Všechny možné koněspřežné

• kočáry – téma, které není nikde vyjma Ctěnic souhrnně prezentováno • nejatraktivnější jsou reprezentační pražského primátora, českého krále Ferdinanda V. a arcibiskupský kočár • omnibus, který vozil lázeňské hosty v Karlových Varech • ve Ctěnicích si lze objednat výuku jízdy na koni • opravdičtí návštěvníci jezdí na kole • turisté se již adaptovali na současné turistické značení • nová expozice Prahy na českých veletrzích působila jako bomba a na zahraničních vyniká • 

Začátkem minulého století byla mototuristika v plenkách. Spedice i osobní doprava byly dominantně závislé na železnici a vozidlech tažených koňmi. Na formanských vozech, drožkách, kočárech a omnibusech apod. Šesté vydání Všudybylu loňského roku (str. 27) prezentovalo ctěnickou stálou expozici kočárů. Hlavní město Praha, v jehož vlastnictví je ctěnický zámeček, navrátilo tomuto areálu proslulost výletního a turisticky atraktivního místa. Ředitele Pražské informační služby Ing. Václava Novotného jsem oslovil: „Pane řediteli, proč kočáry?“
Kočáry jsme shledali jako velice zajímavé téma, které není nikde souhrnně prezentováno formou výstavní expozice. Dokumentují dobu, kdy lidé ještě nevstávali s tím, že si hned po ránu brali léky na snižování tlaku a neusínali s léky na snižování cholesterolu. Dobu, která se nám dnes jeví klidnou a snad i idylickou. Hlavní město Praha disponuje areálem, který je už idylický sám o sobě. Zjistili jsme, že v různých depozitářích se nacházejí unikátní povozy a že pro ně dotyčná muzea nemají odpovídající využití. Proto Pražská informační služba požádala o spolupráci Národní technické muzeum, Poštovní muzeum, Národní zemědělské muzeum, Muzeum hl.m. Prahy a Arcibiskupství pražské a vytvořili jsme expozici devatenácti kočárů, která v České republice nenachází paralelu. Ve Ctěnicích tak jsou k vidění všechny možné druhy koněspřežné dopravy. Od nejjednodušších bryček, které se např. používaly jako řeznické povozy, přes lovecké bryčky, kočáry až k poslednímu omnibusu, který vozil lázeňské hosty v Karlových Varech od nádraží do lázeňského centra. Nejatraktivnější jsou asi reprezentační kočáry. Jsou zde kočáry pražského primátora, posledního českého korunovaného krále Ferdinanda V., který svůj výměnek trávil v Praze. Vrcholem sbírky je bezesporu skvostný arcibiskupský kočár. Je natolik unikátní, že i v Evropě je jen málo kočárů s ním srovnatelných. To vše je zasazeno do příjemného přírodního rámce v kombinaci s jezdeckým střediskem.

Jízda koňmo je možná ještě starším způsobem dopravy než vozmo. V každém případě je to způsob dopravy navazující.
A dostupný téměř všem návštěvníkům areálu. V jezdeckém středisku ve Ctěnicích je umístěno patnáct koní. Lze si zde objednat výuku jízdy, a to jak na otevřené, tak v kryté jízdárně. V souvislosti se Ctěnicemi bych rád pohovořil ještě o jednom druhu dopravy, který v současné době prožívá obrovskou renesanci, cyklistice. Ctěnice jsou na okraji Prahy. Jsou dostupné dvěma autobusovými linkami městské hromadné dopravy. Autobus č. 280 (přes Ctěnice do Vinoře) odjíždí od stanice metra „Palmovka“, zastávka před zámkem je „na znamení“. Kdo chce jít z Vinoře do Ctěnic pěší procházkou, použije linky č. 259 (od stanice metra „Palmovka“) do Vinoře, vystoupí v zastávce „Vinořský hřbitov“ a dále se dá po žluté turistické značce k zámku ve Ctěnicích. Obě linky jezdí ve všední dny i o víkendech. Pro pohodlnější, mototuristy, jsme vybudovali fešácké parkoviště. Opravdičtí návštěvníci ale jezdí na kole. Jsou jim k dispozici stojany na kola, které jsou zasazeny jako součást dlažby. Každý stojan má oko, do kterého se dá kolo přimknout. Ctěnice jsou bezesporu jedním z milých cyklistických cílů a cyklisté tvoří osmdesát procent jejich návštěvníků. Veřejnosti jsou otevřeny o víkendech od 10 do 18 hod., od 17.6. do 30.9. denně od 10 do 18 hodin.

Od koloušů k těm, co chtějí Prahu poznávat pěšky. Již dva roky Praha disponuje novým systémem turistického značení. Jak se osvědčuje?
Reakce jsou veskrze pozitivní. Turisté se již na značení adaptovali. Je realizováno dopravními značkami, které zná dopravní vyhláška. Ta zásadně používá pouze češtinu, což bylo terčem kritiky. Ale podle stávajících legislativních norem z ní není úniku, má-li být dopravní značení legální. Problému nesrozumitelnosti pro cizojazyčně hovořící návštěvníky Prahy jsme si byli vědomi. Proto jsme pro každý značený objekt vygenerovali piktogram, který zachycuje jeho charakteristické rysy. Co se týče autorských práv, ošetřili jsme si je tak, abychom piktogramy mohli dávat k dispozici komukoliv, kdo o to projeví zájem, např. České centrále cestovního ruchu, kartografickým vydavatelstvím apod. S potěšením konstatuji, že vydavatelství průvodců a map je houfně používají, čímž se pro zahraniční turisty stávají čitelné. Mám za to, že v řadě míst je pražské turistické značení dovede do míst dříve trochu opomíjených.

Co značení dalších cílů?
To je problém. Ti, kteří nejsou označeni, jaksi trpí pocitem, že by měli být také. Značek ale nemůže být nekonečné množství. Staly by se nečitelné. Je vytypováno zhruba šedesát cílů přesto, že jen historické jádro Prahy má jeden tisíc osm set historicky chráněných budov. Označit všechny? To nejde.

Praha má nejen nové značení, ale i veletržní expozici, o níž Dr. Pittnerová napsala:
„Docela dobře umíme říkat a psát (obzvláště pod dojmem nejméně pět let koncepčně překonaného oficiálního stánku České republiky na ITB v Berlíně) ,všechno špatně', ale už méně jsme zvyklí napsat ,všechno dobře'. Musím přiznat, že i moje hodnocení veletržního stánku hlavního města Prahy se původně neslo v tónu ,Kde je chyba?' a stálo mě to několik pokusů, než jsem sama sobě přiznala, že to vážně chybu nemá. Všechno je správně, od vybraného motivu, jímž je Staroměstský orloj, až po osvětlení expozice pouliční lucernou. Pozadí je zpracováno citlivě, takže vypovídá, evokuje, ale nekřičí. Tvůrci evidentně nepostrádají smysl pro detail, takže podlaha je pokryta pravou pražskou dlažbou (byť nafotografovanou) a host sedí na originální parkové lavičce. Neruší ani moderní informační technologie, které dotvářejí prezentaci, a to tím spíše, že jejich využití není samoúčelné. A mimochodem, nechybí ani křik kohouta. Kdo jste neměli možnost vidět nový veletržní stánek hlavního města Prahy při jeho premiéře na letošním ročníku Go/Regiontour v Brně, následně v Praze, Bruselu, Paříži či Milánu, pak už vám zbývá jen Montreaux či Londýn.“
To ale není nápad Pražské informační služby, ale pana radního Igora Němce, to musím čestně uznat. Nová expozice Prahy na českých veletrzích působí jako bomba a na zahraničních také vyniká. Navzdory tomu, že na nich bývá spousta velkoryse koncipovaných multimediálních expozic. Protože jsem praktik a spíše se držím při zemi, trošku se děsím, co se stane, když se to porouchá. Ale ono se to neporouchává a jako ředitele servisní organizace cestovního ruchu hl.m. Prahy mne těší, že i u současné expozice hl.m. Prahy, tak jako u předchozí, je upřednostňována koncepčnost a kreativita tvůrců, která na veletrzích upoutává a vyvolává pozitivní asociace.

www.pis.cz