www.prague.eu ze všech nejúdernější
20. 03. 2014
Poslední únorový den roku 2014 se potkávám s náměstkem
pražského primátora, radním hlavního města Prahy pro kulturu, památkovou
péči, výstavnictví, cestovní ruch a zahraniční vztahy Ing. Václavem
Novotným – už proto, že Praha coby nejčetněji navštěvovaný region
Česka generuje kolem šedesáti procent zahraničního inkasa z cestovního
ruchu celé České republiky.
Pane náměstku, jak je na tom naše hlavní město před hlavní
turistickou sezonou?
Je v dobré kondici. Ve vedlejší turistické sezoně, která pomalu končí,
rezervační a distribuční portály tradičně pořádají různé ankety,
v nichž oceňují nejsympatičtější hotely, nejatraktivnější destinace
apod. Praha v nich nejednou zabodovala na čelných místech. Takže dost
sebemrskačství, katastrofických klišé a ponurých fatalistických vizí.
Praha je na tom objektivně dobře! Loni jsme dosáhli 13,5 milionu
přenocování. To je špičková evropská hodnota!
Ano, Vídeň či Amsterdam[LM1] na to koukají s těžkou
závistí, protože za Prahou daleko, daleko pokulhávají. Ovšem hromadné
sdělovací prostředky, bohužel nejen těchto konkurenčních zemí a
destinací, vždy ochotně naslouchají blábolům našinců, kteří mají
potřebu se zviditelňovat na úkor Prahy a českého zahraničního obchodu,
potažmo příjmů do veřejných rozpočtů. Z nich přitom nezřídka jdou
peníze na jejich platy, na mzdy jejich poradců a asistentů a na jejich
finanční náhrady.
V poslední době mě strašně popouzelo, jak se tu hovořilo a psalo
o dánských studentech. To, že do Česka v nízké sezoně přijede utrácet
své peníze několik tisíc lidí, to přece není špatně! To je v době,
kdy jsou hotely téměř prázdné, sakra dobře! Když do Česka přijede
několik tisíc Dánů, tak je to přece bezva zpráva! Nevnímejme to po
česku, jako problém, vnímejme to po americku, jako výzvu. Máme jakési
zkušenosti z loňského roku, které se dokolečka rozmazávají. Někteří
provozovatelé, „šetřící ať to stojí, co to stojí“ na hotelové
ostraze a pojistném, si nechali rozbít hotel. Ale to byla jejich volba! Mohli
od hostů vybrat kauci, a oni by jim pravděpodobně hotel neponičili.
Provozovatelé většiny ubytovacích zařízení se už poučili, a letos nikdo
nikomu hotel neroztřískal. Naší ambicí by mělo být, aby se Skandinávcům
(a nejen jim) v Česku líbilo, a aby k nám příští rok přijeli znovu a
pak zase a zase.
Pane náměstku, pro toto vydání jsem dělal interview
s ředitelkou Prague City Tourism dr. Norou Dolanskou, která mi mimo jiné
řekla: „Rozjeli jsme se ven, abychom tam prezentovali Prahu v novém
vizuálu. Byl velmi kladně přijat. Je noblesní, jednoduchý, snadno čitelný
a označení „Oooh, Prague“ je jako ryzí emoce charakteristické pro to, co
Praha má a může mít.“
Ano, celý loňský rok jsme pracovali na konceptu prezentace Prahy, který je
postaven na emocích. Ozývaly se různé připomínky, jestli to Prahy je nebo
není důstojné… Tak ale otázka nestojí. Vycházíme z toho, že osmdesát
procent přijíždějících turistů cestuje individuálně. Téměř vše si
zjistí a zařídí přes internet, a je nutno je zaujmout. Lidé vnímají
zkratkovitě, takže oslovit je skrze emoce je naprosto správné. Hodně jim
vycházíme vstříc tím, že se nám podařilo získat adresu www.prague.eu, která je ze všech
nejúdernější. Neexistuje žádná sdělnější. Všechny kombinace
s výrazy jako „visit“, „welcome“ atp. jsou odvozeniny, které
komplikují vyhledávání.
Pokud jde o hlavní sezonu, nemáme v Praze s návštěvností problém. My
ho máme v mezisezoně, a proto hledáme vábničky, které turisty přitáhnou
i v nízké sezoně. Takovým důvodem bývá nějaký silný, zřetelný
impuls. Podařilo se to například s festivalem světla Signal, kterému jsme
dali vzniknout loni a nultý ročník byl úspěšný. Něco podobného bychom
rádi nalezli i pro předjarní nízkou sezonu. Ambice v tomto směru má
karneval, který právě probíhá, avšak počtem účastníků je zatím
nenaplnil. Masky jsou sice chytlavé a dobře se to dá uplatnit na webovém
portálu, ale zatím akce nemá zásah onoho čtvrt milionu návštěvníků
jako festival světla Signal.
Když už jsem citoval Noru Dolanskou, dovolím si uvést ještě
jednu pasáž: „V květnu a červnu budeme jezdit po republice v rámci
velké roadshow zaměřené na domácí cestovní ruch.“
Ano, český trh je pro Prahu velice perspektivní zejména v nízké sezoně.
Jestli se Praha něčím výrazně odlišuje od turistických metropolí, jako
jsou Berlín nebo Vídeň, tak tím, že má pouze okolo deseti procent
tuzemských návštěvníků. Do Vídně jezdí třicet procent Rakušanů, do
Berlína třicet procent Němců. Podstatným úkolem pro naplnění nízké
sezony v Praze je získávat české turisty. Český trh je nejblíže a je
nejlevnější, i co do způsobu oslovení. Není tu jazyková bariéra.
Zatímco cizincům je třeba vysvětlovat, že do Prahy stojí za to přijet,
Slezané, Moravané a Češi to vědí. Těm je třeba ukazovat, že navštívit
atraktivity Prahy v nízké sezoně si mohou docela dobře dovolit, protože je
to finančně dostupnější.
Když jsem loni na jaře roku 2013 zpovídal generálního
ředitele Kongresového centra Praha Ing. Michala Kárníka, mimo jiné řekl:
„Hlavní město Praha si v loňském roce nechalo zpracovat ekonomickou
studii, pod kterou je podepsán pan profesor Michal Mejstřík. Studie mimo
jiné prokázala, že z akcí, které proběhnou v Kongresovém centru Praha,
do veřejných rozpočtů každoročně nateče bezmála půl miliardy korun. To
je hodně peněz. A každý rok! Studie říká, že kdyby Kongresové centrum
Praha zaniklo, část akcí by se mohla konat jinde. Valnou většinu by však
v rámci Prahy i celé České republiky nebylo kde uspořádat. Nikde jinde
na českém území než v Praze, tady u Vyšehradu nad Nuselským údolím,
nemáme kongresové centrum se srovnatelnou kapacitou. A veřejné rozpočty by
tak přicházely o cca 360 milionů ročně. To už je poměrně slušná
částka, kterou by se mohlo vyplatit do Kongresového centra Praha investovat.
Když nebude Kongresové centrum Praha zadlužené, bude vydělávat nejen na
svůj provoz, a vložené peníze by se tak České republice mohly vrátit
v poměrně krátkém časovém horizontu.“ (Viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Kongresový
byznys v sinusoidě“.)
Ano, i proto jsme se v oblasti kongresového turismu hodně snažili a
vyřešili dva nekonečně se táhnoucí problémy. Jeden se týkal
Kongresového centra Praha. Ve spolupráci s vládou se nám podařilo najít
zdroje k jeho oddlužení. Město se zároveň zavázalo, že do centra bude
investovat, aby dohnalo svůj letitý nerozvoj. Ten je způsobený tím, že
závazky z obligací, které sloužily k rekonstrukci budovy kvůli
55. Výročnímu zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny
Světové banky v roce 2000, muselo Kongresové centrum Praha splácet
i s úroky a úroky z úroků, a tím pádem nebylo schopno investovat samo
do sebe. Díky tomu, že se nám podařilo získat tyto masivní finanční
zdroje, věříme, že Kongresové centrum dokážeme dostat do stavu, kdy bude
jednoznačně konkurenceschopné. Praha tak má obrovskou šanci dostat se na
špičku kongresového turismu přinejmenším v Evropě.
Druhým
dlouhodobě bolestivým problémem je Výstaviště Praha. Tam se nám podařilo
rozlámat všechny smluvní vztahy, které dlouhodobě blokovaly jeho rozvoj.
K 31. 12. 2014 jsme ukončili spolupráci se stávajícím nájemcem, jež
měla trvat do roku 2021. Byť se to z naší strany neobešlo bez obětí,
jsme rádi. Kdyby to trvalo ještě dalších sedm let, už by asi nebylo co
zachraňovat. Teď můžeme přistoupit k revitalizaci holešovického
Výstaviště, vrátit mu image místa, které Praze nebude dělat ostudu.
Máme-li vytvářet motivace, proč jezdit do Prahy, osvědčují se
nejrůznější festivaly. Když se ale odehrávají na Staroměstském
náměstí, leckdy dehonestují prostor historického jádra. Takže víme, že
řadu takovýchto akcí je třeba, i formou grantů, směrovat na pražské
Výstaviště, abychom z něho znovuvytvořili kulturní, sportovní a
společenské fórum, které bude hrát významnou roli v rozvoji turismu a
přitáhne do Prahy a České republiky vůbec další návštěvníky. Jsem
přesvědčen, že i díky Výstavišti se nám podaří vytvořit řadu
nových impulsů k tomu, aby se do Prahy jezdilo nejen v hlavní sezoně.
[LM1]vůli sjednocení