www.stripkyzesveta.cz

• „Střípky ze světa“ jsou internetovou revuí, jež v těchto dnech slaví už třetí narozeniny. Jako „střípky ze světa o tom, o čem se doma mlčí nebo mlží – z médií i nových knih – nezávislých i politicky korektních“.*

„Střípky“ proto,
že jde nutně jen o zlomek všeho, co ten den přinesl nového – a doma se o tom „mlčí či mlží“. „Ze světa“ proto, že jsou oknem do zahraničních zdrojů. A to v několika rubrikách:
„Média“ přináší vždy od pondělí do čtvrtka po jedné stati, reportáži, eseji či jiném žánru – jak slovem, tak v audio či audiovizuální podobě. V komentovaném českém výtahu – a autentickém cizojazyčném originálu. Je-li prvotním zdrojem vázaný titul, figuruje v rubrice „Knihovna“. Den co den je to navíc i soubor nazvaný „Našli jsme pro Vás“ – výběr několika desítek materiálů zahraničních zdrojů, jichž se už stačil ujmout i některý z českých informačních zdrojů. „Týdenní mozaika“ vychází každý pátek. Tady jde o selekci několika desítek příspěvků převzatých ze zahraničních zdrojů v původní, cizojazyčné podobě.
Nabízíme i přímý „proklik“ do více než tuctu zahraničních portálů – od kanadského levicového Global Research (vede ho prof. Michel Chossudovsky) či Information Clearing House z USA, přes ruské Worldcrisis nebo Fondsk až po CUBADEBATE, francouzský Voltairenet nebo – mám-li uvést příklady z druhého pólu – STRATFOR, portál mozkového tanku a tykadla amerických zvláštních služeb, a DEBKA pod křídlem těch izraelských.
Odkud se „střípky“ vzaly a proč? Hlavní důvody jsou dva a souvisejí velmi těsně. Doba houstne. Kalvárií přibývá. To, že svět míří na nové civilizační rozcestí, nevidí jen bílá hůl. Tak koňská dávka autocenzury, jakou si ukládá mediální „mainstream“, je v takové situaci zbraní hromadného ničení. Ne samozřejmě coby klon Hirošimy, ale myšlení vlastní, a ne cizí hlavou, opřeného o dostatek skutečně směrodatných faktů.

Autocenzurní cedník
(„nedělat reklamu“) stíhá logicky hlavně kritickou, alternativní optiku – a zdaleka nejen levicového zaměření. Proto jsme byli první, kdo začal českému publiku nabízet například Paula Craiga Robertse, za Reagana náměstka ministra financí a tvůrce „reaganomiky“, dnes zase sžíravého kritika zahraniční a v lecčem i domácí politiky Spojených států. S gustem dáváme slovo i Patu Buchananovi, jenž dělal Reaganovi „speechwritera“ i mediálního adjutanta. Ten je dokonce pyšný na to, že se mu říká „ikona paleokonzerva­tismu“, coby muž „tradiční pravice“ však bere jak „neokonzervativce“, tak „liberální intervencionisty“ po letech často než přiťáplá evropská „levice na baterky“.
Jiným z našich favoritů je Michail Chazin. Ten sepsal „anatomický atlas“ krize běžící od roku 2008 už v knize z roku 2003 Soumrak dolarového impéria a konec „Pax Americana“. Náš čtenář ji má v originále k dispozici celou a gratis – a k tomu i Chazinovy neotřelé komentáře. Jsme jedni z prvních, kdo Čechům objevil i akademika Sergeje Glazeva, Putinova poradce a nesmlouvavého borce proti parazitnímu jmelí z Jelcinových dob, oslabujícímu Rusko dodnes. Poslední knihu Zbigniewa Brzezinského Strategická vize. Amerika a krize globální moci jsme lidem představili už v roce 2012, kdy vyšla. A dávno předtím, než ho po nocích začala dávat ČT, také třeba dokumentární seriál Olivera Stonea „Tutlané dějiny Spojených států“. Zrovna dnes je to salva famózních sarkasmů od Uriho Avneryho, po léta poslance Knesetu a dodnes žijící legendy publicistiky, která se nenechá zkorumpovat.

V samovazbě ducha,
do níž nás „mainstream“ strká, se jeví vzhůru nohama už skoro vše. Takové mrákoty už leckdy hraničí s jeho sebepoškozováním. Tím víc to chce i skutečně alternativní pohled. Naše „střípky“ jsou součástí infrastruktury, která hází dezinformacím rukavici. Den co den už má statisíce čtenářů. Právě zakládáme i společnou asociaci. David proti Goliášovi je to jen finančně. Co do reálného vlivu už je poměr sil mnohem příznivější. Na rozcestí, kde už svět jednou nohou je, bude duel fakt a švindlu frontou rozdávající i jiné karty.
Dnešní svět totiž už dávno není jen o summitech „elit“, jimž čiší z očí kolosální bezradnost. Je i o tavicím kotli demokratických inciativ a hnutí, jejich vydavatelství a portálů, magazínů i rozhlasových a leckde dokonce televizních stanic. Tady se rodí docela jiná „globalizace“. Ne parazitní renty, tunelované z cizí práce – i „peněz jiných lidí“ –, ale tahu na branku za to, o čem jsou demokracie a lidská práva doopravdy. Lepší smysl života neznám.
Josef Skála

• www.stripkyzesveta.cz