Letiště Praha obdrželo prestižní cenu pro nejvíce se rozvíjející letiště světa
Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) 6. června 2011 na svém 67. výročním zasedání jako jedinému letišti na světě udělila Letišti Praha cenu Eagle Award. Ocenila tím výrazný rozvoj Letiště Praha, spokojenost zákazníků s jeho službami, transparentní a rovnocenný přístup vůči všem leteckým dopravcům a jeho incentivní politiku. V minulých letech tyto ceny obdržela např. letiště v Soulu, Ženevě, ve Vancouveru, v Singapuru nebo v San Francisku. IATA udělila tuto cenu Letišti Praha mj. i za technologický rozvoj a pozitivní přístup k problematice životního prostředí. Cenu na zasedání IATA za Letiště Praha osobně převzal jeho generální ředitel Miroslav Dvořák, který tuto událost okomentoval: „Je to pro Prahu a Českou republiku obrovská pocta a pro Letiště Praha velká motivace do budoucna. Jsem pyšný, že i tak malá země, jako je Česká republika, se může chlubit letištěm, které bylo oficiálně přijato do rodiny zákaznicky orientovaných, trvale se zlepšujících a technologicky vyspělých letišť světa.“
Letiště Praha potvrzuje svou dobrou kondici a pozici stabilního a rozvíjejícího se letiště i finančními výsledky za rok 2010. Navzdory negativním dopadům klimatických vlivů zvýšilo podle auditovaných hospodářských výsledků v roce 2010 čistý zisk o 11 % na 991 mil. Kč. Hrubý zisk před zdaněním se meziročně zvýšil o 4 % na 1,108 miliardy ko­run.

V současné době máme šest až sedm hodin denně zcela vyprodanou dráhovou kapacitu

Ing. Jiří Pos

Paralelní dráha podpoří konkurenceschopnost hlavního města a české ekonomiky. Umožní vytvořit tisíce nových pracovních míst. Přinese desítky miliard korun do veřejných rozpočtů a podpoří růst HDP. Pro zahraniční investory zatraktivní Prahu a Českou republiku, protože kvalitní spojení patří mezi nejdůležitější kritéria, která pro rozhodování o umístění svých investic zvažují. Paralelní ranvej umožní Letišti Praha uspokojit očekávaný nárůst poptávky po létání, která se do roku 2030 zdvojnásobí. Vytvoří podmínky pro používání ekologicky šetrnějších leteckých postupů. Umožní utlumit provoz na vedlejší dráze, jež hlukem zatěžuje desítky tisíc obyvatel Prahy.

S předsedou představenstva a výkonným ředitelem pro obchod, marketing a provoz Letiště Praha, a. s., Ing. Jiřím Posem se potkáváme 14. června 2011.
Pane řediteli, mezinárodní letiště ve svých zemích nezřídka působí jako hospodářské akcelerátory. Pro investory bývají důležitou podmínkou, aby v daných regionech kupovali či zakládali podniky. Říká se, že každý milion přepravených pasažérů vytvoří tisíc nových pracovních míst přímo na letišti a dalších 2100 pracovních míst indukuje v národní ekonomice. Letecká doprava v Evropě roste zhruba o pět procent ročně. Podle odhadu Eurocontrolu lze obdobný trend očekávat i do budoucna.
A to v Česku, ve srovnání se zakladatelskými zeměmi Evropské unie, letecká doprava ještě není srovnatelně rozvinutá. Lze proto očekávat, že u nás poptávka po létání poroste rychleji než v těchto evropských zemích. Tak např. v Rakousku, které má o dva miliony obyvatel méně, létá dvakrát více cestujících než v Česku.

To ale asi bude způsobeno i tím, jak až důsledně Rakousko dbá na budování svého dobrého jména coby lákavé pohostinné destinace, od čehož se odvíjí i jeho vysoká navštěvovanost a oproti Česku zhruba desetkrát vyšší inkaso z cestovního ruchu. Co je z vašeho pohledu kritickým prvkem v oblasti rozvoje letecké dopravy?
Největším problémem letecké dopravy v Evropě se už brzy stane kapacita letišť. Řada z nich, včetně ruzyňského (díky našemu stávajícímu dráhovému systému), je již nyní na hranici svých možností. V posledních deseti letech se poptávka po létání z/do Prahy téměř ztrojnásobila a obdobný trend lze očekávat i v budoucnu. V roce 2010 bylo Letištěm Praha odbaveno téměř dvanáct milionů pasažérů. V roce 2020 se předpokládá odbavení více než jednadvaceti milionů cestujících. Jenomže už daleko dřív této poptávce přestane stačit kapacita našeho stávajícího dráhového systému. Jsem proto rád, že další rozvoj pražského letiště podporuje 87 % obyvatel Česka a o nutnosti realizace nové paralelní dráhy je přesvědčeno 85 % obyvatel Prahy a Středočeského kraje. Důvodů pro její výstavbu je celá řada. Nicméně rozhodující je její průchodnost ve špičkových časech. Dnes máme šest až sedm hodin denně dráhovou kapacitu zcela vyprodanou. Tato situace se bude nadále zhoršovat. Očekává se, že se do roku 2030 poptávka po létání v rámci spádové oblasti letiště Praha Ruzyně zdvojnásobí. Je jasné, že současný dráhový systém nemá šanci takovýto nárůst uspokojit. Paralelní dráha by ale měla nejenom pomoci pokrýt poptávku po letech z/do Prahy do budoucna. Určitě vytvoří daleko lepší podmínky pro používání šetrných leteckých postupů. Jejich využitím se sníží dopady na některé oblasti Prahy, které jsou postiženy hlukem z provozu letadel, a to zejména v oblasti Řep a Zličína a v opačném směru Kladna, protože se ve standardním provozu utlumí provoz na dnešní příčné dráze 13/31. Zcela nepochybně bude mít projekt paralelní dráhy a zvýšení objemu přepravy významnou kontribuci do veřejných rozpočtů díky růstu HDP, zaměstnanosti atd.

To, proč stavět paralelní dráhu má logiku i v tom, že Letiště Praha disponuje dostatečnou kapacitou terminálů veřejné části i provozních ploch v části neveřejné.
Zvýšení kapacity ruzyňského dráhového systému je zřejmě tou nejefektivnější cestou jak rozvíjet konkurenceschopnost celé letecké destinace Česká republika. Projekt ale musí překonat dvě klíčová úskalí. První ukáže analýza dopadu na životní prostředí. Letiště Praha se připravuje na veřejné projednání této studie a posudku v gesci Ministerstva životního prostředí ČR. Doufejme, že do konce roku dostaneme kladné stanovisko. Druhým je problematika územního plánování. Paralelní dráha je zakomponována do Politiky územního rozvoje, která je hlavním dokumentem územního plánování ČR. Dále je paralelní dráha součástí celé řady strategických materiálů včetně Programového prohlášení vlády, návrhu Dopravní superstrategie Ministerstva dopravy ČR nebo programu GEPARDI, stejně tak jako v materiálu konkurenceschop­nosti České republiky, kterou zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. V klíčových dokumentech je paralelní dráha definována jako strategický projekt. Nejenom pro letiště a město, ale pro celou spádovou oblast. Následným úkolem bude promítnout tuto skutečnost do územního plánování, což je nezbytným předpokladem pro vydání stavebního povolení. V současné době upřesněný a optimistický harmonogram mluví o tom, že stavební povolení bychom mohli obdržet do konce roku 2013, stavbu zahájit v roce 2014 a dráhu uvést do provozu v roce 2016.

V úvodníku tohoto vydání Všudybylu říkám, že letecká doprava na počátku třetího tisíciletí byla ochromena sledem nepříznivých událostí.
Pokles leteckého provozu způsobný 11. zářím, živelnými pohromami, SARS, hypoteční a finanční krizí atd. ale neznamená, že by důvody pro výstavbu infrastrukturních kapacit pominuly, protože, jak jsem zmínil, šest až sedm hodin denně je naše přistávací a vzletová dráha využívána na hranici svého maxima. Jsou to atraktivní časy, které vyhledávají síťoví dopravci, kteří operují na pražském letišti z více než šedesáti procent. Tlak na tyto časy se bude dále zvyšovat. Letiště Praha by určitě mělo mít možnost v těchto časech nabídnout větší kapacitu.

Co na zvyšující se provoz pražského letiště říká vaše bezprostřední okolí?
To, jak zodpovědně se letiště k němu chová, je svým způsobem garance, že se tak vůči němu bude chovat i v budoucnu. Samozřejmě, že usilujeme o trvale udržitelný rozvoj. V současné době už je celá řada nástrojů jak negativní dopady provozu letiště minimalizovat. Nástrojem k tomu je i struktura hlukových poplatků, která zásadně postihuje hlučnější letadla nebo „Soutěž o nejtiššího dopravce“, která je akcentem na dodržování provozních postupů. Systém plynulého přiblížení rovněž snižuje hlukovou zátěž pro okolí letiště. Nad tím vším bdí monitoring hluku a provozu letadel, který splňuje nejvyšší nároky a standardy ve světě. Rád bych zmínil i naši spolupráci s provozem letiště dotčenými obcemi a pražskými městskými částmi. V rámci zákonné povinnosti jsme investovali přes šest set milionů korun do protihlukových opatření. Zejména do výměny oken a následně zhruba sto čtyřiatřicet milionů korun na dobré sousedství. To jsou programy, kdy do obcí tyto peníze rozdělujeme formou darů, které jsou následně používány na zlepšení občanské vybavenosti, dětská hřiště, mateřské školky, a v neposlední řadě i na financování nějakého dodatečného vzdělání, např. jazykových kurzů nebo kurzů zaměřených na zvýšení povědomí o ochraně životního prostředí. To všechno spolu s dalšími aspekty ochrany životního prostředí, např. snižováním exhalací, už dnes ukazuje, že se naše letiště umí chovat zodpovědně a že i nadále se tak při svém rozvoji bude chovat.

• www.prg.aero