Ing. Jan Kašpar (20.5.1883 až 2.3.1927) svůj první úspěšný let provedl 16. dubna 1910, kdy proletěl dvoukilometrovou trasu ve výši 20 až 25 metrů. Pilotní zkoušku složil 16. června 1910. 13. května 1911 letadlem vlastní konstrukce uskutečnil let Pardubice – Chrudim. Téhož dne i první let s cestujícím Evženem Čihákem. Slavný let Pardubice – Chuchle, při němž za 92 minut překonal vzdálenost 121 km, pak 13. května 1911.

Velký iniciační potenciál Letiště Pardubice zůstává prioritou našich akcionářů

O víkendu 6. a 7. června 2009 se v Pardubicích konala Aviatická pouť, a tak jsem rozhovor s ředitelem pardubického letiště Ing. Janem Andrlíkem zahájil tématem „Pardubice – kolébka českého letectví“.
V podvědomí tady odkaz inženýra Jana Kašpara pořád je. Nejen lidí pracujících na pardubickém letišti, ale i u představitelů kraje a města, kteří se v zájmu našeho regionu snaží těžit z faktu, že jsme kolébkou českého letectví. Příští rok tak u nás budeme slavit sté výročí prvního letu českého pilota. Jsem přesvědčen, že se na to město i kraj velmi dobře připraví a spolu se sdružením Aviatická pouť, které bude slavit své dvacáté výročí, připomenou České republice, kde byla započata slavná historie českého letectví.

Současná ekonomická situace,výrazně ovlivňující výkonnost vašeho letiště, ale dostává do popředí i jiné priority.
Bezesporu, ale rozhodnutí Pardubického kraje v konsensu s rozhodnutím města, tedy majitelů naší společnosti EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s., je pokračovat v modernizaci Letiště Pardubice. Stanovily se nejdůležitější potřeby. Zásadní roli přitom sehrává legislativní vymezenost. Stabilizovat a zajistit udržitelnost rozvojových projektů a jejich financování. Pardubický vzdušný přístav je letištěm se smíšeným civilním a vojenským provozem. Pozemky, na kterých budeme modernizovat, patří městu a kraji. Dráhový systém a část pozemků, kde bude nutno vybudovat další pojížděcí a spojovací dráhy, patří Armádě České republiky, resp. státu. Do této doby jsme s ní měli uzavřeny pouze pětileté nájemní smlouvy. Pro to, aby se zajistila udržitelnost projektu, je třeba, aby tato smlouva byla dlouhodobější. Nejméně osmiletá. Už první jednání, která hejtman Pardubického kraje Radko Martínek vedl s náměstky ministryně na Ministerstvu obrany ČR, ukázala, že tato dohoda je možná. Tzn., že smlouvy lze uzavřít i na delší období, což by pardubickému letišti zajistilo určitou stabilitu projektu jeho modernizace. Shoda v postojích zdejších politiků a státu na tom, že je prospěšné, aby v Pardubicích fungovalo mezinárodní letiště, je téměř nezvratitelná. Potvrzuje, že regionální mezinárodní letiště mají pro svá spádová území klíčový rozvojově hospodářský význam, který nadále poroste.

Modernizace vašeho letiště si vyžádá velké investice.
Hospodářská situace se, bohužel, podepsala i na vůli investorů investovat do takovýchto celků. Takže se dá říci, že akciová společnost EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s., a tedy i město Pardubice a Pardubický kraj na to zůstaly samy. Rozhodly se vybudovat nejdůležitější infrastrukturní části v souladu s rozhodnutím o pořadí priorit využití dotačních prostředků, které na tento projekt měly vyčleněny. Tzn. příjezdovou komunikaci, technické zázemí letiště, palivové hospodářství a rozšíření světlotechnického obrazce letiště tak, aby odbavovací plochy i vjezdy na dráhu byly ještě bezpečnější. Díky tomu bude naše letiště, které je legislativně a technicky dobře zabezpečené, připraveno na vstup investora, jenž by např. chtěl zainvestovat nový terminál. Nebo se hospodářská situace zlepší natolik, že se město a kraj rozhodnou terminál postavit samy.

Okolnosti přejí připraveným. Ekonomické recese střídají hospodářská oživení. Budete schopni pokrýt předpokládaný růst pasažérů?
V současné době můžeme říci, že jsme schopni ho pokrýt až do objemu dvou set tisíc cestujících za rok. Vybudovali jsme novou odbavovací halu. Z našich objektů jsme upravili kapacitně efektivní příletovou halu. Zachovali jsme i starou odletovou halu Jana Kašpara, která odpovídá všem požadavkům na bezpečný odbavovací proces. Koupili jsme nový karusel a odletovou halu rozšíříme o dalších sto osmdesát metrů čtverečních. V odletové hale jsme rovněž otevřeli prodejnu Duty Free. Zřídíme stylovou letištní restauraci, jež doplní zázemí mezinárodního letiště. Budeme dělat vše pro to, aby si pardubické mezinárodní letiště udrželo charakter útulného přehledného regionálního vzdušného přístavu, který cestující rádi využívají.

Určitě nejen cestující…
Samozřejmě, že také řada leteckých společností. Nezakrývám, že se hodně orientujeme na budování spojení s východními destinacemi. Že máme enormní zájem o východoevropské a západoasijské letecké společnosti. Tzn. z hlediska českého zahraničního obchodu dlouhodobě nejperspektivnější a dosud takřka nesaturované trhy. Rádi bychom tady v Pardubicích ale přivítali i letecké společnosti z ostatních teritorií.
Významnými uživateli našeho letiště jsou také české cestovní kanceláře se svými charterovými lety. Ty z pardubického letiště létají do osmi destinací. I v tomto segmentu mezinárodní Letiště Pardubice získává na oblibě. Stále víc lidí poptává zájezdy s odletem z Pardubic. Jsou-li z naší spádové oblasti v dojezdové vzdálenosti cca 60 km, je to pro ně příjemné, rychlé a mnohem levnější než létat z Brna, Prahy nebo Vídně. Parkování je u nás zdarma, a tak jim odpadají logisticky komplikované manévry s dopravením se na letiště. Po návratu ze zájezdu za dvacet minut po dosednutí letadla účastník zájezdu nastupuje do svého auta, které měl u nás zdarma zaparkované a hlídané, a jede domů. Pardubáci a Hradečáci tak jsou do tři čtvrtě hodiny u sebe doma v obýváku. Ti ostatní do hodiny. Už se nám stalo i to, že k nám přijel pán na kole, kufr měl upevněn na nosiči a ptal se, kam si může uložit kolo. Zamkli jsme mu ho do garáže. Po návratu z dovolené jsme mu dofoukli pláště a on odjel domů. Je to sice úsměvná historka, ale chci tím ilustrovat, že na tohle jsou regionální letiště jako stvořená. Hrozně mne mrzí, pokud se cestovní kanceláře brání létání z mezinárodních regionálních letišť. Pokud někdo bude chtít, aby letecká zájezdová doprava byla efektivní, musí regionální letiště využívat.

Pardubické letiště je ale využíváno i pro cargo a byznys lety.
Troufám si tvrdit, že pro ekonomický rozvoj své spádové oblasti sehráváme klíčovou roli. Ta zahrnuje nejen Pardubický kraj, ale sahá i na území Královéhradeckého, Libereckého a Středočeského kraje, východních aglomerací hl.m. Prahy a části kraje Vysočina. Mnohé z velkých investičních projektů, které byly na jejich územích uskutečněny, byly realizovány i díky tomu, že jsou snadno dostupné z Letiště Pardubice. Někteří vrcholní manažeři nám naprosto jasně řekli, že v případě, že by k nám nemohli byznys lety, investice jejich firem by tady byly poloviční nebo žádné. Pardubické letiště tak využívají Iveco Vysoké Mýto, TPCA Kolín, Junker a další firmy. Tedy společnosti, které mají velký vliv na zaměstnanost. Takže kdyby nic dalšího, udržení velkého rozvojového iniciačního potenciálu mezinárodního regionálního Letiště Pardubice zůstává prioritním cílem našich akcionářů – města Pardubic i Pardubického kra­je.

• www.airport-pardubice.cz