Zákazníkům Interbusu Praha ano

Nedávno skončil International Destination Expo ASTA Prague 2006. Ale nejen proto jsem oslovil jednu z členských firem ASTA (American Society of Travel Agents) – společnost Interbus Praha a jejího jednatele pana Josefa Zvoníčka. Pane Zvoníčku, jaký byl pro vaši firmu rok 2005?
Než se vyjádřím k roku 2005, rád bych zmínil, že jsme nejen členy ASTA, ale také ETOA – European Tour Operators Association, a že kromě dopravy a dopravního dispečinku kompletně zajišťujeme další služby, jakými jsou například tvorba a kompletní realizace fakultativních programů včetně ubytování, stravování, průvodcovských služeb, návštěv turistických památek aj., ale také incentivní a firemní akce, večírky a školení, team buildingové programy apod.

A já bych zase v souvislosti s vaším členstvím v ASTA a ETOA zmínil, že existují ještě Asie, Afrika, Austrálie, ba i Antarktida. Ale třeba se v některém z příštích vydání Všudybylu budou čtenáři moci dočíst, že Interbus Praha už je členem některého z dalších kontinentálních společenstev cestovního ruchu. Takže zpátky k otázce. Jaký byl pro Interbus Praha – zatím „jen“ člena ASTA a ETOA – rok 2005?
Odpovím po americku: Samozřejmě úžasný! Dosáhli jsme většího obratu než v minulých letech a jako každý předchozí rok to dost dlouho vypadalo nad očekávání výborně. Leč to, co nás loni připláclo k zemi, bylo zvyšování cen ropných produktů – pohonných hmot a maziv.

Když jsme spolu na téma „připlácávání“ českých dopravců hovořili loni, dotkli jsme se daně z přidané hodnoty v zemích Evropské unie.
Ano, povídali jsme si o nesystémovém zvýšení DPH na dopravní služby z 5 % na 19 % v rozjeté sezoně, v době, kdy už byly uzavřeny kontrakty a my nemohli ono čtrnáctiprocentní navýšení zahrnout do cen. Pro příští rok nám pak někteří zákazníci řekli, že díky českému DPH na dopravní služby jsme pro ně oproti dopravcům z jiných zemí (kde je DPH třeba 10 %, jako v Rakousku) drazí. Trh se díky Evropské unii neustále posouvá na východ. Někteří naši někdejší zákazníci hledají levnější dodavatele služeb v Polsku či Maďarsku. Brzy nastane posun ještě dál, kde služby asi budou horší (autobusy tam mívají zpravidla starší), ale ceny nižší. Samozřejmě jsou i operátoři, kteří preferují top kvalitu. Loňský rok byl ale pro české dopravce operující v zahraničí složitý i z důvodu posilování české koruny vůči euru. Interbus Praha realizuje téměř pětašedesát procent tržeb v eurech, ale mzdy řidičů a další fixní náklady tady v Česku musíme platit v korunách. Díky kurzovým ztrátám tak dochází k dalšímu snižování zisku.

Bať, že je to bída. Jaro je tu. Ptáci řvou, kytky smrděj a vy leasujete další hypermoderní autobusy Setra…
Ptáci řvou, div si hrdla neroztrhnou! Autobusy bereme na operativní leasing u společnosti SG Equipment Finance na tři roky se zárukou zpětného odkupu. Takhle to děláme od roku 2003. Chceme dospět k tomu, že ve vozovém parku nebudeme mít vozidlo starší tří let. Výhoda je, že autobusy hezky vypadají a technicky jsou na výborné úrovni. Nejedná se pouze o autobusy, ale i o mikrobusy, minibusy a osobní vozy.

To se vám vyplácí jít až tak důsledně cestou kvality?
To je, jako když jedete na dovolenou. Buď si vyberete pětihvězdičkový hotel s nejlepším vybavením a špičkovými službami a jste srozuměn, že se za to musí platit, nebo budete bydlet v hostelu a jezdit stopem. Záleží na vás. Nedávno jsme např. ve Špindlerově Mlýně zajišťovali velkou akci pro public relations firmu, která pro AUDI zajišťovala prezentaci vozu AUDI Q7. Ačkoliv to bylo docela složité, zhostili jsme se jí „bez ztráty kytičky“. Jezdilo nám tam třináct autobusů a několik mikrobusů. V místě jsme měli dispečera pana Jánského, kterému bych i tímto rád vyjádřil svůj veliký dík! Když akce skončila, byla nám vyslovena pochvala. Při té příležitosti zákazník prozradil, že poptával šest dopravních společností a že naše nabídka byla nejenom nejlepší a nejkvalitněji zpracovaná a nejdříve odevzdaná, ale také ze všech nejdražší. Takže to je jeden z příkladů, že je možné vítězit díky kvalitě. A na vaši otázku, zda se vyplácí jít až takto důsledně cestou kvality, odpovídám, že zákazníkům Interbusu Praha ano!

Vzhledem k tomu, že tomuto vydání Všudybylu dominuje nejen report o akci ASTA, ale také doprava, dovolím si vám, dopravní firmě, jež operuje po celé Evropě, položit otázku: Jak blaze se jezdí po českých pozemních komunikacích ve srovnání s dálnicemi a silnicemi sousedních zemí?
Myslím, že to není třeba komentovat. To, jak vypadá D1 – „největší parkoviště“- a ostatní dálnice a silnice. Jak se protahuje výstavba řady dálničních úseků a obchvatů měst, dálničního tahu na Drážďany atd. Pokud to porovnám s hustotou a kvalitou dálnic v Německu nebo v Rakousku a tím, jak je tam všechno operativně řízeno? Např., že se 2 km před omezením řidič dozví, že bude třeba zpomalit. Že v úsecích s omezením provozu, např. po upozornění: „Tato uzávěrka potrvá ještě 16 km“, jsou aplikováni smajlíci, a že se s ustupujícími kilometry původně mračící se smajlíci čím dál více rozjasňují až smějí… Řidič i jeho pasažéři jsou totiž daleko klidnější, když vědí, o co jde. Nejedná se pouze o dálniční síť, ale o celou pozemní dopravní infrastrukturu. Co je tam v poslední době úplně úžasně vymyšlené, je systém přistavování autobusů na letištích, kde na drtivé většině námi operovaných letišť je to vyřešeno ke spokojenosti zákazníků i dopravních společností, což se na letišti Praha-Ruzyně opět nepovedlo. A co se ještě nepovedlo, jsou podmínky dopravní obslužnosti v centru Prahy, kde je obrovské množství hotelů. Do propagace Česka a Prahy se strkají spousty peněz, a na druhé straně se dělají všechny možné zákazy vjezdu pro turistické autobusy tak, aby návštěvníci Prahy byli co nejvíce naštvaní, že musí jít od autobusu do hotelu pěšky. Je to čím dál horší. Hovoříme spolu v době jarních záplav, kdy v Praze zajišťujeme velký kongres. Měli jsme např. vézt klienty od přístaviště, ale vzhledem k vysokému stavu vody pořadatel místo nástupu přesunul k Obecnímu domu. Ale nepovedlo se! Magistrát nám, aniž by bral v potaz, že je to z důvodu velké vody, odmítl dát ze dne na den výjimky na průjezd Revoluční ulicí. Takže čtyři sta lidí muselo jít v dešti ve večerních róbách pěšky. Těžko jim vysvětlovat, proč nebylo možné přistavit autobusy před Obecní dům. Interbus Praha ale nikam, kam je zákaz, bez udělených výjimek nejezdí.

Jak takovéto situace řeší např. v Salcburku nebo ve Vídni?
Na to je možné se zeptat kteréhokoliv z našich řidičů. Ti zpravidla podstatnou část měsíce jezdí mimo Česko. Takovéto problémy tam zkrátka nemají. Vždy je to řešeno tak, aby na základě nějakého povolení nebo jasného dopravního systému bylo možné obsloužit turisticky exponovaná místa. Určitě je třeba se zamyslet, kdo do Česka přináší peníze, prosperitu a vytváří tlak na vznik nových a nových pracovních míst. A pokud to kdosi směrodatný vyhodnotí, že turisté, což už se říká veřejně, měl by se zasadit o to, aby se jim v tom nepřekáželo. Obzvláště takovým, kteří utrácejí spousty peněz za služby a nákupy zboží a kteří často bydlí v kvalitních hotelích v centru Prahy.

www.interbus.cz