V nejprestižnější třídě
26. 04. 2003
BRISK Tábor a.s. vznikl transformací státního podniku Jiskra v roce
1992. V roce 1995 se pak v rámci privatizace stal firmou s ryze českým
kapitálem. Nový management od počátku klade velký důraz na podporu vývoje
a výzkumu. Zaměřil se na proporcionální rozvoj výrobních programů
s důrazem na investice do progresivní modernizace. Výrobní sortiment BRISKu
vyplynul z historického vývoje, kterým firma za osmašedesát let prošla.
Nosným programem jsou zapalovací a žhavicí svíčky pro spalovací motory.
Od tohoto produktu, dominantně určeného pro automobilový průmysl, už byl
jen malý krůček k výrobě autodiagnostiky a později i snímačů pro
automobilový průmysl. Dlouholetý výzkum technické keramiky pro izolátory
zapalovacích svíček pak umožnil i její další využití pro speciální
účely a vznik samostatného výrobního oboru technické keramiky na bázi
Al2O3. Nejznámější skupinou výrobků BRISKu jsou zapalovací a žhavicí
svíčky, které jsou dodávány do prvovýrob i pro náhradní spotřebu do
téměř šedesáti zemí světa. Jejich nabídka reprezentuje světovou
špičku. V nabídce BRISKu jsou i unikátní druhy zapalovacích svíček,
které nelze získat u jiného výrobce. Nechybí ani zapalovací svíčky
používané převážně ve spalovacích motorech montovaných do různého
nářadí a strojů v zemědělství a lesnictví. Obchodní a distribuční
síť BRISKu realizuje dodávky do prvovýrob i pro náhradní spotřebu a
zaručuje dostupnost zboží všem zákazníkům.
Od roku 1996 je BRISK Tábor a.s. držitelem certifikátů systému jakosti
podle norem DIN EN ISO 9001, VDA 6.1 a QS-9000 a od roku 2000 i certifikátu
dle ekologické normy ČSN EN ISO 14 001. Za rok 1998 byl vyhodnocen jako
jeden z nejlepších dodavatelů koncernu Volkswagen a v letech 1999, 2000,
2001, 2002 byl zařazen mezi „100 nejlepších firem v České republice“.
Dalšího ocenění se firmě dostalo od Hospodářské komory ČR v kategorii
středních exportérů, kde firma obsadila 3. místo za nárůst exportu
2000 – 2001. Pozitivní hodnocení firmy odráží i udělený titul
„RODINNÉ STŘÍBRO“. Součástí firmy jsou i její výrobní dceřiné
společnosti BRITA TRADE, s.r.o., Sklářský ústav v Hradci Králové s.r.o.
a OOO BRISK Ozersk sídlící v Kaliningradské oblasti v Ruské federaci.
Je zvykem, že se naše politické špičky tu a tam nechávají
vidět, an rozprávějí s úspěšnými světa podnikání a možná jsou
i občas na příjmu, co jim tito lidé sdělují. Dále je v Česku zvykem,
že na cestovní ruch (pokud jim vůbec kdy na něm zraky spočinou) většina
politiků pohlíží skrz zážitky v dálavách zastřeným pohledem jako na
něco, co se děje jinde, jako na sféru utrácení peněz, volného času a
výjezdů do zahraničí. A protože toto v Česku obecně převažující
vnímání cestovního ruchu tvoří řádnou dávku pomyslného písku, který
sami sobě sypeme do již tak zadírajícího se soukolí české ekonomiky,
dovolil jsem si hned v úvodu využít situace a požádat předsedu
představenstva a generálního ředitele společnosti BRISK Tábor a.s. Ing.
Mojmíra Čapku o vyjádření, jak pohlíží na cestovní ruch.
Cestovní ruch, jako hospodářské odvětví, má v Česku obrovskou potenci
přinést a přilákat spoustu peněz a investorů. Je to oblast strašlivě
nedoceňovaná. Od vládních kruhů až po řadové občany. Ministři
i vlády hledají zdroje peněz všude jinde než v tom nejjednodušším,
čím odnepaměti disponujeme z hlediska krás přírody, historie a kultury.
Tak tomu bylo i v minulém režimu, kdy cesty, jak získávat finanční
zdroje, byly zaměřeny na výrobu, tedy průmysl a strojírenství. Všichni
výše zmiňovaní ale cestovní ruch uměli ohodnotit, jakmile se ocitli
v zahraničí. Ostatně i já. A přitom stačilo, že tam bylo uklizeno.
Hospůdka, parkoviště, čerpací stanice, vše vypadalo jinak. Člověk měl
najednou pocit, že je v jiném světě, který mu nabízí mnohem více.
Nikoliv pouze ze spotřebního hlediska, což by byla otázka zboží, ale
i přírody atd. Spousta nabídek v každé obci a městečku, např.
v Rakousku nebo severní Itálii. Pastva pro oči bohatého i chudého
turisty. Když potom zabrouzdáte do řady míst v Česku a vidíte, čím že
projíždíte, nevkusnými vesnicemi s panelovými domy vedle roubenek, kolem
neupravených pozemků, po rozbitých silnicích atd. V zásadě je to o tom:
jiný kraj, jiný mrav. Pak si kladete otázku, je-li to věc lidí – nás
Slovanů – nebo jestli to můžeme svést na desítky let socialismu. Ale
když se o tom začne diskutovat, docházíte k závěru, že sice máme
třináct let po revoluci, ale že se v tomto směru toho změnilo
strašně málo.
To, proč jsem se vás, člověka, jehož firma má mj. 25 % ruského
trhu v zapalovacích svíčkách, zeptal právě na cestovní ruch, je proto,
aby se směrodatní, ale i řadoví občané v Česku (inspirováni svými
vzory) postupně osmělovali hovořit o cestovním ruchu jako o součásti
českého hospodářství. Téma „cestovní ruch“ je totiž u českých
politiků obdobně na indexu jako např. prostituce. Zkrátka se o něm jako
o oblasti podnikání nesluší hovořit. Ano, všichni alespoň trošičku
ekonomicky uvažující lidé vědí o jeho dimenzích, ale prosazovat
systémové kroky, jak jeho prostřednictvím napumpovat do žil české
ekonomiky o pár desítek miliard dolarů ročně zahraničního inkasa navíc,
to by pro většinu z nich znamenalo se mezi lidmi, mezi nimiž se pohybují,
pokud ne ztrapnit, tak minimálně nebýt in.
Hlavním důvodem, proč jsem vás ale požádal o interview, je to, že
každoročním tématem pátých vydání Všudybylu je doprava a vaše firma je
jednou z těch, která v této oblasti Česko úspěšně reprezentuje po
celém světě. Kromě toho jste zřejmě nejúspěšnějším českým podnikem
na jednom z nejperspektivnějších trhů v Ruské federaci. Jeden
z nejkontroverznějších a největších myslitelů novověku prý
prohlásil, že budoucnost patří elektrické jiskře. Pokud to skutečně
řekl, soudě podle BRISKu, pak v tomto měl do puntíku pravdu. K jakémupak
u vás došlo jiskření, že jste se prosadili ve ve světě českým
patentem?
Nejsem autorem této myšlenky, spíše propagátorem a realizátorem. Ať
navštívíte kteroukoliv část zeměkoule, neustále je kolem vás
neuvěřitelné množství automobilů. Ten, kdo se zaměřil tímto směrem a
dělá to dobře, má obrovskou perspektivu. Pochopitelně, v automobilovém
průmyslu je obrovská konkurence, větší než kdekoliv jinde. Je to
o technice, o aspektech bezpečnostních, provozních atd. Elementem, který
motor uvádí do pohybu – zapálení směsi, je svíčka. Ono se na ni dost
zapomíná. Dříve uměl svíčku vyměnit každý. Věděl, že má nějaké
elektrody, nějakou odtrhovou vzdálenost, a vozil s sebou náhradní. Postupem
času ale jakoby zapomněl, že ve spalovacím motoru vůbec něco zapaluje.
Hlavně, že svíčka ovlivňuje výkon a spotřebu, což jsou z hlediska
rentability provozu nesmírně důležité aspekty. Snížit spotřebu nebo
zvednout výkon motoru při normální konstrukci, to je náročný problém.
Řeší jej princip naší vícejiskrové zapalovací svíčky, která
v těchto souvislostech nabyla na globálním významu.
Máte jej patentován?
Ano, princip vícejiskrové zapalovací svíčky chráníme i v zahraničí, a
nejen co se týče svíček, ale i ve snímačích atd. Patentování je drahá
záležitost, už proto, že vícejiskrové svíčky, kluzné jiskry a další
věci, tedy aby motor zapaloval efektivněji, jsou dílem, které není
dokončené. Proto v BRISKu podporujeme technický rozvoj a neustále
vytváříme něco nového. Vydělávat se dá především na trvalé inovaci.
Bez inovace by se neustále snižoval efekt podnikání. Firmy, které chtějí
být dlouhodobě úspěšné, musí inovovat. Proto prvním impulzem, který
BRISK měl – vícejiskrovou svíčkou – vývoj zdaleka neskončil.
A také proto, protože to souvisí s novými materiály, motory, s novými
názory na životnost svíček. Vývoj svíček má řadu modifikací, a to
nejenom v automobilovém průmyslu. Své znalosti přenášíme do oblasti
hobby i profesionálně používaných motorových nástrojů pro lesnickou a
zemědělskou mechanizaci – sekačky na trávu, ruční motorové pily atd.
I v této sféře hledáme výhodnější řešení zapalovacích
svíček.
Již jsem zmínil, že v komoditě zapalovacích a žhavicích svíček
pokrýváte 25 % ruského trhu, což je pro našince uvažující v dimenzích
Evropy něco takřka nepředstavitelného.
Expanzi BRISKu na ruském trhu považuji za zásadní úspěch. Celý
průmyslový svět si uvědomuje, že to je ventil – východisko: Rusko,
Ukrajina, Indie, Čína. Zejména Ruská federace vzhledem k rozloze,
obyvatelstvu, přírodnímu a nerostnému bohatství. Navázali jsme zde na
historii a pozitivní stránku vztahů, na to, co Československo mělo
v předstihu. Naší obrovskou obchodní výhodou je, že jsme tak činili
v době, kdy většina československých a českých firem po roce 1990, ať
již díky rozhodnutí politických představitelů či top managementu,
dobrovolně a houfně vyklízela své pozice na ruském trhu.
Když se prý novináři ptali Rothschilda, co je základem jeho
obchodního úspěchu, odpověděl, že nakupoval v době, kdy většina
ostatních prodávala, a že prodával, když většina ostatních nakupovala.
Musel to být obrovský byznys utlumit český obranný průmysl, kopřivnickou
Tatru, Zetor, Poldi a další firmy dlouhodobě zavedené na ruském trhu pro
ty, kteří nastoupili do jimi vyklizených pozic.
Vzhledem k tomu, že my, v nestátních firmách, jsme si uvědomili, že nám
stejně nikdo nic nedá a nikdo nepomůže, vsadili jsme na ruskou kartu a
přešli i přes období roku 1998, kdy v Rusku vládl katastrofický
scénář, devalvace rublu atd. Tím, že jsme si to uvědomili, jsme získali
v oblasti automobilového průmyslu a dodavatelů dílů předstih před
světovými velmocemi. BRISK zde uspěl díky světové kvalitě, výborným
cenám, servisu a dealerským sítím a v neposlední řadě (což bylo
rozhodující) díky přesunu technologií a výroby přímo na ruské území.
Uvědomujeme si ale i to, že nemůžeme být pouze na českém a ruském trhu,
a tak se v tomto pojetí podnikání orientujeme i na další teritoria.
K dnešnímu dni kromě Ruské federace dodáváme zhruba do šedesáti zemí
světa, a to nejen svíčky, ale i další sortiment…
Už jen proto, že se hodně angažujete v oblasti speciálního užití
svíček pro sport.
Ano, a přináší to zajímavé výsledky. Umíme vyrobit svíčku tzv. na
míru. To se nám před několika lety projevilo velmi pozitivně, když jsme se
dostali k firmě Lamborghini. Ta vyzkoušela naše svíčky a byla překvapená
pozitivními výsledky. Vůbec ji nezajímalo, jestli je firma BRISK v České
republice, v Austrálii nebo v Tramtárii. Pro hlavního technika byly
rozhodující technické parametry, a ty byly vysoce konkurenční… Takže,
již několik let dodáváme do prvovýroby firmě Lamborghini pro mimořádně
silné motory pro formuli na vodě. Ostatně loni v dramatickém 38. ročníku
Mistrovství světa motorových člunů v nejprestižnější třídě F1
zvítězil tým Spirit of Norway, který je přímo podporován firmou BRISK
Tábor a.s., se čluny s motory Lamborghini osazenými zapalovacími svíčkami
BRISK Premium DOR 11 LGS. To jsou agregáty s výkonem nad tisíc koní.
Pořizovací cena takového (samotného) motoru je zhruba 300 tisíc eur. Je to
nesmírně prestižní záležitost. Poznatky z této oblasti nám pak velmi
pomáhají v oblasti vývoje svíček pro běžné motory. Máme řadu Premium,
která je poměrně známá – dva kroužky, ale už máme i modifikace,
svíčky LGS… Svíčky Premium jsou dnes velice žádané na motocykly BMW,
zejména v Německu, Belgii, Francii atd. V tomto směru se velmi zvedla
výroba.. Nárůst požadavků pro motocykly je velký, protože naše svíčka
vyřešila problém KFR, který motory BMW vykazují.
Vaše svíčky dobývají svět, ale co my, zvládáme sami sebe?
Žijeme si v Česku dobře?
Já bych řekl, že v Česku stále ještě nejsou rozdíly mezi bohatými a
chudými, spokojenými a nespokojenými tak extrémní. Český člověk tyto
aspekty ještě nevzal plně na vědomí. Stále je tady ještě takový ten
všelidový a socialistický přístup. Nejen ve výrobě a v rozdělování.
To je otázka dalších let. Nicméně ve fungujících firmách jsou
zaměstnanci v tomto směru daleko více vtlačováni do poznávání
reálného světa tvorby a rozdělování hodnot než lidé, kteří se nemohou
v tomto světě úplně orientovat. Kteří očekávají, že se i nadále
o ně bude někdo starat a že se jejich požitky tvoří někde automaticky.
Že rozdělování zdrojů, které společně vytvoříme, musí být nesmírně
uvážlivé a racionální a že to není otázka pouze managementu, to si
v naší firmě uvědomujeme poměrně hodně. Je to o tom, aby všichni
věděli, že dlouhodobě máme společný cíl: dobře si žít a aby nás
práce bavila. Souvisí s tím technologie, životní prostředí, kultura a
image firmy atd. Toto je samozřejmě nekonečná práce, kterou se nám
v BRISKu za posledních osm let částečně podařilo zvládnout.