Nechť tohoto nezatajuji, že když sem tak nesčislné létajících Smrti střel množství spatřil, na mysl mi přišlo: „Kde pak ta Smrt těch šípů tak mnoho bere, že se z nich nikdý nevystřílí?“ I hledím a spatřím čistě patrně, že ona žádných svých šípů neměla, než luk toliko: šípy pak od lidí brala, každý od toho, kterého ním trefiti měla. A viděl sem, že lidé šípy takové sami strojili a připravovali, někteří je všetečně a opovážlivě i sami ji vstříc nosíce: takže ona sotva, co jich zhotovených viděla, bráti a do srdce jim vstřelovati postačovala. I zkřikl sem: „Již vidím, že pravé jest: Et mortis faber est qvilibet ipse suae;^l vidím již, že žádný neumírá, kdo by nestředmostí, nezdrželivostí, všetečností aneb naposledy nešetrností hliz², pryskýřů, ran vnitřních i zevnitřních (nebo to sou šípové Smrti) sám na sebe nepřipravoval.“ Když pak já tak pilně na tu Smrt a její po lidech se shánění hledím, trhne mnou Mámil a dí: „Co pak, nemoudrý, mrtvých raději hledíš než živých? Kdo umře, ten tam: ty se živ býti stroj.“

Ty se živ býti stroj

¹I své smrti je každý sám strůjcem ²vředů, nádorů

Coby novoroční „P.F. 2003“ jsem od Radka Míky, producenta nádherných, dokonale propracovaných panoramatických map historických center (M'Plan), dostal grafický list, na němž byl dřevěný houpací koník s textem: „Do nového roku bezstarostně s dětským optimismem“, pod nímž hřměl velkými písmeny, a la cigaretové billboardy, nápis: „MINISTR FINANCÍ VARUJE – PODNIKÁNÍ ŠKODÍ ZDRAVÍ“.
České lázeňství má obrovskou perspektivu. Je nejúspěšnější oblastí průmyslu cestovního ruchu. Lázně jsou nejen institucemi léčebných pobytů, ale i pobytů lidí ještě relativně zdravých. A že nás je takových, jejichž činnost Komenský alegorizoval: „A viděl sem, že lidé šípy takové sami strojili a připravovali, někteří je všetečně a opovážlivě i sami ji vstříc nosíce.“