Člověk má vědět i něco o své vlasti,
když cestuje za hranice.
Sterne
V Sezimově Ústí zpřístupní rezidenci prezidenta Beneše
21. 12. 2000
Rád s notnou dávkou nadsázky prohlašuji, že jsem svým narozením razantně vtrhl do historie Sezimova Ústí. Díky mně Sezimovo Ústí překročilo úředně stanovený limit obyvatel a všem zvýšili daně. Sezimovo Ústí však nejvíc neproslavil rodák, ale druhý československý prezident Edvard Beneš, který se narodil v Kožlanech. V Sezimově Ústí měl pan prezident rezidenci a dodnes má hrobku, v níž je pochován spolu se svou chotí Hanou.
O další informace jsem požádal starostu Sezimova Ústí pana
Jaroslava Schneidera.
Od května do konce září je hrob manželů Benešových velmi frekventovaným
cílem návštěvníků. Přijíždí k nám kolem 5 – 6 autobusů denně a
mnoho individuálních turistů. V příštích letech očekáváme ještě
větší návštěvnost, protože objekt vily manželů Benešových
v Sezimově Ústí má být konečně zařazen mezi památníky významných
politických osobností. Od května 2001 se předpokládá, že si
návštěvníci budou moci o státních svátcích prohlédnout pracovnu
zařízenou původním vybavením a ložnici, v níž pan prezident zesnul.
Katastr
Sezimova Ústí je historicky nesmírně zajímavou lokalitou. Nejstarší
zmínky o Sezimově Ústí jsou z 13. století. Jeho zakladateli byli
pravděpodobně Vítkovci. Ve středověku bylo centrem obchodu. Jeho moc a
síla sahala až k Třeboni. To vše skončilo v roce 1420, kdy bylo město
vypáleno, zlikvidováno, jeho obyvatelé převedeni do Tábora. Znovu vzniklo
až v 18. století jako Starý Tábor. Teprve později se vrátilo ke svému
původnímu názvu. V katastru Sezimova Ústí probíhal rozsáhlý
archeologický výzkum. V současné době se město finančně podílí na
vydání dějin středověkého Sezimova Ústí, které připravuje dr. Krajíc
z táborského muzea. První díl vychází teď v lednu 2001. I to je
součástí naší snahy, aby se o Sezimově Ústí vědělo a aby k nám
lidé jezdili.
Připravil Jaromír Kainc.
Městský úřad
Dr. E. Beneše 21, 391 01 Sezimovo Ústí
tel.: 0361–201119, e-mail: m.klima@sezimovo-usti.cz