V Česku se letos masivně staví
22. 04. 2006
Státní fond dopravní infrastruktury byl zřízen za účelem
financování české dopravní infrastruktury – výstavby, modernizace,
obnovy a údržby silnic, rychlostních komunikací, dálnic, železnic a
vnitrozemských vodních cest. Jeho ředitele Ing. Pavla Švagra, CSc. oslovuji
v souvislosti s hlavním tématem vydání – pozemní dopravou. Pane
řediteli, jaký byl loňský rok pro dopravní infrastrukturu České
republiky?
Velmi úspěšný. V jeho průběhu se podařilo posílit rozpočet Státního
fondu dopravní infrastruktury zhruba o jedenáct miliard korun, a to není
málo. Vláda nám loni přidala osm a půl miliardy korun a zbylá rozpočtová
opatření jsme na Fondu provedli v rámci převodů z minulého období.
Výsledek loňského roku je z hlediska finančních prostředků
investovaných do dopravní infrastruktury o cca jedenáct procent lepší ve
srovnání s rokem 2004. V loňském roce bylo ze všech zdrojů do
infrastruktury vloženo zhruba sedmdesát čtyři miliard korun. V nich jsou
i finanční prostředky, které byly uvolněny cestou krajů na opravy,
údržbu a investice silnic druhých a třetích tříd. Velmi bychom si
přáli, aby takovéto nárůsty opakovaly každoročně, protože dopravní
infrastruktura českého státu není dobudována a asi všichni nelibě
vnímáme, co se na pozemních dopravních komunikacích děje. Intenzita
dopravy roste i na silnicích prvních, druhých a třetích tříd. Každých
pět let probíhá sčítání silniční dopravy. Poslední proběhlo v roce
2005 a jasně ukazuje, že mezi rokem 2000 a 2005 doprava výrazně vzrostla.
Na dálnicích objem těžkých nákladních vozidel, především kamionů,
vrostl (podle jednotlivých úseků) o 15 až 70 %. U silnic prvních tříd
se nárůst těžké kamionové dopravy pohybuje kolem 40 %, na druhých a
třetích třídách kolem 25 %. Obdobný nárůst bude také na místních
komunikacích. To vyvolává další významný tlak, aby budování dopravní
infrastruktury bylo ještě intenzivnější. Abychom ji měli dobudovánu nejen
v co nejbližším možném horizontu, ale také aby byla v kvalitním stavu.
Asi všichni vnímáme, co se děje dík letošní zimě. Bude to stát hodně
úsilí silničářů a zhotovitelských firem a peněz, aby byly co nejdříve
odstraněny zásadní problémy. Snažíme se na to najít odpovídající
finanční prostředky. Rozvoj dopravní infrastruktury byl totiž až do této
doby poměrně masivně zajišťován zdroji z privatizace. Provedli jsme si
sumarizaci za dobu fungování Fondu – od října 2000 (kdy začal dopravní
infrastrukturu financovat) do roku 2005. Za toto období bylo proinvestováno
asi 215 miliard korun, z toho zhruba 125 miliard bylo z privatizace.
Statistická srovnání říkají, že v roce 1997 bylo dáno do provozu cca
62 km dálnic a od té doby bude rekordním rokem až letošek, kdy bude
zprovozněno 72 km.
Proč bylo před tím zprovozňování dálnic v útlumu?
Po roce 1997 až do roku 2001 byl v podstatě pozastaven přísun
finančních prostředků do přípravy nových akcí. Příprava dopravních
projektů, což jsou dlouhé liniové stavby, trvá několik let a je třeba do
ní masivně investovat. Sama výstavba díla také není krátkodobou
záležitostí. Je tedy celkem jasné, že teď se sklízí úspěchy
investičních rozhodnutí kolem roku 2000. V rámci našich možností se
snažíme přípravu nových akcí podporovat tak, aby tady v příštích
obdobích byly stavby připravené. Aby měly územní rozhodnutí a stavební
povolení. Aby mohly být za šťastné situace, kdy bude dostatek finančních
prostředků, realizovány.
Jaký je a bude rok 2006?
Letos jsme v té šťastné situaci, kdy se v České republice poměrně
masivně staví. Trendy se obrátily. Ředitelství silnic a dálnic na reálně
rozestavěných stavbách avizuje nedostatek finančních prostředků. Loňské
posílení směřovalo právě na rozestavěné stavby, a my se je budeme
snažit, seč nám budou síly stačit, v letošním roce sanovat. Doufám, že
nám v tom vláda bude ku pomoci. Letošní rok bude pro dopravní
infrastrukturu velmi významný. Očekáváme dokončení dálnice D5. Obchvat
Plzně je v tuto chvíli stále ještě nedokončený díky cca 3,5km úseku
kolem tunelu Val – Valík. Jeho zprovoznění předpokládáme v říjnu
letošního roku, čímž bude „pětka“ zprovozněna celá z Prahy až na
hranice s Německem. U D8 na Ústí nad Labem a státní hranici se letos
rovněž očekává dokončení s šestnáctikilometrovou výjimkou
Lovosice – Řehlovice, kde jsou dlouhodobé problémy s vlastní podobou
stabilizované trasy z hlediska vazeb na ekologické aktivisty a ostatní,
kteří prosazují, že by přes České středohoří neměla vést dálnice ve
stávajícím konceptu připraveném Ředitelstvím silnic a dálnic. Nicméně
do konce roku předpokládáme, že zde bude motoristická veřejnost obohacena
o 23,5km úsek. Do konce roku dojde ke zprovoznění dálnice D11 až zhruba
4,5 km před Hradec Králové, takže to bude cca 45 km. I toto zprovoznění
je pro celou republiku velmi významné. Dohromady by to mělo být oněch
dvaasedmdesát kilometrů dálnic, jež má pořizovací hodnotu zhruba 36 mld.
Kč. Určitě se na tom ukazuje, že výstavba dálnic není z pohledu
daňového poplatníka levnou záležitostí. Je proto třeba s aktuálně
dostupnými finančními prostředky hospodárně nakládat a snažit se, aby
tempo výstavby dálnic odpovídalo ekonomickým možnostem českého státu.
Přesto multiplikační efekty z výstavby dopravní infrastruktury
jednoznačně ukazují, že se státu výstavba prostě vyplatí.
No, dálnice D5 nás dovede z Prahy do Rozvadova, a dál nic. A dál nic
je i obráceným směrem. Když se přijede do Prahy. Takže, pane řediteli,
co výstavba obchvatů měst?
Samozřejmě se na nich bude pracovat. Naše prognóza na letošní rok zahrnuje
zprovoznění 65 km úseků silnic prvních tříd za 11,3 mld. Kč. Státní
fond dopravní infrastruktury bude mít i v příštích letech ambice, aby se
dopravní infrastruktura rozvíjela a byla udržována v patřičné kvalitě,
tj. včas se sanovala její amortizace. Hovořím teď o pozemních
silničních a dálničních komunikacích – nehovořím o železničních a
vodních cestách, ale i v těchto segmentech dopravy bude celá řada
významných realizací. Ale když už jsem u pozemních komunikací,
v loňském roce byly zahájeny další významné akce, ani v letošním roce
nebudeme bez zahajování nových významných staveb. Pro Brno je velmi
důležité započetí výstavby další části městského okruhu – tunely
Dobrovského, což finančně představuje zhruba 6 mld. Kč, pokračujeme na
R6 z Prahy směrem na Pavlov. Další stavbu na ní chceme zahájit v úseku
Tisová – Kamenný Dvůr, což bude investice cca 3 mld. Kč a nemohu
opomenout silniční okruh kolem Prahy, který považuji za neuralgický bod
české dopravní infrastruktury. Pražskému okruhu je třeba věnovat
mimořádnou pozornost právě z hlediska přípravy a finančního
zabezpečení, protože se na něm scházejí všechny české dálnice. Hl.m.
Praha, díky tomu, že nemá okruh, je zahlcována tranzitní dopravou.
Pražský okruh je z tohoto důvodu pro Státní fond dopravní infrastruktury
prvořadou prioritou. Jsem proto velmi rád a předpokládám, že již
konečně v letošním roce budou zahájeny dvě stavby jihozápadního
segmentu tohoto okruhu. Určitě je pro nás také prioritou výstavba dálnice
D47 na Ostravu a hranice s Polskem. Ještě bych zmínil o silnici R35, která
by měla zahájit úsekem Sedlice – Opatovice. V Moravskoslezském kraji to
budou také dva významné obchvaty Jablůnkova a Českého Těšína a řada
dalších regionálně i celostátně důležitých staveb. Nejen tedy, že se
letos bude na rozvoji dopravní infrastruktury intenzivně pracovat, ale
doufám, že se podaří nalézt dostatek finančních prostředků také na
opravy po letošní zimě. To je v současné chvíli náš velký úkol.
Údržba, ochrana a rozvoj dopravní infrastruktury českého státu je
nejen o vizi, koncepci a samozřejmě o penězích, ale i o prioritách.
Takže jaké budou do příštích let?
To záleží nejen na pohotových finančních zdrojích státu, ale je to
i o úvěrech. Jsem přesvědčen, že bez úvěrů se dopravní
infrastruktura dobudovat nedá. Úvěr v této sféře pomáhá vlastně
nastartovat ekonomický rozvoj. Dopravní infrastrukturu nestavíme, abychom ji
užívali deset, patnáct let, ale je odkazem i pro příští generace. Pokud
má úvěr splatnost 20 až 25 let, nevidím nic špatného na tom, že jej
budou splácet i příští generace, ale ony už tuto dálnici nebo železnici
budou přece užívat a tato dopravní cesta bude přinášet ekonomické
efekty, které určitě náklad na tento úvěr převýší. Dopravní
infrastruktura má výrazně větší životnost než doba splatnosti úvěru.
Politici i makroekonomové by měli mít na zřeteli to, že dopravní
infrastruktura není jenom něco, co slouží pouze účastníkům dopravy, ale
že přispívá k vyššímu životnímu standardu. Když dnes realizujeme
moderní dopravní infrastrukturu jedenadvacátého století, určitě nechceme,
aby měla negativní vliv na životní prostředí. Naopak chceme, aby jej
pomáhala zlepšovat z hlediska emisí škodlivin, hluku, světla atd.
Dopravní infrastruktura má i významné multiplikační efekty. Přispívá
k ekonomickému rozvoji regionů. Tam, kam přivedu dálnici, silnici,
železnici, se rozvíjí obchod a podnikání včetně živností a lidé
bohatnou. Druhý fakt je, že jsme si na příkladu loňského roku spočítali
multiplikační efekty z hlediska výhodnosti pro stát. Nejsou to nezajímavá
čísla. Když vezmu, že v loňském roce bylo jenom do investic ze zhruba
75 mld. Kč vloženo 57 mld. Kč (ostatní byly prostředky do údržby), pak
z těchto 57 mld. Kč bylo možné stabilizovat cca 170 tisíc pracovních
míst. Nejen u firem, které se zabývají vlastním stavebnictvím pro
dopravní infrastrukturu, ale i v návazných oborech. Když si to
přepočteme z hlediska celkového počtu zaměstnaných osob v České
republice, tak to vychází na zhruba 3,5 % ekonomicky aktivní populace. Na
DPH ze stavební činnosti související s rozvojem dopravní infrastruktury
doputovalo do státního rozpočtu cca 9 mld. Kč. Samozřejmě, že nás DPH
velmi trápí a byli bychom rádi, kdyby se nám nějakou jinou cestou vrátila.
Odvody na sociální a zdravotní pojištění díky mzdám v přímých
i nepřímých oborech činily přes 9 mld. Kč, odvody na zdravotní
pojištění byly zhruba 4 mld. Kč ap. Státní fond dopravní infrastruktury
se snaží kompetentní činitele přesvědčovat o tom, že se státu
investovat do dopravní infrastruktury vyplácí. Že ještě bude (bohužel)
dlouho trvat, než dopravní infrastruktura českého státu bude uspokojivě
dobudována. Musíme totiž dodělat polovinu dálnic a ještě mnoho
dalšího.