Úspěšné moravskoslezské lázně
27. 06. 2018
Rozhovor s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Janem
Krkoškou jsem začal tím, že moravskoslezské léčebné lázně a lidé,
kteří v nich pracují, dokážou zázraky. Přesvědčila se o tom
i členka naší široké rodiny ze Šumavy, což jsem v roce 2002 zmínil
v interview se Zbyňkem Gajdaczem „Karviná, ku prospěchu města
i podnikatelských subjektů“, a také hrdina článku starosty Klimkovic
Zdeňka Husťáka „Klimkovický příběh o pohřbené berli“ Vojta Koval
(viz stejnojmenné články v archivu www.e-Vsudybyl.cz).
Přesto, pane náměstku, obecné povědomí o Moravskoslezském kraji
coby kraji lázeňském ale není v České republice moc silné.
Kromě
počtem obyvatel největšího lázeňského města České republiky Karviné a
jeho darkovských lázní tu máme Klimkovice a Horské lázně Karlova
Studánka. Moravskoslezský kraj léčebné lázeňství podporuje. A to
i tím, že vypisuje dotační tituly na jeho podporu. Jedním z cílů
těchto našich kroků také je podpořit širší povědomí o našem kraji
coby kraji lázeňském. Pracovali jsme i na videoupoutávce, jíž chceme
spolu s majiteli a top managementem moravskoslezských lázní získávat
další zahraniční klientelu. Účastníme se specializovaných
mezinárodních veletrhů, včetně toho pro lázně Moravskoslezského kraje
zřejmě nejdůležitějšího, Arabien Travel Marketu v Dubaji. Jsem rád,
že moravskoslezské léčebné lázeňství mohu hodnotit jako úspěšné a
životaschopné. A nejen díky našim vysoce účinným přírodním léčivým
zdrojům – jedinečnému klimatu nejvýše položených lázní České
republiky, pramenům minerálních vod, které v Karlově Studánce
využívají k uhličitým koupelím, inhalacím a pitným kúrám,
přírodnímu oxidu uhličitému a rašelině nebo jodobromové solance
třetihorního moře dominující léčebným kúrám v Sanatoriích Klimkovice
a v Lázních Darkov. Také díky odborně vysoce fundovaným výkonům
lékařů, fyzioterapeutů, masérů, zdravotních sester a vůbec personálu
moravskoslezských lázní, úspěšně navracejících zdraví i těžce
nemocným osobám a umožňující chronicky nemocným lidem žít
žitelnější život, zapojovat se do běžného, a to i pracovního života.
Zkrátka lépe snášet svůj těžký životní úděl.