Vzdušný prostor je naše národní bohatství
05. 07. 2003
„Service Provision Award“ za ukončení modernizačního programu a nejvyšší produktivitu v poskytování letových provozních služeb v Evropě v roce 2001 z mezinárodní výstavy ATC 2002 v Maastrichtu. Zvláštní uznání IATA za mimořádný přínos k rozvoji civilního letectví a zejména za vysokou kvalitu poskytovaných služeb při dlouhodobě stabilní výši cen traťových poplatků na vrcholném světovém zasedání o letecké dopravě v Šanghaji v červnu 2002. První místo v kategorii „Doprava, pomocné činnosti v dopravě a cestovní kanceláře“ v anketě „100 nejobdivovanějších firem České republiky“.
Civilní letectví vstoupilo do třetího tisíciletí ve znamení
výrazného snížení zájmu o leteckou dopravu a poklesu provozu ve
vzdušném prostoru většiny evropských států i mimo Evropu. Tato situace
zásadním způsobem ovlivnila nejen letecké dopravce, z nichž někteří
byli nuceni ukončit činnost, ale i podniky poskytující letové provozní
služby. Státní podnik Řízení letového provozu České republiky,
s jehož generálním ředitelem Ing. Petrem Maternou si teď povídáme,
i přes tento celosvětový vývoj dokázal potvrdit pozici silné a stabilní
společnosti, která je schopna plnit své klíčové poslání – zajistit
bezpečné prostředí pro letecký provoz a zároveň i schopnost pružně
reagovat na dynamiku vývoje civilního letectví v měnících se podmínkách
letecké dopravy. Strategická poloha Česka, pružná kapacita národního
systému, kvalita a bezpečnost poskytovaných letových provozních služeb se
projevily jako rozhodující faktory, které český vzdušný prostor činí
atraktivním. V roce 2002 zde byl zaznamenán meziroční nárůst letového
provozu o osm procent, což byl jeden z nejvyšších v Evropě. Zkrátka
česká anomálie. Česká mezinárodní letiště mají pozitivní dynamiku
vzdor tomu, že letecká doprava celosvětově stagnuje.
To je známka toho, že náš hospodářský i čistě turistický potenciál
pořád ještě není vyčerpán. O Česko je zájem. Samozřejmě je dobré
mít na paměti, že hospodářské výsledky Řízení letového provozu
České republiky, s.p. ze dvou třetin ovlivňují lety, které v Česku nikdy
nepřistanou. Přesto má pražské letiště velmi pozoruhodný nárůst
provozu, a regionální letiště, a to i od začátku letošního roku, mají
rovněž pozitivní dynamiku.
Zdá se, že se příštím rokem staneme součástí Evropské unie.
Co se však týče řízení letového provozu nad Českou republikou, jsem
přesvědčen, že jsme nikdy nepřestali být součástí Evropy.
Je to tak. Vzdušný prostor se nikdy nikam nepřestěhoval. Je součástí
našeho národního bohatství, a proto s ním musíme velmi racionálně
nakládat. Umožnit všem legitimním zájemcům, aby ho užívali
v maximální míře. Není to vždycky jednoduché, ale i tady jsme se
poučili z toho, jak se to kde děje v Evropě. Třeba v oblasti koordinace
spolupráce s vojenským letectvím. Řízení letového provozu České
republiky, s.p. je v takto integrované Evropě již od začátku minulého
desetiletí. Od momentu, kdy jsme měli možnost se podívat do zahraničí,
navazovat kontakty, zúčastňovat se jednání Eurocontrolu a zájmově se
sdružovat. Od roku 1998 jsme tak členem CANSO (Civil Air Navigation Services
Organization) se sídlem v Amsterdamu, jehož hlavním posláním je
vytvoření celosvětové platformy pro vzájemnou výměnu informací a podporu
zákaznické orientace při poskytování letových navigačních služeb. Od
roku 1995 členem ATCA (Air Traffic Control Association, Inc.) se sídlem
v Arlingtonu (USA), které má za cíl podporovat rozvoj v civilním
letectví, zejména v oblasti poskytování letových provozních služeb, a od
roku 2001 členem CAPA (CEATS ANS Providers Association), jejímž cílem je
zajištění systematického a včasného zapojení poskytovatelů služeb
řízení letového provozu do projektu CEATS (Central European Air Traffic
Services), zejména v oblasti harmonizace a integrace provozních plánů a
infrastruktury. Mj. i díky těmto platformám jsme dnes uznávaným partnerem,
jehož ostatní vnímají jako špičku. Letový provoz nad naším územím
narůstá také proto, že námi poskytované služby jsou prozákaznicky
orientované a naše ceny přiměřené. Díky souhrnu všech těchto faktorů
je naše vyjednávací pozice v evropském měřítku poměrně silná.
Řízení letového provozu České republiky, s.p. se podílí i na
zastupování Česka v mezivládních organizacích.
Ano, Českou republiku zastupujeme od roku 1993 v projektu CEATS, jehož
cílem je vytvoření střediska řízení, které bude poskytovat služby
v horním vzdušném prostoru členských států – Rakouska, České
republiky, Slovenska, Slovinska, Chorvatska, Maďarska, Bosny a Hercegoviny a
Itálie (FIR Padova). V nejreprezentativnější organizaci civilního
letectví s významným statutem ve struktuře OSN ICAO (International Civil
Aviation Organization), založené v roce 1944 a od roku 1996 v Evropské
organizaci pro bezpečnost letového provozu Eurocontrol (European Organisation
for the Safety of Air Navigation) se sídlem v Bruselu. Tato organizace
sdružuje jedenatřicet států s prvořadým cílem rozvíjet systém
řízení letového provozu v celoevropském měřítku se zaměřením na
nárůst provozu při zajištění maximální míry bezpečnosti.
Co podle vás s naším civilním letectvím udělá vstup do
Evropské unie?
Dojde k liberalizaci zejména z pohledu leteckých dopravců. Je možné
počítat i s tím, že zahraniční letecké společnosti u nás budou
nabírat cestující a dopravovat je naprosto bez omezení někam jinam.
Konkurence, která tady tradičnímu českému vlajkovému dopravci vznikne, se
výrazně zvýší. I co se týče nízkonákladových společností. Ty by ale
neměly představovat hrozbu pro „kamenné“ dopravce, protože přivádějí
nové zákazníky. Podíváme-li se na jejich ceny, vidíme, že se díky nim
letecká přeprava stává dostupnou i těm, kteří dosud jezdili autobusy.
„Baťůžkáři“ se začnou přesouvat na paluby letadel a v momentě, kdy
dosáhnou jistého společenského a ekonomického postavení, vstoupí do řad
pasažérů, kterým záleží na využívání garancí a dalších výhod
regulérních letů.
Jaké změny se vstupem Evropské unie očekáváte vy, státní
podnik Řízení letového provozu České republiky?
Řízení letového provozu České republiky, s.p. je držitelem certifikátu
jakosti ISO 9001:2000 pro hlavní oblasti poskytovaných služeb. Pozorně
sledujeme a analyzujeme aktivity Evropské komise při rozvoji letových
provozních služeb na evropském kontinentě. V prosinci 2002 schválila Rada
Evropské unie soubor legislativních opatření, která vytvářejí základní
právní rámec programu jednotného evropského nebe – Single European Sky.
Tento ambiciózní projekt má za cíl maximálně zefektivnit poskytování
letových provozních služeb, harmonizovat horní vzdušný prostor členských
států, posílit civilně vojenskou spolupráci a sjednotit používané
technologie jednotlivých poskytovatelů služeb řízení letového provozu.
Implementace programu Single European Sky významně ovlivní současné
postavení Řízení letového provozu i státní správy na úseku civilní
letecké dopravy. Připravenost na tyto změny a požadovaná flexibilita
vyplývající z evropské integrace je naší prioritou. Koncept Single
European Sky počítá s vytvářením funkčních bloků vzdušného prostoru,
v nichž by se provoz řídil bez ohledu na státní hranice, s jednotnými
postupy pro civilně vojenskou koordinaci a spolupráci. Koncept má vstoupit
v platnost v roce 2004 tříletým přechodným obdobím. Předpokládá se,
že uskupení nebudou diktována seshora, ale že budou vznikat postupně
zespodu na základě provozně ověřených potřeb. Jednotlivé společnosti
řízení letového provozu se budou sdružovat a státy, kterých se to bude
týkat, jim dají pověření, aby nad nimi (za přesně stanovených podmínek,
zahrnujících certifikaci, bezpečnostní a další audity) řídily letecký
provoz. Povede to k tomu, že se v Evropě bude krok za krokem snižovat
počet středisek řízení letového provozu. Nelze si představit, že to bude
metodou velkého třesku. Půjde o postupný vývoj, pro nějž bude vytvořena
patřičná legislativa. To samozřejmě zajímá i Řízení letového provozu
České republiky už proto, že v současné době spolupracujeme s našimi
kolegy v rámci středoevropské iniciativy CEATS, kdy osm států uzavřelo
dohodu o společném poskytování služeb pod záštitou Eurocontrolu. Je to
projekt, který se chystá deset let, a v tom je i jeho úskalí. Představy
o tom, že v roce 2007 bude veškerý provoz v horním vzdušném prostoru,
tj. od letové hladiny FL285 (8.700m) řízen z jednoho střediska ve Vídni,
je dnes zcela jasně nenaplnitelný. Už proto, že se mění priority
leteckých společností v požadavcích na letové provozní služby.
Začátkem devadesátých let totiž bylo hlavním tématem zpoždění a
nedostatek kapacity, což už dnes neplatí. Během předchozích deseti let
prakticky všechny státy přijaly opatření, která vedla ke zvýšení
propustnosti vzdušného prostoru a snížení zpoždění. Díky dramatickému
snížení zpoždění v důsledku zavedení řady provozních opatření se
náš podnik nevyskytuje v žádných statistikách. Letecké společnosti dnes
hledají úspory hlavně v poplatcích. Nejsou připraveny přijmout řešení,
která by znamenala čisté zvýšení nákladů – tzn. ke stávající
infrastruktuře vybudovat ještě něco dalšího dříve, než to bude
nezbytně nutné. V této souvislosti se na scénu vrací koncept virtuálního
řídícího střediska, se kterým již před několika lety jako první
přišla Česká republika. Tehdy se pro tento koncept nenašlo příliš
podpory. Všichni si totiž představovali, že se nové centrální středisko
postaví zrovna na jejich území. V momentě, kdy se dozvěděli, že byl
úspěšný pouze jeden stát – Rakousko (s českou podporou), začala se
opět objevovat iniciativa, že nejlepší by bylo využít moderních
komunikačních technologií a stávající střediska, která jsou po
technické a provozní stránce perspektivní, propojit datovými sítěmi a
vytvořit z nich jedno virtuální. Na tomto principu by se státy,v nichž by
byl nedostatek kapacity, mohly sdružit s tím, kdo má kapacity přebytek. To
je případ např. Bosny a Hercegoviny, za niž dnes služby řízení letového
provozu poskytuje chorvatská společnost Croatia Control, nebo Slovinsko,
které uvažuje o přenesení svých povinností na rakouský Austrocontrol.
Každopádně, ať bude řešení jakékoli, je role podniků řízení
letového provozu při poskytování služeb nezastupitelná a odráží se
v rezoluci ministrů dopravy států CEATS v roce 2001, kteří rozhodli, že
finálním provozovatelem nebude pouze Eurocontrol, ale konsorcium
poskytovatelů letových provozních služeb, kteří tuto služby zajišťují
již dnes. Nebude to tedy jenom nárůst nákladů a už vůbec ne ztráta
lukrativního vzdušného prostoru a ekonomických přínosů pro
jednotlivé státy.
Řekl jste, že vzdušný prostor je naším národním bohatstvím.
Státní podnik Řízení letového provozu České republiky je úspěšnou a
prosperující firmou. Letečtí dopravci si mohou vybírat, který vzdušný
prostor budou využívat. Poloha Česka není až tak třeskutě strategická,
aby všichni museli létat zrovna přes nás. Ale létají, a ne málo.
To je pravda, ale k tomu, aby o náš vzdušný prostor byl zájem, bylo
potřeba udělat celou řadu věcí. Strategická poloha Česka je jen jedním
z faktorů. Kdybychom zde poskytovali mizerné služby nebo měli špatné
parametry bezpečnosti, ceny služeb ani další faktory by nehrály roli. Máme
nástroje, které nám dovolují zajišťovat vysokou míru kvality a
bezpečnosti a které nám umožňují i vysokou efektivitu. Prognóza
poptávky po českém vzdušném prostoru a nároky na vysokou míru
bezpečnosti a kvalitu poskytovaných služeb byly základem pro rozhodnutí
o zahájení projektu „Národního integrovaného střediska řízení
letového provozu – IATCC Praha“ (Praha – Jeneč). Tento projekt
zahrnuje změnu organizace poskytování letových provozních služeb a
technologie práce včetně obnovy a modernizace používaných systémů a
realizace prvků civilně vojenské integrace. Cílové datum pro zprovoznění
tohoto střediska je stanoveno na rok 2006.
Je možné konstatovat, že onen čtyřnásobný nárůst provozu, kterého ve
srovnání s rokem 1990 dosáhneme v letošním roce, se odehrává
s počtem řídících letového provozu vyšším o pouhých deset procent
proti začátku devadesátých let. Vysoká profesionální úroveň a nasazení
zaměstnanců s podporou sofistikovaných technologií umožnily poptávku po
našem vzdušném prostoru zvládnout při minimálním zpoždění, které
v roce 2002 představovalo 0,32 minut na jeden uskutečněný let. Stálou
prioritou podniku je pružné zajišťování kapacity a propustnosti
vzdušného prostoru Česka i maximální využitelnosti Letiště Praha
Ruzyně a péče o regionální provoz. Nástroje, které řídícím letového
provozu dáváme, jsou moderní a efektivní – s tím souvisí i výcvik a
další záležitosti. A ještě jeden důležitý faktor. Mohli bychom být
sebelepší, ale pokud bychom měli prohibitivní ceny, konkurenceschopnost
našeho vzdušného prostoru by byla výrazně nižší. V současné době
jsme v rámci Eurocontrolu pátí nejlevnější. Je to dáno nejen tím, že
pozorně hlídáme rozpočet a že nad naším územím stoupá provoz, ale
také tím, že nejsme zatíženi žádným břemenem minulosti, které brzdí
řadu zahraničních společností řízení letového provozu, jež v době
transformace na podnik založený podle obchodního zákoníku přejaly všechny
závazky, dříve financované ze státního rozpočtu, vůči někdejším
státním zaměstnancům. Nyní si na ně musí vydělat. Je to taková
smrtící spirála: klesá-li provoz, musí zvyšovat ceny, a díky vysokým
cenám jim klesá poptávka a provoz. Dnes je jasně patrné, pokud se
podíváte na animaci letů nad Evropou, že právě z tohoto důvodu se
v řadě případů letecké společnosti přesouvají do našeho vzdušného
prostoru vzdor tomu, že si tím prodlužují své letové tratě.