Vzdělávání a příprava odborníků v oblasti železničního inženýrství
04. 03. 2018
Vysokorychlostní tratě a potřeby vzdělávání
odborníků
Projekt výstavby vysokorychlostních tratí jako součásti systému Rychlých
spojení nabývá v současné době v Česku na aktuálnosti. Tento projekt
bude v budoucnu ve všech svých fázích, tj. v projektové přípravě a
projednání všech stupňů projektové dokumentace, ve výstavbě, při
provozování a údržbě, vyžadovat mimo jiné množství vzdělaných
odborníků a specialistů. Systém vysokorychlostních tratí lze bez pochyby
považovat za systém „high-tech“ a zcela jistě bude od zapojených
pracovníků vyžadovat množství znalostí a zkušeností. Vzdělávání a
výchova odborníků v oblasti železničního inženýrství bude nezbytnou
podmínkou pro úspěšné zvládnutí výzev, které s sebou projekt výstavby
vysokorychlostních tratí v Česku přinese. S ohledem na časový postup
přípravy projektu, kdy lze předpokládat uvedení prvního úseku
vysokorychlostní trati do provozu v horizontu dvaceti let (což představuje
přibližně polovinu délky profesní kariéry pracovníka), je zřejmé, že
bude nezbytné připravovat stále nové generace odborníků.
Vzdělávání v oblasti železničního
inženýrství
Příprava a vzdělávání je jedním z prioritních programů národní
technologické platformy „Interoperabilita železniční infrastruktury“,
která má s ohledem na své členy možnost koordinovat aktivity středních a
vysokých škol s přihlédnutím na požadavky projektových společností,
dále společností železničního průmyslu, zhotovitelských a
správcovských společností a také ústavů zabývajících se výzkumem a
inovacemi.
Železničním inženýrstvím zpravidla rozumíme působení odborníků
zaměřené na železniční dopravu, a to jak na technické prostředky tohoto
druhu dopravy, tak na dopravní proces jako takový. Železniční doprava je
v současné době – s ohledem na požadavky na ni kladené, tj. na vysoké
provozní rychlosti, značné objemy přepravy, velké provozní zatížení
tratí, bezpečnost, spolehlivost, pohodlí, zvýšení energetické efektivity,
snížení negativních vlivů na životní prostřední apod. – mód dopravy
vyžadující značně pokročilé technologie ve všech svých odvětvích.
Železniční doprava představuje provázaný mezinárodní interoperabilní
systém, který požadavek na vysokou odbornost a potřebné počty expertů
ještě dále navyšuje a současně vyžaduje schopné odborníky
v mezinárodních organizacích a institucích. Železniční doprava jako
systém, pokud má splňovat výše uvedené požadavky, vyžaduje použití
„up to date“ technologií, jejichž vývoj podporuje aplikování aktuálně
získaných poznatků vědy a výzkumu.
Vzdělávání odborníků v oblasti železničního inženýrství tedy
vyžaduje jednak předávání znalostí v oblasti technologií (tzv. tvrdé
znalosti), jednak získávání tzv. měkkých dovedností, které odborníkům
umožňují uplatnění technologických znalostí v prostředí prudce se
rozvíjejících informačních a komunikačních technologií.
Vzdělávání obecně je možné rozdělit do počátečního vzdělávání,
realizovaného prostřednictvím středních a vysokých škol, a do
vzdělávání celoživotního, zaměřeného jednak na zdokonalování a
prohlubování dříve získaných znalostí, jednak na seznamování se
s novými poznatky. V Česku lze nalézt studijní programy, studijní obory
nebo zaměření směřující ke vzdělávání odborníků železničního
inženýrství na sedmi středních odborných školách a na šesti
technických univerzitách. Střední i vysoké školy jsou dislokovány po
celé České republice a jsou dostupné studentům ze všech regionů.
Přes množství škol, jejich studijních programů, zaměření nebo
specializací je počet absolventů specializovaných na železniční
inženýrství v jednom školním roce velmi malý. Na technických
univerzitách na každé jednotlivé fakultě s touto specializací úspěšně
dokončí studium jen několik studentů a jen výjimečně přesahuje jejich
počet deset absolventů. S ohledem na demografické složení populace je
nutné v příštích pěti letech očekávat dokonce pokles počtu studentů,
obecně i s ohledem na specializace a zaměření.
Obsazování pracovních pozic pracovníky, kteří nemají vzdělání
zaměřené na železniční inženýrství nebo nemají zkušenosti v tomto
oboru, vede k potřebě doplňování znalostí a zkušeností v průběhu
kariéry těchto pracovníků. To probíhá buď spontánně v rámci
vykonávání pracovní činnosti, nebo řízeně formou celoživotního
vzdělávání. Kurzy celoživotního vzdělávání jsou zpravidla
organizovány vzdělávacími institucemi, tj. vysokými školami, vyššími
odbornými a středními průmyslovými školami výše uvedenými.
?
Rozvoj výchovy a vzdělávání
Rozvoj výchovy a vzdělávání musí být založen na vytvoření systému
spolupráce v oblasti sekundárního, terciárního a celoživotního
vzdělávání železničního inženýrství a souvisejících dovedností tak,
aby byly posíleny počet a kvalita absolventů studia. Prostředkem
k tomu je:
- prohlubování spolupráce mezi jednotlivými školami na různých úrovních;
- vytváření podmínek pro spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a průmyslovými společnostmi nebo správci, aktivní podíl na vzdělávacím procesu (formou přednášek, zadání a vedení projektů, závěrečných prací, nabídek stáží apod.);
- rozšiřování evropské spolupráce, navazování kontaktů s evropskými partnery – vysokými školami (např. formou bilaterální spolupráce v rámci programu ERASMUS+), výzkumnými institucemi apod.;
- aktivní zapojení mladých pracovníků, případně studentů doktorských studijních programů do projektů a činností pracovních skupin, organizací apod.
Za zásadní je nutné považovat nastavení koncepce studijních programů a
studijních oborů (dle nového vysokoškolského zákona budou podle nových
akreditací nahrazeny novými studijními programy nebo specializacemi v rámci
studijních programů) takovým způsobem, aby pokrývaly nově vznikající
požadavky na vzdělání absolventů středních a vysokých škol.
Plánování a budování vysokorychlostních tratí jako součásti systému
Rychlých spojení, představujících železniční síť evropské úrovně,
si vyžádá aktivní plánování výchovy a vzdělávání odborníků.
Aktivní spolupráce zejména průmyslových podniků nebo zástupců
stavebních a projektových společností pak umožní rychlejší
přizpůsobení studijních programů a zapracování požadavků praxe
v porovnání s běžnými mechanismy nabídky a poptávky na pracovním
trhu.
doc. Ing. Otto Plášek, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta
stavební, Ústav železničních konstrukcí a staveb