Výrobní družstva v Českých 100 nejlepších
04. 01. 2012
JUDr. Rostislav Dvořák
Dostáváme se do situace, kdy se snižuje konkurenceschopnost českých výrobních firem, a to například i z toho důvodu, že se stát rozhodl preferovat fotovoltaické elektrárny. Že za jeden kilowatt zaplatí český podnikatel a občan víc než v zemích západní Evropy, že máme jedny z nejdražších pohonných hmot, dražší a méně hodnotné potraviny než v okolních zemích, nejdražší poplatky za mobilní telefony…. Vždyť to je strašné! Kdo to utáhne?! Co to přinese za pár let, kolika firmám to pomůže k úpadku? Nemá to dopady pouze na výrobní firmy, ale i na občany, zaměstnance, na celou společnost. To, že se přijala chybná rozhodnutí v řešení alternativních zdrojů energie, to budeme nuceni desítky let platit, to že neumíme regulovat řetězce, operátory, to jsou dopady, které zhoršují konkurenceschopnost a zvyšují sociální napětí. A tyhle myšlenky mně poletovaly hlavou, když jsem sledoval vyhodnocování našich nejlepších firem, a o to větší obdiv si úspěšní čeští podnikatelé zaslouží.
S předsedou Svazu českých a moravských výrobních družstev,
předsedou Družstevní asociace České republiky a členem představenstva a
výkonného výboru Mezinárodního svazu výrobních družstev CECOP a tzv.
SICOOP, zabývajícího se prosazováním zájmů výrobních družstev, JUDr.
Rostislavem Dvořákem se potkáváme 25. listopadu 2011 ve Španělském
sále Pražského hradu.
Pane předsedo, s funkcí předsedy Svazu českých a moravských
výrobních družstev souvisí řada navazujících funkcí a iniciativ. Vy
přebíráte funkci předsedy od bývalého dlouholetého předsedy svazu pana
Jana Wiesnera, v tom rozsahu to asi není jednoduché?
Mohu říci, že díky intenzivní dobré spolupráci s Janem Wiesnerem jsem
funkci předsedy Svazu českých a moravských výrobních družstev převzal
již k datu 31.8. 2011 a ke stejnému datu pan Wiesner svůj pracovní poměr
ke svazu ukončil. Zvládli jsme si předat i navazující funkce, jako
například funkci předsedy Družstevní asociace ČR, člena představenstva a
výkonného výboru světové organizace CICOPA, člena představenstva
evropských výrobních družstev CECOP a další. Panu Wiesnerovi udělilo
Valné shromáždění výrobních družstev titul čestného předsedy SČMVD,
na jehož základě vykonává nadále funkci předsedy Konfederace
zaměstnavatelských svazů, kde já pracuji ve funkci místopředsedy. Znamená
to, že jsme si všechna ostatní zařazení již řádně předali a již
několik měsíců v novém složení společně s novým představenstvem
pracujeme naplno.
Spolu s prezidentem Hospodářské komory České republiky Ing.
Petrem Kuželem jste tu před chvílí předával diplomy „Českých
100 nejlepších“ v kategorii „Výrobní družstevnictví“. Čím je
výrobní družstevnictví tak výjimečné, že má v této vysoce prestižní
anketě vlastní oborovou kategorii?
Slavnostní vyhlašování výsledků ankety „Českých 100 nejlepších“
opravdu je, pokud ne nejprestižnější, pak jednou z nejprestižnějších
společenských událostí ve světě podnikání v České republice. O to
víc si vážím faktu, že od jejího vzniku v roce 1996 se v ní
umísťují a jsou oceňována výrobní družstva. Družstva totiž patří
mezi nejdéle fungující podnikatelské subjekty nejen na historických
územích Slezska, Moravy a Čech. Ostatně, lze se o tom snadno přesvědčit
v Obchodním rejstříku. První dosud v Česku podnikající družstva
vznikla už za Rakouského mocnářství v 19. století. Bohužel u nás jsou
družstevní firmy z nepochopitelných důvodů často vnímány poněkud jinak
než v západních zemích, odkud k nám družstevní hnutí přišlo a
v nichž se družstva významně a úspěšně uplatňují. V Česku leckde
přetrvává povědomí, jakoby družstva byla produktem bývalého
socialistického zřízení. A bohužel mají je i někteří představitelé
politických stran a státní sféry. Družstevní forma podnikání a
vlastnictví je institucionálně největší na světě. Kromě toho, že má
velmi dlouhou tradici, je ve světě zastoupena nejpočetnější členskou
základnou, téměř jednou miliardou členů výrobních, spotřebních,
bytových a zemědělských družstev. Jen v Evropské unii je nás na
60 milionů. Navíc evropské družstevní firmy dávají práci vedle členů
dalším 5,4 milionům zaměstnanců, kteří nejsou členy družstev.
Nejsilnější výrobní družstevnictví v Evropě je ve Spolkové republice
Německo. Velmi silné zastoupení družstev je i ve Velké Británii a
Itálii. České družstevnictví je součástí evropského sdružení
veškerých družstev „Družstva Evropa“. Česká výrobní družstva
tvoří nejen menší výrobní celky s obratem v řádu jednotek milionů
ročně, ale také výrobní giganty s miliardovými obraty. Členská
výrobní družstva Svazu českých a moravských výrobních družstev
zaměstnávají od desítek po tisíce zaměstnanců. Jsou mezi nimi také
organizace, které vytvářejí pracovní podmínky pro zdravotně postižené
občany, a to vše jsou významná a nepominutelná fakta.
Což je v době škrtů ve veřejných výdajích čím dál tím
těžší. Ostatně škrtací pandemii trefně okomentoval předseda
představenstva vaší členské firmy Sněžka, výrobní družstvo Náchod
Ing. Miloslav Čermák ve třetím vydání Všudybylu letošního roku slovy:
„Bohužel, náš stát v době, kdy byla konjunktura, nešetřil. Naopak,
sekal dluhy. V podstatě se dá říci, že jsme ty peníze prožrali, aby se
získaly hlasy voličů. Ony prožrané peníze nám teď chybí, protože když
přišla doba hubená, není kam sáhnout. Dluhy je třeba umravnit na
přijatelnou úroveň, a pokud už si půjčovat, tak na rozvojové investice,
které budou České republice vydělávat.“ (viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Kdo bude
státní úředníky živit, když Češi nechtějí a cizinci
nesmějí?“).
Rád bych využil této příležitosti, kdy se v nejreprezentativnějších
prostorách našeho státu, ve Španělském sále Pražského hradu schází
představitelé nejlepších firem působících v České republice, a
informoval vás, že rok 2012 je vyhlášen Organizací spojených národů
Mezinárodním rokem družstev, který proklamujeme pod heslem: „Družstva
budují lepší svět“. Kromě toho, že družstva zajišťují svoji
základní činnost, ať už jsou spotřební, výrobní, bytová nebo
zemědělská, mají i výrazný sociální aspekt. Uvědomujeme si, do jaké
etapy globalizovaný svět vstupuje, a víme, že družstevní forma podnikání
(sdružování lidí ve společných zájmech, ve vzájemné podpoře)
v těžkých dobách v historii byla a i nyní může být úspěšným
východiskem z ekonomických problémů, které nás čekají. Jsem
přesvědčen, že po téhle stránce je Mezinárodní rok družstev vyhlášen
ve velmi aktuálním období.
Pane předsedo, jedním z dnešních oceněných v kategorii
„Gentleman Pro“ byl předseda představenstva společnosti Karlovarské
minerální vody, a. s. dottore Antonio Pasquale. V interview, které jsem
s ním dělal pro druhé vydání Všudybylu 2010 (viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Umožnit
valorizaci schopností českého národa“), mj. řekl: „Pokud by se
integrace odehrávala pozvolněji, možná by to bylo lepší. Tehdy se ale
všichni snažili co nejrychleji nastartovat ekonomiku. To způsobilo, že řadu
tradičních českých podnikatelských aktivit skoupily cizí firmy, což
výrazně zpomalilo růst domácích vrstev podnikatelů ve vaší zemi a je
příčinou velkých škod. I toho, že když vypukla finanční krize,
převáděly si všechny cizí mateřské organizace veškerou likviditu
z českých filiálek k sobě domů. To je nejen špatné, ale i velice
nespravedlivé.“ V návaznosti na jeho slova bych se vás rád zeptal, jaká
je perspektiva výrobních firem, tedy nejen výrobních družstev, v České
republice?
Problémem je, že sice neustále mluvíme, že nechceme, aby v našem
národním hospodářství první místo zaujímaly montovny, avšak čím dál
víc se tento stav prohlubuje. Uvedl bych příklad vypovídající o spoustě
věcí. Jedním z historicky nejdůležitějších českých odvětví bylo a
je strojírenství. Také dnes tu hodnotíme strojírenské podniky. U jednoho
takového hodnocení jsem zaznamenal, že nejlepším strojírenským podnikem
byla vyhodnocena (a zcela oprávněně) firma LINET Ing. Zbyňka Frolíka
vyrábějící nemocniční lůžka. Pan Frolík je v mých očích tím
nejlepším typem schopného, poctivého, úspěšného a správnou cestou
jdoucího podnikatele. On je ten, který začal takřka z ničeho a vybudoval
firmu, která svým exportem zasahuje snad do všech světadílů. Jeho firma je
jednoznačně velmi úspěšným podnikem. A nyní aspekt, na který chci
poukázat. Pamatuji doby, kdy mezi naše nejúspěšnější strojírenské
firmy patřily ty, které vyráběly lokomotivy, elektrárny, pivovary,
cukrovary, tramvaje, nákladní automobily aj. Řada firem zanikla, některé
ještě existují, ale žádná z takových firem nebyla vyhlášena jako
nejlepší strojírenská firma. Lze to hodnotit z pohledu národního
hospodářství jako pohyb dopředu? A nedivme se. Máme jedny
z nejdražších vstupů v rámci Evropské unie. Jak má podnikatel
v podmínkách, kdy má nejdražší vstupy v Unii, využít výhody zatím
ještě levnější výrobní síly? Jak se má vypořádat s rostoucí
nespokojeností zaměstnanců s tím, že musí zaplatit na trhu vyšší ceny
než platí zaměstnanci okolních zemí, kteří naopak mnohde docilují
násobku českých mezd? Vždyť dneska už tyto zvýšené náklady tuto
výhodu absolutně mažou. Rád bych však podotkl, že mám radost, že mezi
nejlepšími firmami figuruje například ČEZ, a.s., a také z toho, že
vláda přijala za své dál v České republice vyrábět elektřinu
z jádra. Jsem přesvědčen, že do budoucna je to hlavní možná cesta.
Rušit v Evropě atomové elektrárny mi připadá scestné. Neštěstí ve
Fukušimě mělo být impulzem k tomu, vyvodit příslušná bezpečnostní
opatření, a ne abychom postavili víc vrtulí a na pole dali víc
fotovoltaických panelů a cenovým rozdílem zatížili své podnikatele a své
občany. To přece není cesta. V ČEZu má náš stát zatím majoritu. Není
vysoká cena elektřiny dána i tím, že stát dostává tak velkou dividendu
a neřeší, že tím oslabuje možnosti vývozu průmyslových podniků? Že
tím a nejen tím decimuje český průmysl? To jsou desítky věcí,
o kterých jsem při předávání ocenění Českých 100 nejlepších
přemýšlel.
V kategorii „Výrobní družstevnictví“ ocenění z rukou prezidenta Hospodářské komory České republiky Petra Kužela převzali: za Dřevojas, výrobní družstvo předseda představenstva Zdeněk Blažek; za firmu IRISA, výrobní družstvo člen představenstva Vlastimil Juřička; za KOVOBEL, výrobní družstvo předseda představenstva Emil Beber; za OBZOR, výrobní družstvo, Plzeň předseda představenstva Zdeněk Sobota; za Plzeňské dílo, výrobní družstvo předseda představenstva Ladislav Lok; za TVAR výrobní družstvo Pardubice předseda představenstva Zdeněk Korbel.