Bolívarovská republika Venezuela je federativní zemí. Rozkládá se na severním pobřeží Jižní Ameriky, severně od rovníku. Patří jí i desítky karibských ostrovů. Největší z nich je Isla de Margarita. Na západě sousedí s Kolumbií, na jihu s Brazílií a na východě s Guyanou. Poněkud severněji leží Trinidad a Tobago, Grenada, Curaçao, Bonaire a Aruba. Počet obyvatel Venezuely činí téměř 29 milionů. Hlavním městem je Caracas, úředním jazykem kastilština. Na severozápadě země leží Andy s nejvyšší horou Venezuely Pico Bolívar (5007 m). Mezi nimi je tektonická poklesová oblast s jezerem Maracaibo a Maracaibskou nížinou. Severovýchodně od Cordillera de Mérida se táhne pásmo Karibských And. Na jih od Orinoka se rozprostírá Guayanská vysočina. Mezi oběma celky se prostírá Orinocká nížina s plošinou Llanos. Pravé přítoky Orinoka tvoří v místech, kde opouští Guayanskou vysočinu, vodopády. Nejvyšší vodopád světa Salto Ángel – Kerepakopai Merú (979 metrů) je právě zde. Klima Venezuely je horké s deštivým létem a suchou zimou.
Venezuela, tvá destinace, tvůj cíl – Tu destino es conocerla
05. 01. 2013
Rozhovor s velvyslancem Venezuelské Bolívarské republiky panem
Victorem Juliánem Hernándezem Leónem začínáme vzpomínkou na film
„Ztracený svět“ natočený podle stejnojmenného románu Arthura Conana
Doyla. Jeho exteriéry se točily právě ve Venezuele, v oblasti Guayanské
vysočiny.
Pane velvyslanče, Venezuela rozhodně není ztraceným
světem.
I díky řadě Čechů. Čeští badatelé a cestovatelé Venezuelu objevovali
už v devatenáctém století. Zejména to byl Enrique Stanko Vráz, který
zmapoval největší venezuelskou řeku Orinoko až téměř k jejím pramenům
a nakreslil první mapy amazonské oblasti. A na kontě má i další
zajímavé věci. Pořídil třeba první fotografii, kterou kdo naši zemi
zachytil. Je pravděpodobné, že sémě velké obliby žesťových nástrojů
u nás v Latinské Americe zaseli čeští muzikanti. Píseň „Škoda
lásky“ Jaromíra Vejvody, ve světě rozšířená za druhé světové
války, se na našich tanečních zábavách hraje do dnešních dní. Češi
způsobili i další věc: naučili Venezuelany a Venezuelanky milovat pivo.
Díky tomu se pohybujeme na špičce jeho spotřeby v rámci celé Ameriky.
S šestadevadesáti litry na hlavu! Není to sice půldruhého sta litrů jako
u vás v Česku, ale na Ameriku úctyhodné kvantum.
Od stolování ke stolovým horám…
Stolové hory v Guayanské vysočině představují nedotčenou přírodu.
Stále tam jsou místa, kam doposud nevkročila noha člověka. Objevování
této části Venezuely Čechy neskončilo Stankem Vrázem. V současné době
tam k nám jezdí dva význační badatelé. Jsou to Jan Dungel, který už
po dvacet let navštěvuje venezuelskou Amazonii, maluje faunu a dělá
grafiky. A další český vědec prozkoumává totéž území, ale zevnitř.
Je to speleolog Marek Audy. Ten dělá nádherné fotografie, které si můžete
prohlédnout třeba v jeho knize „Brány do ztraceného světa“.
Představu o tamní části Venezuely si čtenáři Všudybylu mohou udělat
z obrazových materiálů těchto badatelů na internetu, doplněných také
o vyprávění (http://audy.speleo.cz nebo
www.jandungel.com). Rovněž Česká
televize vyrobila několik dokumentů o Venezuele zevnitř i seshora. Tak
vidíte, Venezuela a Česko jsou spojeny i takto. Česká republika zase
láká nás, Venezuelany. Ostatně, tuto skutečnost dokládá i to, že spolu
mluvíme česky.