Ukázat Olomoucký kraj nejen kvůli turistickým cílům

Společnost STOMIX® byla založena v květnu 1993. Zabývá se zateplováním, vývojem a výrobou ušlechtilých stavebních hmot pro dokončovací práce ve stavebnictví. Disponuje vlastním vývojovým útvarem, kvalitním sortimentem výrobků, rozsáhlou obchodní a servisní sítí a personálem. Orientuje se na zavedené dodavatele surovin, protože hlavní důraz při realizaci výroby a vývoji hmot klade na špičkovou kvalitu, potřeby zákazníků, ekologii a hospodárnost. Pro své zákazníky zajišťuje bezplatné odborné poradenství v oblasti zateplovacích systémů.Výsledkem její strategie je schopnost obstát v nejtvrdší konkurenci. Díky průběžným investicím do technologií, rozšiřování výrobních kapacit, budování obchodní sítě dnes zaujímá čelní postavení v oblasti zateplování budov v České republice. V letech 1998 až 2000 její majitelé založili dalších 10 obchodních společností s názvem STOMIX®, které jsou cíleně dislokovány do větších aglomerací (Praha, Brno, Hradec Králové, České Budějovice, Hodonín, Děčín, Plzeň, Ostrava, Olomouc). Díky systému dobarvování nabízí každá z těchto společností širokou paletu barev a odstínů. Tímto krokem STOMIX® docílil podstatného zkrácení dodacích lhůt a zajištění rovných obchodních podmínek pro zákazníky v rámci celé České republiky. V roce 2000 pak STOMIX® postoupil do druhé fáze, kterou je působení na mezinárodním trhu – na Slovensku, v Polsku, Litvě, na Ukrajině a v Ruské federaci.

Opět jsem se utvrdil, jak je u nás malebně. Letos v létě jsem byl opět v Rychlebských horách, na Vidnavě, prošel část Jeseníků, navštívil Zlaté Hory, Rejvíz a Žulovou. V Žulové sídlí firma Stomix, a protože si její generální ředitel Ing. Bořivoj Minář na mne udělal čas, požádal jsem jej o rozhovor na téma: „Jak se v Česku podniká“. Pane řediteli, Česko je nádherně disponovanou zemí. Bohužel, ne tak zcela tomu odpovídá fakt, jak těchto dispozic využíváme. Vše je ale o lidech. S firmou Stomix se dnes lze setkat na jedenácti místech České republiky a na dalších sedmi v pěti zemích mimo ni. Jak to, že z regionu, kam snad i lišky musí vozit, aby měl kdo dávat dobrou noc, expanduje mezinárodně úspěšná firma, aplikující technologie, které díky jejímu vlastnímu vývoji představují absolutní světovou špičku v zateplování budov?
To, že jsme se rozhodli založit firmu v Žulové, v regionu, kde lišky opravdu někdy dávají dobrou noc, bylo proto, že zde máme rodinné vazby a osobní pouta, a také z toho důvodu, že jsme o podnikání věděli hodně málo. Kdybychom zakládali firmu a uvažovali tak, jak podnikatel má, hledali bychom místo dopravně lépe dostupné, s lepší infrastrukturou, kde není tak daleko na veškeré správní orgány. Do podnikání jsme šli v roce 1993 nepřipraveni. Byl to spíš zájem něčeho dosáhnout, něco vybudovat. Dnes jsme rádi, že jsme ten krok udělali. Bohužel, podnikání je čím dál složitější z důvodu vnějších vlivů i vnitřních překážek. Česká republika je pro nás malým trhem. Navíc je nárazníkovým pásmem na pomezí Evropské unie. Konkurence a tlak z Německa a Rakouska jsou obrovské. Také to je jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli naše obchodní aktivity rozvinout na Slovensko, do Polska, Litvy, na Ukrajinu a do Ruské federace.

Postavení Stomixu ve společnosti ilustruje i účast na oslavách jejího 10. výročí (viz sedmé vydání letošního Všudybylu, str. 29), kterých se mj. zúčastnili starostové Žulové, Jeseníku, primátor Olomouce a hejtman Olomouckého kraje. Ostatně když jsme se posledně setkali, váš hejtman křtil publikaci „Olomoucký kraj“, v níž se Stomix prezentuje.
Stomix se snaží profilovat jako moderní firma, a moderní firmy část vyprodukovaných finančních prostředků věnují na veřejně prospěšné věci. Takže i my část peněz dáváme do sportu, kulturních aktivit, podporujeme charitativní činnost. Propagace Olomouckého kraje, a to i prostřednictvím výtvarně a obsahově zdařilé publikace „Olomoucký kraj“ vydavatelství ACR Alfa, bezesporu k těmto aktivitám patří. O kom se neví, jako by nebyl. Pokud se bude málo vědět o Olomouckém kraji, bude se rovněž málo vědět o firmě, která z Olomouckého kraje je. Tak jako čeští sportovci způsobují, že se o České republice více ví v zahraničí a české zboží tam pak není bráno jako z nějaké neexistující nebo neznámé země, jsme ve firmě přesvědčeni, že ten samý účel má i propagace kraje. Ukázat Olomoucký kraj, a to nejenom kvůli turistickým cílům, ale i proto, že zde úspěšně funguje řada firem.

Základem dlouhodobého úspěchu je kvalita…
Rozhodli jsme se jít cestou kvality, což je v současné době cesta nejtrnitější. Český trh je totiž ohromná houština. Já říkám, že nejhorší, co se na našem trhu může stát, je smrt z vyplašení. Spousta lidí má dojem (bohužel ještě dnes), že co je zahraniční, to je kvalitní. V zahraničí, stejně jako v Česku, jsou firmy, které umí vyrábět kvalitně. Je ale třeba si dávat pozor a nepodléhat ihned mýtu zavedených značek. Podívat se na věc zblízka. Nechat si věci vysvětlit už proto, protože poměr cena – kvalita je poměrně konstantní. V našem byznysu investice, které se vkládají do materiálů, jsou investicemi dlouhodobými. Krátkodobý pohled na to, že se na nich ušetří, se zákonitě vymstí. Současný český trh ale není připraven preferovat kvalitu. V tomto směru vidím vstup Česka do Evropské unie jako pozitivum, protože se značně omezí prodej různých slepenců a necertifikovaných materiálů. Zatím je spotřebitel vydán napospas různým rozdávačům štěstí, kteří jsou mu schopni prodat cokoliv, protože vědí, že jim stejně nic moc nehrozí. Dnes, když někdo druhému způsobí škodu, ví, že se mu minimálně pět let nic nestane. Vstup do Evropské unie by tomu měl učinit přítrž, protože vstupem ručí za kvalitu výrobce, nikoliv prodejce, který zmanipuluje chudáka spotřebitele někde na schodech.

Je zateplování perspektivní byznys?
Je. Na Západě už pochopili jeho dlouhodobé ekonomické výhody. Energie tam nejsou dotovány. U nás také dochází k postupné deregulaci jejich cen, a dolů rozhodně nepůjdou. Když dnes zainvestujete do zateplení, bude vám to snižovat finanční výdaje za teplo a vydělávat řadu desítek let. V současné době jsou investice do zateplení domu ekonomicky výhodnější než nákup obligací či cenných papírů. Rovněž z hlediska revitalizace a rekonstrukcí panelových domů, které jsou v mnoha případech na hranici životnosti, se to všude ve světě ukazuje jako velmi výhodné. Zateplená fasáda, která se provádí na novostavbu, nevyjde o mnoho dráž než klasická. V současné době už, co se týče zateplování, nabízejí česká ministerstva iniciační programy. Na zateplování probíhá i dotační titul. Co se týče návratnosti investic, v různých typech výstavby jsou samozřejmě různé úspory energií, a tím i doba návratnosti. U klasického paneláku to bývá zhruba pět let. Budu-li zateplovat dům, který byl postaven novějšími technologiemi, bude úspora energie třeba jen 15 % a doba návratnosti se prodlouží. Úspory 20 až 30 % energií však nejsou výjimkou.

První část dětství jsem prožil v městečku postaveném Tomášem Baťou, v Sezimově Ústí II. Řekne-li se dnes Baťa, většině lidí se vybaví spojení: úspěšný podnikatel a dobrodinec.
Tomáš Baťa je a může být pro spoustu českých podnikatelů vzorem. Určitě to byl chytrý a nadaný člověk, ale především to byl člověk úžasně pracovitý. Ledacos se dá koupit, nastavit penězi, ale pracovitost a vytrvalost nikoliv. Ty považuji za nejdůležitější vlastnosti podnikatele. Bohužel, já to vnímám tak, že v posledních letech se strhla jakási honička na podnikatele. Je navozován jakýsi antagonistický vztah mezi zaměstnavatelem a jeho spolupracovníky. V televizi ani v rozhlase se neprezentují (nebo velice málo) medailony s úspěšnými zaměstnavateli, s úspěšnými továrníky, majiteli firem. Za etalon podnikání se vystavuje ono malé procento nepoctivých a je snahou nebo snad nešikovností vrhnout s nimi do onoho šedého stínu všechny ostatní. Ale tak to není. Převážná většina lidí, kteří v Česku vytvářejí pracovní místa, hodnoty, hrubý domácí produkt, jsou poctiví a pracovití. Mám obavy, že český manažer je daleko více přetížen než zahraniční. Hodně jezdím na cesty. S takovým nasazením, s jakým pracují lidé u nás, se v Německu, Rakousku či Itálii setkávám velmi zřídka. Možná i proto, že je tam spousta firem, které jsou zavedené. V Česku už je také hodně zavedených firem, avšak nasazení jejich managementu, šéfů, majitelů bývá stále enormní. Místo společenského uznání se jim však zpravidla pouze závidí. Že mají moc peněz, že by se jim měly sebrat. Bohužel, často to vypadá, že čím úspěšnější člověk, tím více by měl být potrestán.

Vstupem do Evropské unie pravděpodobně posílí význam a vliv hospodářských komor. Vy jste ale členem Hospodářské komory České republiky již dnes.
Česká povaha je zvláštní. Na všechno nadáváme. Nejlépe u piva. Když se ale máme za něco vzít a snažit se zlepšit podnikatelské prostředí, k tomu už je nás podstatně méně. Hospodářská komora by se měla vymezovat. Měla by zastupovat podnikatele, poskytovat jim informace, zastupovat je v mnohdy složitých sporech mezi podnikatelem a úředníkem. Nechci tím naznačovat, že úředník rovná se darebák, vůbec ne. Někdy je ale potřeba, aby se nějaká vlivná instituce za podnikatele vzala. Co se týče vstupu do Evropské unie, jsem spíše euroskeptik. Nikdo nás za Rozvadovem s otevřenou náručí nečeká. Nikdo tam neprahne touhou, aby se čeští podnikatelé vrhli na německý, britský či francouzský trh. Od Evropské unie si slibuji pouze to, že česká administrativa bude přinucena dělat takové kroky, aby se tady začalo žít jako v normálním státě. V mnoha dalších ohledech beru vstup Česka do Evropské unie jako hrozbu pro české podnikatele.
V této souvislosti by bylo dobré se zamyslet nad tím, kdo kam vstupuje. Do Evropské unie nevstupují pouze úředníci, ale celá Česká republika. Vstupuje do čtyřistamilionového ekonomického prostoru a určitě tam nebude žádným gigantem. Pokud tam budeme chtít vstupovat separátně, státní aparát na straně jedné a podnikatelská sféra na straně druhé, určitě to dopadne špatně. Bylo by dobré se podívat, jak ty které země v Evropské unii fungují. Jak silné Německo, Francie. Oni (státní správa a podnikatelé daného státu) v unii vystupují jako tým. Nemají radost, že svým podnikatelům vytvářejí překážky. Naopak, snaží se, aby se jejich podnikatelům v Evropské unii dařilo. Podstatně více si uvědomují, kdo vytváří hodnoty, odkud plynou daně a z čeho se hradí fungování jejich země. Určitě ne z toho, že ministerský předseda má červenou nebo modrou kravatu, ale jak je silná ekonomika země. Tu samotní podnikatelé ani samotní úředníci nevytvoří.

www.stomix.cz