji do svého majetku získalo město Hodonín a vznikly samostatné „Lázně Hodonín“. V nově rekonstruovaném lázeňském parku dnes disponují ubytovací kapacitou 200 lůžek, moderním vodoléčebným pavilonem s rehabilitačním bazénem a whirlpoolem. Ubytovací část je integrálně propojena s léčebnou. Podstatnou část léčení tvoří jodobromové koupele a zábaly, ruční klasické masáže, podvodní a reflexní masáže, perličkové, přísadové, bylinné a vířivé koupele, elektroléčba, magnetoterapie, parafínové a peloidní zábaly, plynové injekce, myostimulátor, individuální a skupinové cvičení a další procedury.

Indikace
II / 7 – hypertenzní choroba I. – III. stupně dle SZO. Juvenilní hypertenze;
II / 8 – onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém nebo zánětlivém ve stadiu I. až II. b;
II / 9 – stavy po trombózách a tromboflebitidách s přetrvávajícími následky, nejdříve za 3 měsíce po odeznění akutního stádia, stavy po operaci varixů, chronický lymfatický;
VI / 3 – kořenové syndromy vertebrogenního původu;
VII / 1 – revmatoidní artritis st. I. – IV. (vč. juvenilní artritidy);
VII / 3 – ostatní séronegativní spondartritidy (psoriatická artritis, Reiterův syndrom, enteropatické artritidy) a reaktivní (parainfekční) a druhotné artritidy;
VII / 8 – bolestivé syndromy šlach, úponů, burz, podkožní tkáně, tuku a kosterních svalů, včetně postižení způsobených prací s vibrujícími nástroji a nadměrným jednostranným přetížením, mimokloubní revmatismus celkový a lokalizovaný;
VII / 9 – koxartróza v soustavném léčení;
VII / 10 – gonartróza v soustavném léčení;
artrózy v ostatních lokalizacích (včetně Heberdenovy polyartrózy s postižením ručních a nožních kloubů);
VII / 11 – vertebrogenní syndrom algický funkčního nebo degenerativního původu, soustavně léčený;
VII / 14 – stavy po úrazech pohybového ústrojí a po ortoped. operacích včetně stavů po operacích meziobratlových plotének a stenóz kanálu páteřního.

Lázně Hodonín jsou přece jenom poněkud z ruky od Litvínova, kde jsem v letech 1985 až 1987 žil a pracoval, obdobně jako tehdy jejich dnešní ředitel Ing. Milan Sýkora. Co vás, pane řediteli, zavedlo sem na jižní Moravu?
Zdravotní stav mé rodiny, která neunesla tíhu severních Čech osmdesátých let minulého století. Rodině se tu začalo dařit, a tak jsem svůj zájem o zdraví a zdravotní problematiku pojal z širšího hlediska. Mé směrování vyústilo v hodonínských lázních, kde se mám možnost podílet na vytváření podmínek pro navracení zdraví velkému množství lidí.

Je výhodou, že Lázně Hodonín vlastní město Hodonín?
Hodonínské lázně jsou příspěvkovou organizací města, což je výhoda, a poměrně velká. Ale aby v tom někdo nehledal něco škaredého… Naše lázně nejsou zřízeny za účelem vytváření zisku. Vše, co vyprodukují, vrací nazpět do lázeňství a rozvoje. Hodonínským lázním je to ku prospěchu. A takto to chápou i hodonínští radní, ministerští úředníci i lidé, kteří rozhodují o dotacích. Věřím, že také proto měly Lázně Hodonín vysokou úspěšnost při získávání dotací v posledních čtyřech letech.Věříme, že ji budou mít i nadále. Na oplátku za to Lázně Hodonín vytvářejí nová pracovní místa a jsou cílem lidí z celé republiky i ze zahraničí, s nimiž do Hodonína přichází další koupěschopná poptávka nad rámec té, kterou tvoří stálí obyvatelé města. Je to výhodná symbióza.

A navíc, takto koncepční přístup majitelů lázní a kompetentních míst, rozšiřování kapacit, zkvalitňování služeb a lázeňské infrastruktury jim umožňuje dokazovat na čím dál širším portfoliu hostů či pacientů, že voda třetihorního moře je opravdu zázračná – jen jí dát šanci. A i to je o obrovských nejen humánních, ale i ekonomických efektech. Lázně Hodonín patří k jedněm z nejmladších léčebných lázní v České republice.
Ano, jsme těsně druzí. Na přelomu července a srpna slavíme čtvrtstoletí trvání. Hodonínské lázně vznikaly poměrně dlouhou dobu. Vše se odvíjelo od výskytu jodobromových vod, jež jsou doprovodným produktem při těžbě zdejší ropy. Už od konce čtyřicátých let minulého století zde probíhal průzkum a analýza vod. Na základě dobrých léčebných výsledků, docílených pomocí tohoto přírodního léčivého zdroje hodonínskými lékaři, zde zahájilo provoz detašované pracoviště Výzkumného ústavu balneologického se sídlem v Mariánských Lázních, které tu působilo deset let. V té době rukama zdejších lékařů prošlo značné množství těžkých pacientů s velmi dobrými výsledky. Na tomto základě bylo rozhodnuto o stavbě hodonínských lázní. Dalším důvodem bylo, že se hledala náhrada za Lázně Darkov, kde byly díky důlní činnosti problémy s přírodním léčivým zdrojem, přičemž Hodonín stejným zdrojem disponuje obdobně jako Klimkovice nebo Karviná. Jsme totiž součástí Vídeňské pánve a máme možnost čerpat jodobromovou solanku. V souvislosti s tím bych zmínil jedno z našich „nej“. Náš přírodní léčivý zdroj je čerpán z vrtů, jež jsou v Česku nejhlubší (u léčivých zdrojů). Je těžen z hloubek 1960 až 2040 metrů.

Současná praxe dává za pravdu těm, kteří začátkem devadesátých let rozhodli, že si město Hodonín lázně ponechá.
Ano, navzdory tomu, že to určitě nebylo snadné rozhodování. V devadesátých letech minulého století totiž měly velké ekonomické problémy, způsobené především tím, že nebyly komplexní léčebnou. K léčbě využívaly prostor místní nemocnice, což naráželo na problémy s pacienty a pojišťovnami. V době, kdy zastupitelstvo města a městská rada řešily, co s lázněmi, se nabízela spousta možností je prodat, převést, vrátit státu apod. Město se ale rozhodlo, že si lázně ponechá a bude do nich investovat. Zvelebené vyvolaly větší zájem ze strany pacientů, poptávku zdravotních pojišťoven i odborné veřejnosti. Staly se ekonomicky soběstačné. V průběhu tří let do nich bylo zainvestováno sto třicet milionů korun. Postupně vznikl nový balneoprovoz, rekonstruovala se hlavní budova lázní, pokoje a velká část lázeňského parku.

Ano, už samotným vstupem do vašeho areálu člověk nabývá pocitu, že je v lázních…
V rámci lázeňské parku byl vybudován amfiteátr. Není žádným velikým dílem, ale architektonicky zajímavě zapadá mezi další objekty. Jeho kapacita je zhruba sto míst. Využíváme jej zejména pro vystoupení folklorních souborů. Pacienti, kteří k nám přijíždějí z celých Čech, si tak mohou „sáhnout“ na jihomoravský folklor a poznávat krásy jižní Moravy.

Co zahraniční klientela?
Po nějakou dobu jsme ji příliš aktivně nevyhledávali, protože jsme nedisponovali potřebným zázemím, na niž bývá zvyklá. Postupně se nám tady ale podařilo, a to i v rámci lázeňské infrastruktury, dosáhnout evropských a světových standardů. Za přispění z evropských strukturálních fondů bychom chtěli v tomto směrování pokračovat.

Z perspektivních lázní České republiky se přes noc z 30. dubna na 1. května 2004 staly
Co se týče Lázní Hodonín, pochopitelně máme vizi, jak management lázní, tak zřizovatel – město Hodonín. Stavíme na tom, co v Hodoníně je. Tzn. špičkový přírodní léčivý zdroj, vysoká odbornost a kvalita personálu, kultivované prostředí. Lázně chceme dále rozšiřovat, abychom byli s to uspokojovat požadavky klientů zdravotních pojišťoven i samoplátců z řad domácí i zahraniční klientely.

Že by lázně ostatních zemí Evropské unie měly z českých radost, to asi moc ne. Spíše strach…
Je dobře, že z nás mají respekt. Výlučnost českého lázeňství by se mohla odrazit na pohybu zahraničních pacientů směrem do slezských, českých a moravských lázní. Toto směrování je pochopitelně i o směrování zahraničního inkasa do českého ekonomického prostoru, což prospívá celému hospodářství České republiky. Každý rozumný hospodář by měl investovat do hospodářsky perspektivních oblastí (obzvláště má-li na ně přírodní monopol a kvalitní lidské zdroje). Pokud dojde k akceleraci tohoto směrování, české lázně budou zkvalitňovat úroveň a bude docházet k otevírání nových lázní ve Slezsku, na Moravě i v Čechách.

Člověk léčí, příroda uzdravuje. Největší devizou lázeňství Česka je, že dává prostor přírodě konat zázraky obdobné těm, které v Lázních Hodonín iniciuje pradávné moře.
České lázeňství má vysokou léčebnou úroveň. V tomto jsme předčili evropské parametry daleko dříve, než Česko vstoupilo do Evropské unie. České lázeňství má tu výhodu, že dlouhodobě stojí, a řekl bych že přímo lpí, na medicínských principech. Pokud si je zachová, a já věřím, že ano, bude se Evropa od českého lázeňství mnohé učit. V českém lázeňství je velice dobře skloubena medicína s přírodou, kulturou, sportem a vším, co k životu patří.

www.laznehodonin.cz