Vysoká škola hotelová v Praze
nabízí dva bakalářské a jeden magisterský studijní program akreditované Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství s cílem poskytovat vysoce profesionální profesní přípravu, která absolventům umožní pracovat ve středním a vrcholovém managementu hotelů a hotelových řetězců, v gastronomii nebo cestovním ruchu a zastávat manažerské pozice v řadě dalších oborů. Výukové programy staví na sepětí teorie s praxí a v duchu světových trendů je obohacuje o nejnovější poznatky. Disponuje dvěma moderními klimatizovanými aulami, počítačovými učebnami, posluchárnami pro multimediální prezentace a pro praktickou a laboratorní výuku, cvičnou laboratorní kuchyní, salonky a dvěma bary pro výuku sommelierů a barmanů. Studentům jsou k dispozici čítárny a moderní studovny s velkým počtem počítačových stanic s rychlým připojením, tiskárnami a kopírovacím zařízením, knihovna a prodejna skript.

Akreditované studijní programy:
bakalářský profesně zaměřený Hotelnictví, cestovní ruch a marketing v prezenční a kombinované formě v českém jazyce se specializacemi Hotelnictví, Cestovní ruch a Marketing ve službách; bakalářský profesně zaměřený Hospitality Management v prezenční formě v anglickém jazyce; navazující magisterský profesně zaměřený Hotelnictví, cestovní ruch a marketing v prezenční a kombinované formě v českém jazyce se specializacemi Management hotelnictví a lázeňství, Management destinace cestovního ruchu a Marketingový management v cestovním ruchu a hotelnictví.

Vysoká škola hotelová v Praze slaví 20. výročí

Vysoká škola hotelová v Praze byla založena v červenci 1999 jako jedna ze tří prvních soukromých vysokých škol v Česku poté, co novela vysokoškolského zákona umožnila vznik soukromých vysokých škol. Rozhovor s jejím jednatelem Ing. Petrem Studničkou, Ph.D., jsem začal konstatováním:
Pane doktore, setkávám-li se s vašimi absolventy, rádi a pochvalně o Vysoké škole hotelové hovoří.
Za dobu její existence prošlo Vysokou školou hotelovou v Praze více než sedm tisíc absolventů. V současné době má na dvanáct set studentů, a to v bakalářském a v navazujícím magisterském stupni studia. Řekl bych, že největší dárek k dvacetinám naší školy, které si připomeneme 15. května letošního roku, je to, že úspěšně prošla všemi akreditacemi. Od září 2018 tu tak probíhá výuka podle akreditací nových studijních programů, které jsme obdrželi od Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. Proces akreditací byl vysoce náročný. Zabralo nám to dva roky práce. Řadu povinných příloh muselo v rámci vnitřních dokumentů registrovat i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nicméně se nám v prosinci 2017 podařilo odevzdat všechny dokumenty. Pak tři čtvrtě roku trvalo, než jsme se administrativním procesem dobrali k nabytí právní moci všech rozhodnutí. Určitě si za to všichni akademičtí pracovníci Vysoké školy hotelové v Praze v čele s rektorem docentem Vinšem a prorektory zaslouží poděkování, neboť výrazným způsobem přispěli k tomu, že se podařilo ony tři žádosti o akreditace zpracovat. „Bez ztráty kytičky“ jsme tak získali u bakalářského programu akreditaci na deset let a u anglického programu v bakalářském stupni a u navazujícího magisterského studia na pět let. Kolegové si určitě zaslouží ocenění i za to, že se podíleli na zpracování řady podkladů – ať už k jednotlivým předmětům v rámci studijního plánu, nebo v rámci výzkumné a publikační činnosti. Tím, že máme inženýrské studium, se bez toho neobejdeme.

V současné době se podílíte na řešení tří velkých výzkumných projektů.
Ano, na dvou pro Ministerstvo kultury, z nichž jeden je zaměřen na kulinární dědictví, druhý na postavení ryby v české gastronomii. A na projektu pro Technologickou agenturu ČR, který je zaměřen na procesní řízení v cestovním ruchu. Hodně míří k tomu, co je dneska trendem, a to je digitalizace v cestovním ruchu a elektronizace procesů. U těchto projektů ale nejsme jediným řešitelem. Máme tam spoluřešitele, kolegy a instituce, s nimiž se na řešení podílíme. Tyto tři projekty mají úhrnnou hodnotu necelých padesát milionů korun. Doba řešení je v rozmezí tří až pěti let. A i tato činnost nám určitě pomohla při získání akreditací. Výzkum máme rozfázován do několika stupňů. Nejnižší je smluvní výzkum, na kterém spolupracujeme s obcemi a podnikatelskými subjekty. To je pro profesně zaměřenou Vysokou školu hotelovou v Praze důležité zejména u bakalářského studia, kdy jsme s to předávat studentům informace, jak to funguje například v Peci pod Sněžkou, v Lipně nad Vltavou či v nějakém kraji. V rámci smluvního výzkumu jsme se podíleli i na zpracování strategie rozvoje cestovního ruchu na Lipensku nebo analyzovali vývoj cestovního ruchu v Českém Krumlově za uplynulé čtvrtstoletí. Pak je to vyšší stupeň, který představují projekty zadávané státními institucemi – Technologickou agenturou ČR, případně ministerstvy.

Co se týká spolupráce Vysoké školy hotelové v Praze a Ministerstva pro místní rozvoj, podařilo se vám obhájit certifikovanou metodiku k návrhu novely zákona o místních poplatcích.
To považuji za hodně velký úspěch. Tato metodika je teď se souhlasným stanoviskem vlády ČR v legislativním procesu. Věřím, že se podaří dosavadní dva místní poplatky sloučit do jednoho místního poplatku za pobyt. Vážím si spolupráce na této legislativní úpravě se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR a Asociací hotelů a restaurací ČR. Na tuto problematiku jsme s kolegyněmi Plzákovou a Tittelbachovou zaměřili i odbornou monografii nesoucí název „Místní poplatky v přímé vazbě na cestovní ruch, hotelnictví a lázeňství“, kterou jsme v roce 2018 vydali.

Zmínil jste projekty v rámci programu národní a kulturní identity pro Ministerstvo kultury, zaměřené na gastronomii. Všudybyl podporuje akce, jako jsou „Ryba na talíř“ nebo „Český kapr“, kterou pořádá Asociace kuchařů a cukrářů ČR v čele se svými nestory, držiteli nejvyššího českého kuchařského vyznamenání Kříže sv. Vavřince Ing. Jindřichem Žydkem a Ing. Eduardem Levým, který ve své poslední publikaci „Sladkovodní ryby, snadno a rychle – zpracování a příprava, recepty“ postihuje sladkovodní ryby, které se na území Česka loví nebo chovají. Valnou část knihy věnoval pokrmům z kapra, kterého Česku závidí celá Evropa. Ostatně, obchodní trasa od Budějovic na Protivín, Plzeň a Cheb se za dávných časů nazývala Fischstraße neboli rybí cesta, kudy čeští kapři cestovali až do přístavu v Hamburku.
Jeden z projektů se dívá na prezentaci kulinárního dědictví na území Česka a druhý na postavení českého rybářství a ryby v české gastronomii. Jaké tu máme rybí restaurace. Jak je ryba zpracovávána, jestli je to trendsurovina, která má z hlediska budoucí perspektivy významné postavení. Děláme i ochutnávky a párování jídel s nápoji pro účastníky našich konferencí. Kolegové z katedry hotelnictví, především Zbyněk Vinš, Jiří Zelený a Blanka Zimáková, pořádají workshopy, kde párují ryby s víny. Samozřejmě se zabýváme i historií gastronomie. Tu prezentujeme na tematicky zaměřených gastronomických akcích. Již jsme připravovali kulinářské speciality z doby Karla IV., z období baroka, z doby první republiky a letos se zaměříme na „retro gastronomii“ připomínající výročí 30 let od sametové revoluce.

Vysoká škola hotelová v Praze je profesně zaměřenou školou, přičemž vaši úspěšnost ilustruje, že jste byli Asociací hotelů a restaurací České republiky vyhlášeni Školou roku 2018.
Významnou roli v tom zřejmě sehrál fakt, že hlavní důraz klademe na uplatnění našich absolventů v praxi. V hotelnictví, v gastronomii, v cestovním ruchu i v lázeňství. Těsné sepětí s praxí je pro Vysokou školu hotelovou v Praze zásadní věcí. Velmi si proto vážíme toho, že je naše škola členem Asociace hotelů a restaurací České republiky a Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky. Máme tak možnost čerpat aktuální informace z oblasti státní správy a od podnikatelů a odborně je využívat v publikační a další tvůrčí činnosti. Toho, že jsme byli v roce 2018 Asociací hotelů a restaurací České republiky vyhlášeni školou roku, si velice vážíme.
Kvůli praxi naši studenti navštěvují různé podnikatelské subjekty. V rámci Klubu partnerů spolupracujeme s významnými poskytovateli služeb. Zejména pak s generálními partnery Vysoké školy hotelové v Praze, kterými jsou: CPI Hotels, Hotel Ambassador Zlatá Husa, Bohemia Sekt a Regata Čechy, která provozuje hotely Horizont v Peci pod Sněžkou a Port u Máchova jezera v Doksech. Předseda představenstva této akciové společnosti Ilja Šedivý je předsedou správní rady Vysoké školy hotelové v Praze. Tato partnerství rozšiřují naše možnosti sdílet informace a zkušenosti z praxe. Například jaké problémy praxe aktuálně řeší. Ať už je to kritický nedostatek personálu, nebo administrativní zátěž, kterou stát na podnikatele a osoby samostatně výdělečně činné postupně přenáší.

Čím to, že nejsou lidi?
Těch důvodů je víc. Roli v tom hraje extrémně nízká nezaměstnanost a v naší branži to, že v cestovním ruchu dominují obory navázané na osobní služby. Určitě to také souvisí s celospolečenským vnímáním těchto službových oborů, kdy je sdělovacími prostředky prezentováno, že lidé v nich zaměstnaní mají nejnižší mzdy. Takže potenciální profesionálové cestovního ruchu nemají takovou motivaci v nich pracovat. Na druhou stranu, já sám jsem absolventem střední hotelové školy v Poděbradech a na léta praxe velice rád vzpomínám. Byla to krásná práce. Dojde-li v souvislosti s ekonomickým cyklem k hospodářskému zpomalení, je šance, že se situace na trhu práce zlepší. Problémem určitě je i uplatnění absolventů středních a vysokých škol, případně vyšších odborných škol. V Česku máme 183 středních škol, 16 vyšších odborných, řadu profesně orientovaných vysokých škol. Je ale otázkou, kolik jejich absolventů končí v reálu v praxi. Asi nezbyde nic jiného než to, co je v západní Evropě naprosto samozřejmé – tedy že v hotelích a restauracích budou i na českém území v ještě větší míře zaměstnáváni cizinci.

 

• www.vsh.cz