Z Úřadu pro civilní letectví euroúřad
10. 07. 2004
Úřad pro civilní letectví byl zřízen ze zákona č. 49/1997 Sb.
o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.
o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů jako úřad
pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví a je podřízen
Ministerstvu dopravy České republiky. Jeho ředitele doc. Ing. Jindřicha
Plocha, CSc. jsem v souvislosti s hlavním tématem vydání požádal
o rozhovor.
Hlavní smysl práce inspektorů Úřadu pro civilní letectví je ochrana a
zajištění bezpečnosti civilního letectví. Od toho se odvozují veškeré
procesy i struktura našeho úřadu. V jeho rámci pracují inspektoři,
kteří např. dohlížejí na činnost posádek a kontrolují ji za letu,
inspektoři – technici, kteří kontrolují stav techniky, jež je
přebírána provozovateli od výrobců. Pracují zde inspektoři, kteří
kontrolují stav letišť, zabezpečovacích a přistávacích zařízení,
radiolokátorů, komunikačních prostředků atd. Tato kontrola je vždy
zakončena vydáním nebo nevydáním příslušného certifikátu, který
říká, že je toto letadlo bezpečné, tento pilot způsobilý, tento pilot na
takové úrovni, že se může stát kapitánem, že řídící letového
provozu mohou řídit letový provoz, že jsou letiště způsobilá buď za
podmínek viditelnosti, za nočních podmínek, ztížené
viditelnosti atd.
Byl jste jmenovaným členem správní rady Evropského úřadu pro
civilní letectví. Jak se do činnosti Úřadu pro civilní letectví promítla
skutečnost, že je Česko součástí Evropské unie?
Po vstupu do Evropské unie se z našeho Úřadu pro civilní letectví stal
euroúřad. Oprávnění, která teď vydáváme, vydáváme na základě
rozhodnutí ,,Evropské agentury pro civilní letectví ,,(EASA – Europien
Aviation Safety Agency), jež vytváří harmonizované prostředí v rámci
celé Evropské unie. Naše certifikáty tak platí v rámci celé Evropské
unie a máme možnost hovořit do vývoje evropského letectví.
Je úroveň českého civilního letectví srovnatelná s
„evropským“?
Jsme minimálně na stávající úrovni zemí někdejší evropské patnáctky.
Česká republika se z hlediska civilního letectví nachází ve fázi
obrovského růstu. Česká letiště, a zejména pak Praha, se zřejmě stanou
přestupními mosty do destinací směrem na jih a především směrem na
východ, jako jsou Korea, Indie, Čína, Japonsko a území Ruské federace.
Jaká jsou současná očekávání z hlediska letecké dopravy?
Zúčastňuji se mezinárodních akcí, povětšinou organizovaných
Ekonomickým institutem v Londýně, kde se tyto tendence probírají za
účasti představitelů renomovaných leteckých společností, letišť atd.
Je zřejmé, že se civilní letectví bude i nadále rozvíjet velmi
dynamicky. Osobní doprava o dvě procenta ročně a cargo zhruba o pět
procent. V zemích na západ od nás je poptávka po leteckém provozu takřka
plně saturována. Očekávání nárůstů je především v naší části
Evropské unie. Očekává nás nejen mohutný rozvoj velké mezinárodní
letecké dopravy, ale i regionální. Tu už nemůžeme vnímat jenom jako
přepravu mezi body ležícími na území našeho či jakéhokoliv jednoho
státu, ale jako přepravu mezi regiony členských zemí Evropské unie.
Hranice zmizely. To pro Česko vytváří předpoklady, že se tu výkony
letecké dopravy do roku 2020 zvýší na dvojnásobek současných. Ostatně
vývoj od počátku devadesátých let tuto dynamiku mnohonásobně překročil.
Jenom za uplynulé období letošního roku jsou nárůsty na úrovni desítek
procent oproti obdobnému období loňského roku. Další tendencí je, že
dochází k demokratizaci letectví. Díky internetu se osobní letecké
doprava stává snáze dostupná i pro ne tak ekonomicky silné sociální
vrstvy. Z toho jevu těží fenomén nízkonákladových leteckých
společností. V Evropě i v USA nízkonákladové společnosti zaujímají
zhruba pětadvacet procent trhu. Dá se očekávat, že se jejich podíl na
letecké dopravě bude zvyšovat, a to i u nás. Pro české občany je to
další zajímavá možnost využívat relativně levné a bezpečné dopravy,
což iniciuje další nárůst poptávky po letecké přepravě. Domnívám se,
že tento jev není z hlediska velkých aerolinek hodnocen veskrze negativně.
Díky nízkonákladovým společnostem se pasažéři mimo okruh zdrojových
skupin tradičních leteckých společností učí cestovat letadly a objevovat
tak další dimenze letecké dopravy, kterých nejsou nízkonákladoví dopravci
s to dosáhnout.