Význam cestovního ruchu jako národohospodářského odvětví je značný

Cestovní ruch je průřezovým hospodářským odvětvím. I z tohoto důvodu jsem požádal pana ministra průmyslu a obchodu České republiky Ing. Jiřího Rusnoka o rozhovor. Pane ministře, jak vnímáte postavení cestovního ruchu v České republice?
Nerad bych mluvil za svého kolegu pana ministra Němce. Tato doména je plně v gesci jeho resortu – Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Nicméně máte pravdu, cestovní ruch, obchod a průmysl mají silnou spojitost. Události minulého léta hovoří samy za sebe. Škody vzniklé v důsledku loňských katastrofálních záplav nejsou jen ztrátami na majetku státních i soukromých firem. Jde i o psychologický faktor s tvrdým ekonomickým důsledkem. Uvedu jen holá fakta. Podle hrubých odhadů ČNB dosáhly devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu za leden – září 2002 2,2 mld. USD, což je o 7,8 % méně než ve stejném období roku 2001. Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu představují ekvivalent 8,0 % exportu ČR a cca 4,4 % hrubého domácího produktu. I když jde o vyloženě mimořádnou situaci, minimálně to pro nás znamená, že přijelo podstatně méně potenciálních zákazníků. Tento trend se pravděpodobně ještě prohloubil v posledním čtvrtletí minulého roku. Především se to dotklo mnoha malých a středních podnikatelů. Snažíme se vybudovat soběstačnou, prosperující ekonomiku, na které stála pověst o příslovečných „zlatých českých rukách“. Živelná katastrofa nás opět vrátila o kus zpět. Odliv turistů tuto situaci – a uvědomme si kolik firem podniká ve službách závislých na cestovním ruchu – jen prohloubil.

Jistě, vraťme se však k mé úvodní otázce.
Víte, já pocházím ze severovýchodního koutu naší země, z Těšínského Slezska. To je region známý stále ještě spíše svojí průmyslovou historií a přítomností než turistickými atrakcemi nadregionálního významu, snad s výjimkou některých lokalit v Beskydech. Přesto i zde lze již dnes navštívit řadu velmi zajímavých a turisticky atraktivních míst a pamětihodností. Navíc s odstupem času získávají na přitažlivosti i stará technická díla, jako vysoké pece či těžební věže. Čili shrnuto, je zřejmé, že význam cestovního ruchu jako národohospodářského odvětví je značný již dnes a dále poroste, a to i v regionech zdánlivě méně atraktivních z tohoto pohledu. Současně můžeme sledovat změnu struktury činností i v rámci odvětví cestovního ruchu.

To já se narodil v Táboře a do dvanácti let bydlel v Sezimově Ústí. Co se ale týče cestovního ruchu, byznys s ním spojený stojí a padá s vytvářením povědomí o regionu jako místu, kam se sluší jezdit, což je především o lidech. Bohužel, nedá se říci, že by mé rodné a nesporně rovněž malebné jižní Čechy byly díky cestovnímu ruchu samé peníze. Přitom cestovní ruch je jediné odvětví, které dokáže generovat spotřebitele nad rámec stávajících obyvatel – tj. zajistit přísun inkasa odjinud, vytvářet podnikatelské a pracovní příležitosti.
Hovořím-li o vyhaslých vysokých pecích, železárnách, zavíraných dolech, nezaměstnanosti na Těšínsku, je to realita. A i když ji chci změnit, nemíním ji proto zastírat. Mám několik lásek. Především je to moje rodina – manželka a mé děti. Snažím se jim všem ve chvílích, kdy mám čas, nahradit svoji obvyklou nepřítomnost, a protože máme s manželkou rádi cestování a přírodu, vede nás to i k poznání krás naší země. S tím nepřímo souvisí i replika na váš dotaz. Oblast, krajina, ekonomická situace a hlavně uvažování lidí se nezmění mávnutím kouzelného proutku. Je to vždy otázka tvrdé práce, mnohdy momentálně nepříjemných nebo zdánlivě nepřiměřeně dlouhých řešení, jejichž příznivý dopad se nemusí projevit ihned. Chtěl bych v této souvislosti připomenout alespoň jednu z aktivit mého resortu. Jistě vy i čtenáři budete souhlasit, že preference špičkové urbanistiky zde přímo souvisí s podporou této sféry. Ministerstvo obchodu a průmyslu ČR vyhlásilo prestižní cenu „Stavba roku“ na nejlepší realizované objekty a jsem rád, že například obec Čeladná na Frýdeckomístecku získala loni tuto cenu – hned za dva objekty.

V prvním vydání Všudybylu tohoto roku (str. 27) jsem v souvislosti s informací o kontraktu na 320 obráběcích center pro Čínu, který podepsal generální ředitel české společnosti Tajmac ZPS Zlín Ing. František Lambert, uvedl, že resort, v jehož čele stojíte, je také o tom, jak úspěšně propagovat turistickou destinaci Česko v zahraničí. Pokud vím, vy sám jste v závěru loňského a začátkem tohoto roku uskutečnil několik zahraničních cest. Co České republice přinesly?
Ano, navštívil jsem Paříž, Brusel, byl jsem na obchodní misi v Kanadě. Cílem cest bylo posílit vzájemné hospodářské a obchodní vztahy a vytvořit podmínky pro přímou spolupráci podnikatelů, obchodníků a investorů. Začátkem února jsem navštívil v čele obchodní mise Indii. Ve druhé polovině minulého roku dostala právě česko-indická spolupráce daleko vyšší dynamiku. V polovině září jsem jednal s delegací indických podnikatelů vedenou prezidentem Konfederace indického průmyslu (CII) panem Arunem Bharatem Ramem. Tito lidé se v Praze účastnili investičního fóra uspořádaného ve spolupráci s naší agenturou CzechInvest a českými podnikatelskými subjekty. Týden poté jsem přijal oficiální delegaci Indické republiky vedenou ministrem těžkého průmyslu a veřejného podnikání panem Balasahebou Vikhea Patilou. Vím, že se velmi detailně zaměřujete na kongresovou a veletržní turistiku. Jistě vás tedy bude zajímat, že jsem se při své návštěvě 4.února zúčastnil oficiálního zahájení 15. mezinárodního veletrhu IETF 2003, kde jsem samozřejmě navštívil i českou expozici.

www.mpo.cz