Výstava Libeň – zmizelý svět
28. 10. 2010
Výstava v rámci projektu „Pražské čtvrti 2010 –2011“ bude probíhat na třech místech. Od 13. října 2010 do 20. února 2011 v hlavní budově Muzea hlavního města Prahy – Na Poříčí 52, Praha 8. Od 19. listopadu do 14. ledna 2011 v budově ÚMČ Praha 8, U Meteoru 6, Praha 8 a v Libeňském zámku – Zenklova 35, Praha 8.
Výstava seznamuje
s historickým a kulturním dědictvím svébytné pražské čtvrti Libeň. Ta
v minulých desetiletích prošla bouřlivými stavebními proměnami, které
nebyly vždy ku prospěchu. Zničení židovských památek až na synagogu,
plošné demolice atd. Je proto žádoucí obrátit pozornost k těm hodnotám,
které zbyly, abychom si uvědomili význam jejich zachování do budoucna.
Návštěvník „vstoupí do Libně“ Královskou (dnešní Sokolovskou)
třídou; na Palmovce zabočí do Primátorské (dnes Zenklovy) třídy, odkud
bude pokračovat do Horní Libně. Při odbočkách se zastaví u význačných
památek, existujících i zaniklých. Prostřednictvím historických
fotografií (z nichž značná část nebyla publikována), pohlednic a kreseb
sleduje proměnu prostranství a staveb v průběhu času a projde se
i ulicemi dávno zmizelými. Samostatná kapitola je věnována libeňským
usedlostem, které většinou zanikly, nebo podstatně změnily
svou tvář.
Obrazový materiál
je doplněn trojrozměrnými předměty a archeologickými nálezy, které byly
učiněny zejména na přelomu 19. a 20. století. Část věnovaná průmyslu
představuje Libeň jako rychle se rozvíjející průmyslové předměstí.
K nejvýznamnějším odvětvím patřila stavba lodí. Pražská akciová
strojírna dodávala osobní i nákladní parníky do tuzemska i zahraničí
až do r. 1910. Loděnice Praga proslula v meziválečném období výrobou
nákladních člunů; později se České loděnice v Libni vypracovaly na
jednoho z hlavních světových výrobců sacích bagrů. Neodmyslitelnou
součástí Libně byla První českomoravská továrna na stroje v Praze,
vyrábějící od r. 1900 lokomotivy, které se v pozdějších letech
proslavily pod značkou ČKD. Světovou proslulost si získala i libeňská
automobilka Praga, vzniklá v r. 1907 jako Pražská automobilní továrna.
Pozornost je věnována i ve své době známým menším závodům. Bohatá je
i historie dopravy na území Libně. Již od r. 1845 spojovala Prahu se
světem přes území Libně Olomoucko-pražská dráha a od r. 1873 Rakouská
severozápadní dráha. Ale teprve v r. 1877 na území obce vznikla dvě
nádraží, horní (dnešní Praha-Libeň) a dolní (zaniklo v r. 1972).
Zajímavou kapitolu dějin městské dopravy představuje elektrická dráha
Praha–Libeň–Vysočany, kterou provozoval vynálezce František Křižík
v letech 1896–1907. Kromě tramvají jezdily v Libni v letech 1952 až
1965 trolejbusy. Libeň žila svérázným společenským životem. Působila
zde řada spolků. Jejich činnost zachycují fotografie, dokumenty, medaile a
prapory. Další způsob trávení volného času představovaly populární
poutě na Rasáku, procesí o Božím těle aj. Neoddělitelnou součástí
kulturního života Libně býval hostinec „U Deutschů“, ve kterém se od
r.1865 hrávalo divadlo, a to až do r. 1909. Dnes zde působí Divadlo pod
Palmovkou. S Libní je svým životem a dílem spjato několik spisovatelů.
Patřili k nim dekadentní básník Karel Hlaváček, V. K. Krofta,
popularizátor archeologie, autor knih pro mládež Eduard Štorch,
českožidovský spisovatel Vojtěch Rakous a zejména dlouholetý obyvatel
ulice „Na hrázi Věčnosti“ Bohumil Hrabal.