Menu

Vstupem do Evropské unie se bude zvyšovat kultura cestování

26. 04. 2003

Jako děti jsme si v šedesátých letech hrávali v Sezimově Ústí kolem železniční tratě a čekali, až bude projíždět elegantně aerodynamická Vindobona svištící mezi Berlínem a Vídní. Těšívali jsme se, že uvidíme kuchaře s velkou bílou čepicí, což se nám velmi často podařilo. Nicméně, nejen Vídeň, tehdy za železnou oponou, ale i vůbec jízda sama touto (na svou dobu) fantastickou motorovou soupravou byla daleko za mým tehdejším horizontem. Mezitím se z Vindobony stal obyčejný vlak řazený z obyčejných vagonů a z Vídně město, do něhož je z Prahy stejně obyčejně daleko jako třeba do Kopřivnice. 7. dubna odpoledne jsem se tak ocitl ve Vídni na českém velvyslanectví, na akci, na niž mne pozval generální ředitel Českých drah Ing. Petr Kousal. Nepotkali jsme se poprvé. Chtěli jsme spolu dělat povídání ještě v době, kdy působil v čele Generálního zastoupení Českých drah ve Vídni, ale nějak jsme to do minulého vydání Všudybylu nestihli. Nyní tedy spolu hovoříme na akci, jejímž je hlavním aktérem, protože se tu loučí s přáteli z okruhu obchodních partnerů Českých drah. Má první otázka na něho byla: „Pane řediteli, jaký je váš vztah k Rakousku a Vídni?“
Velmi pozitivní až osobní, protože jsem zde pracoval a trávil volné chvíle. Vídeň jsem si zamiloval. Na čtyři roky svého působení v Rakousku budu vždy vzpomínat s láskou.

Čím je Vídeň oproti Praze jiná?
Vídeň má s Prahou hodně společného. Nicméně se mi zde líbí jakoby větší vstřícnost lidí a srdečnost. Zejména se mi zdá, že se tu lidé umí více bavit a využívat volný čas. Že si rodiny společně vyjdou do restaurací a kaváren a za sportem. Je zvykem, že ve Vídni se více žije a tráví společné chvíle jak v kruhu rodinném, tak hodně s přáteli.

Za dobu vašeho působení ve Vídni se podařilo navýšit přepravní výkony Českých drah o více než sedmdesát procent. Domníváte se, že se vám bude podobně dařit i ve funkci generálního ředitele?
Než jsem do Vídně nastoupil, bývalo tu zvykem přepravovat kolem dvou a půl milionu tun zboží ročně. V průběhu mého působení zde se podařilo tento objem zvýšit a stabilizovat na čtyřech a půl milionech tun ročně, které byly podle statistik našich odúčtovacích center skutečně odvezeny. Co se týče vedení Českých drah, dostalo se mi nabídky, jaká se neodmítá. Na generální ředitelství Českých drah do Prahy jsem přišel s tím, že mám již téměř třicetiletou praxi na železnici. České dráhy jsou na čtvrtém místě v objemu přepravy v Evropě v oblasti nákladní dopravy. Už nyní tedy v Evropě hrajeme velmi významnou roli. Přesto jsem přesvědčen, že na Českých drahách je třeba zlepšit zejména obchodní činnost, a jsem proto připraven využít všechny své dosavadní zkušenosti.

Česko je z hlediska železniční dopravy ideální tranzitní zemí. S dobudováváním železničních koridorů se jeho atraktivita ještě zvyšuje. Česko by ale mohlo být zemí zaslíbenou i pro osobní železniční dopravu. Kdysi bylo zvykem jezdívat na dovolené vlakem, což jak se zdá – soudě podle velkého zájmu o Jadran Express – se opět navrací. Jak pohlížíte na přepravu osob?
Určitě pozitivně, je to nejbezpečnější a z hlediska ekologie nejšetrnější způsob hromadné přepravy. Ostatně v minulém Všudybylu předseda představenstva a generální ředitel pojišťovny Kooperativa Ing. Vladimír Mráz konstatoval, že každoročně na českých silnicích a dálnicích v důsledku dopravních nehod zahyne kolem patnácti set lidí a že tedy každým rokem jakoby zmizí jedna docela slušně velká vesnice. Na přepravu osob po železnici bych pohlížel s ještě větším optimismem, pokud by železniční společnosti operující v Česku ve veřejném zájmu měly srovnatelné podmínky např. s rakouskými společnostmi. Jsem přesvědčen, že v tom případě by byla železniční přeprava cestujícími využívána daleko více. Čtyři roky jsem pracoval v Rakousku a mám velké zkušenosti s Rakouskými drahami. Trošku jim závidím, poněvadž dotace do železniční dopravy tu jsou asi čtyřikrát vyšší. A je to vidět na osobní přepravě. Jezdí zde krásné vlaky, což si zatím nemůžeme až v takové míře dovolit, protože na to stát nemá peníze. Dnes tedy jako jeden z největších problémů vidím to, že České dráhy sice podle potřeby služeb ve veřejném zájmu připravují grafikon vlakové dopravy, vypravují počty vlaků, které byly odsouhlaseny regiony, ale na druhé straně, byť by to měl být mandatorní výdaj, tyto vlaky nejsou zaplaceny státem tak, jak by měly. Tím pádem České dráhy doplácejí na to, že tyto spoje provozují. Kromě toho je poměrně vysoké jízdné, a to zejména do zahraničí, poněvadž pokud rodina jede ve čtyřech, automobil ji vyjde podstatně levněji. Jakousi bílou vránou a blýskáním na lepší časy v železniční přepravě osob na dovolenou je Jadran Express. S potěšením mohu konstatovat, že se Českým drahám těmito zvláštními vlaky, které budou jezdit v létě na trase Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno – Břeclav – Graz – Záhřeb – Split, daří úspěšně konkurovat nejen daleko vyšším komfortem přepravy oproti autobusům a letadlům, ale i cenou. Ostatně zkuste si s sebou do autobusu vzít osobní automobil! U autovlaku Jadran Express to včetně jízdenky a lehátka tam a zpět vyjde na 3990 Kč.

Zmínil jste cestování na dovolenou. Jak vnímáte oblast cestovního ruchu?
Ačkoliv jsem zatím hovořil o Jadran Expressu, tedy cestování k Čechy nejoblíbenějšímu moři, cestovní ruch rozhodně není pouze oblastí zálib a volného času. Nakonec příjmy České republiky z cestovního ruchu rozhodně nejsou zanedbatelné. Jsem přesvědčen, že by se mohly do budoucna i zvyšovat, protože se vstupem do Evropské unie se bude zlepšovat kultura bydlení i cestování. Na cestovní ruch se dívám jako na příležitost pro České dráhy, které by mohly i v této oblasti najít své další uplatnění a zvýšit své tržby. Pro řadu domácích i zahraničních turistů je totiž jízda vlakem velkou atrakcí.

Co si jako generální ředitel, který má šanci dovést České dráhy do Evropské unie, od vstupu slibujete?
Co se Evropské unie týká, České dráhy jsou připraveny. Liberalizace vstupu na železnici je v Česku samozřejmostí. Spolupráce s dalšími železnicemi na vysoké úrovni. Již v této době u nás v oblasti železniční přepravy podniká deset procent dopravců, kteří využívají dopravní cesty.







www.cd.cz

Archiv vydání

2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001