Úspěšně zhodnocovaný objev zbrojnoše rytíře z Trautenberku
06. 06. 2015
S ředitelem státního podniku Státní léčebné lázně
Janské Lázně, s. p., Ing. Rudolfem Bublou se potkáváme v nádherném
májovém dni 13. května 2015 v horském lázeňském letovisku Janské
Lázně.
Pane řediteli, jak úspěšný byl pro vaše léčebné lázně
loňský rok?
V porovnání s předchozími, zejména s kritickým rokem 2013, potažmo
2012, velmi úspěšný. Po medicínské i hospodářské stránce. Znamenal
snížení předchozí ztráty o pětačtyřicet milionů korun. Na léčení
do Janských Lázní opět začali jezdit chronicky nemocní pacienti, kterým
předchozí úhradová vyhláška pana ministra Hegera znemožnila léčení.
Vrátili se k nám i někteří zaměstnanci, kteří pod tlakem krize v roce
2013 náš podnik opustili. Rok 2014 vytvořil dobrý odrazový můstek pro
budoucnost, což se příznivě projevilo už v prvním kvartálu roku
2015. Nepochybně k tomu v roce 2014 přispělo i pragmatické politické
klima a upravená vyhláška, tzv. indikační seznam, platná od 1. ledna
2015, která koriguje některé brutální řezy, jež někdejší ministr
zdravotnictví Leoš Heger provedl, a ruku v ruce s tím i vstřícnější
vnímání lázeňské léčebné péče ze strany zdravotních
pojišťoven.
Malebnost horského střediska a jeho okolí k vám přivádí
nejen lázeňské hosty, ale i řadu turistů a vyznavačů outdoorových
aktivit.
Janské Lázně jsou místem s obrovskou tradicí. Podle pověsti zde roku
1006 zbrojnoš rytíře z Trautenberku, Jan z Chockova, nalezl na úpatí
Černé hory termální pramen. Jeho využití k léčbě lázeňských hostů
ale přišlo až v 17. století, kdy zde Jan Adolf Schwarzenberg nechal
postavit několik budov pro lázeňskou léčbu. Nechal vypracovat i učená
pojednání o léčivých účincích zdejší termální minerální vody.
Genius loci horského lázeňského letoviska spolu s přírodou prvního
ochranného pásma Krkonošského národního parku samozřejmě přitahují
turisty nejen z Česka, ale i z dalších zemí. Janské Lázně tradičně
mají zahraniční klientelu z Itálie, Německa, Ruska a teď i z arabsky
hovořících zemí.
Janské Lázně disponují nejen zázračným přírodním
léčivým zdrojem, ale i zázračnými lidmi špičkově ovládajícími
Vojtovu metodu.
Bezezbytku platí, že každé lázeňské zařízení stojí a padá s lidmi,
respektive jak se dnes říká, s lidskými zdroji. Není to tedy jen otázka
uzdravující síly přírody, ale i šikovných rukou fyzioterapeutů,
lékařů a veškerého zdravotního personálu. K tomu je třeba připočíst
i invenci a kvalitní služby lidí zajišťujících ubytování,
stravování a administrativní chod lázní. Je to týmová práce, takže
bych nevypichoval pouze naše světově proslulé odborníky na Vojtovu metodu.
V našich lázních působí řada špičkových mezinárodně certifikovaných
specialistů i na další léčebné a rehabilitační metody.
Ostatně i díky nim je dětská léčebna Vesna mezinárodně uznávaným
fenoménem.
Vesna je historický projekt. Od určitého okamžiku hovoříme o brandu
„Vesna“. V průběhu předchozích desetiletí se totiž stala samostatně
vnímaným pojmem. Ve třicátých letech minulého století bylo provedeno
porovnání složení minerální vody, kterou používají k léčbě
v proslulých zázračných amerických lázních Warm Springs,
s janskolázeňskou termální minerální vodou. Zjistilo se, že jejich
vlastnosti jsou téměř identické. Ve Warm Springs se léčí následky
dětské mozkové obrny. Jedním z jejich pacientů byl i americký prezident
Franklin Delano Roosevelt. Před druhou světovou válkou vznikla myšlenka, že
by se dětští pacienti DMO z Evropy jezdili léčit do Janských Lázní.
Druhá světová válka realizaci této idey přetrhla. Po ní vše
nasvědčovalo, že v rámci Marshallova plánu bude realizace projektu znovu
otevřena, avšak osmačtyřicátý rok s tím „zamával“ trochu jinak.
Faktem je, že terapie zaměřené na léčbu DMO jsou v Janských Lázních
na světové úrovni. Vydobyly si tak velké mezinárodní renomé, že
začátkem osmdesátých let minulého století (ač za totalitního režimu)
léčebnu Vesna nestavěl tuzemský dodavatel, ale italská firma za bezmála
čtrnáct milionů dolarů.