• Česká správa letišť zaznamenala oproti stejnému pololetí loňského roku nárůst cestujících o 15,2 % • kolikpak lidí, z oněch vbrzku očekávaných deseti milionů ročně, by rádo na letiště přijelo či z něj pokračovalo vlakem? • připravuje se výstavba Terminálu II s cílovou kapacitou 10 milionů cestujících za rok • výběr letištních tax je neziskovou záležitostí aneb za co cestující platí • nové letištní restaurace s výhledem na plochu včetně otevřené letní terasy • začátkem prosince zahájí provoz letištní kantýna a samoobsluha s potravinami •

Třicet tisíc denně

Ono se řekne letiště… To s čím se po cestě na to pražské setkáte nejdříve, budou zřejmě veřejné letištní komunikace. České správě letišť ale patří i parkoviště a budovy, kterými procházíte. Také ostraha, úklid i ostatní služby jsou zajišťovány buď přímo zaměstnanci ČSL nebo prostřednictvím dalších organizací. To platí o všech letištích České správy letišť, ať jsou v Ostravě, Brně, Praze nebo Karlových Varech. Přicházíte k odbavovací přepážce. Systém, na němž vás a vaše zavazadla odbavují, je letištní, rovněž tak informační systém. Projdete pasovou kontrolou. Čas před odletem v zahraničním prostoru může trávit v letištních saloncích, čekárnách či restauracích (ty, které nedávno Česká správa letišť otevřela, mají krásný výhled na plochu včetně venkovní terasy) i nákupy v duty free shopech apod. Pak se dostavíte k odletu a po nezbytné bezpečnostní kontrole a kontrole palubní vstupenky odcházíte nástupním mostem do letadla nebo na odbavovací plochu, odkud vás letištní autobus dopraví k letadlu. České správě letišť potažmo České republice patří i všechny pojížděcí plochy, startovací a přistávací dráhy a nad tím vším dozírající záchranná požární služba. Letecký dopravce pak přistavuje letadlo a svým personálem zajišťuje palubní služby. Česká správa letišť mu k tomu vytváří podmínky včetně napojení na energetické zdroje. Další komunikace mezi posádkou letadla a letištěm je pak už na Řízení letového provozu.

Pane řediteli, překotný růst provozu na letišti Praha-Ruzyně jakoby dává za pravdu lidem, kteří v něm vidí potenciální středoevropský letecký hub.
Hub, to je zřejmě snem každého provozovatele letiště. Skutečností je, že se tento trend naplňuje nezávisle na našich přáních strmě se zvyšujícími objemy odbavených osob a nákladů. Za první polovinu tohoto roku máme nárůst o 15,2 % cestujících proti stejnému období roku loňského. V roce 1991, kdy Česká správa letišť vznikla, prošlo letištěm Praha Ruzyně 1,5 milionu cestujících. Letos jich očekáváme 6,4 milionu. Nárůst je tak radikální, že nás dostává do kritické situace.
V současné době dostavujeme prst „B“ do plné délky (200m) a měli bychom ho otevřít začátkem března 2002. Momentálně nejužším místem našeho letiště jsou právě nástupní čekárny a tímto řešením se, alespoň krátkodobě, naše pozice trochu vylepší.

V roce 2005 se prý bude počet cestujících pohybovat (a to i při daleko nižším nárůstu) kolem 9 milionů.
Je to trend srovnatelný ku příkladu s letištěm Vídeň, které má v tomto roce již 12 milionů. Dostáváme se tak do značného tlaku. Naším úkolem je vybudovat kapacity, které těmto dimenzím budou odpovídat. Tedy i postavit Terminál II s cílovou kapacitou 10 milionů cestujících ročně.

A stihnete to včas?
Máme již první výkresy. Dimenze prostor budou odpovídat 10 milionům. Technické vybavení bude sice přizpůsobeno aktuálnímu množství cestujících, ale maximálně efektivně, tedy tak, abychom finančně nepřetížili onu naši pomyslnou loď nazývanou letištěm. Všechny stavby a realizace – ať to jsou parkoviště, terminál, návazné plochy a služby, totiž hradíme z vlastních prostředků a z úvěrů bez přispění státního rozpočtu. Nový Terminál II by nás měl stát zhruba 7,5 mld. Kč. Kolem něj budou vyvolané další investice související s ekologií – čištění odpadních vod, přemístění skladů leteckých pohonných hmot, požární stanice. To jsou věci, které v této první fázi nejsou zahrnuty. Ty budou doplňovány postupně tak, jak se bude rozvíjet provoz. Zároveň s Terminálem II bude postaven prst „C“. Podle nárůstu počtu cestujících se budou přistavovat další části pro odbavení letadel, aby letiště Praha-Ruzyně finálně mohlo v budoucnosti bez větších problémů odbavit 20 milionů cestujících ročně. To je množství, které lze očekávat mezi roky 2015 – 2025. Letiště Praha-Ruzyně nemá stavební omezení. V případě potřeby (připusťme) zde existuje možnost přistavení dalšího terminálu s kapacitou až 20 milionů osob ročně. Letiště má obrovské možnosti rozvoje, a to jak v oblasti odbavení osob, tak carga.

Součástí ceny každé letenky je letištní taxa. Za co cestující platí?
To je dlouhá řada položek. Odpisy budov a vybavení, energie – nejenom tepla, ale i chladu, elektrické energie, úklid, mzdy lidí, kteří se starají, aby chod letiště byl plynulý a bez závad. To jsou položky, které tvoří největší podíl. Každým rokem se výše letištní taxy vyhodnocuje a zvažuje se, zda se zvýší, sníží či zůstane-li na stejné úrovni. Pro Českou správu letišť není výběr letištních tax ziskovou záležitostí. Svým partnerům – zástupcům IATA – musíme zdůvodňovat všechny nákladové položky i výnosy, aby bylo zřejmé, že letištní taxa není zisková. Do neziskových poplatků se kromě ní dále zahrnuje poplatek za přistávání a parkování letadel. Všechny dohromady nám dělají zhruba 50 % výnosů. Zbývající část výnosů zajišťují neletecké činnosti. Tvoří je příjmy za pronájmy kanceláří a dalších komerčních prostor, obchodů , pronájmy reklamních ploch apod. Z těchto hradíme generální opravy, které jsou investiční činností, i výstavbu nových kapacit. Tento rok očekáváme, že náš obrat bude činit 3,6 až 3,7 mld. Kč.

Významným trendem v oblasti vývoje dopravních letadel je snižování provozních nákladů, a to i zvyšováním jejich přepravní kapacity. Velkokapacitní stroje ale budou vyžadovat zcela jiný způsob odbavení.
To je budoucnost. Když přišla v roce 1968 první Jumba, byli jsme překvapeni. Dnes budeme zřejmě daleko méně. To, že nám v současné době velmi dramaticky stoupá počet českých cestujících, je mj. způsobeno nižší cenou letenek, již umožňují právě nižší provozní náklady na jednu přepravenou osobu. Tento trend bude pokračovat. Teorií nakládacích ramp, odbavovacích mostů apod. je několik. Neustále monitorujeme světové trendy, abychom s nimi drželi krok.

V areálu letiště Praha Ruzyně stále vznikají nové objekty. 22. června jste za přítomnosti předsedy Parlamentu České republiky prof. Klause uvedli do provozu parkoviště „C“.
Objekt parkoviště „C“ je druhým největším „parkhausem“ v Evropě. Je náhradou za část plošného parkoviště, kde by měl vyrůst hotel s 250 pokoji. Jsme přesvědčeni, že takovéto doplnění letištní infrastruktury sem patří.

V červenci jste otevřeli nové gastronomické středisko včetně dvou samoobslužných restaurací a obslužné restaurace.
Ano, jedna samoobsluha je v tuzemské části, je volně přístupná všem návštěvníkům letiště a je s výhledem na plochu. Druhá je v zahraniční části pro cestující, kteří již prošli pasovou kontrolou a disponuje terasou s možností posezení. Kuřáci mohou v klidu posedět v obslužné restauraci, kde si mohou vybrat i ze široké nabídky kvalitních značek světových vín.

Začátkem prosince budeme otvírat letištní kantýnu pro zaměstnance ČSA a dalších leteckých společností, řízení letového provozu, cizinecké policie, celnice, pracovníky firem, které jsou zde v pronájmech apod. Letiště, to je v neposlední řadě zhruba devět tisíc lidí, kteří zde pracují. Ve stejné době budeme otvírat i letištní samoobsluhu s potravinami.

Měl jsem možnost prohlédnout si pár letišť a systémů návaznosti letecké dopravy na dopravní systém dané země. Letiště Praha Ruzyně je strategickým dopravním uzlem přesahujícím rámec České republiky. Jistě by si i ono zasloužilo vlastní vlakové nádraží. Kolikpak lidí, z oněch očekávaných deseti milionů ročně, by rádo na letiště přijelo či z něj pohodlně odjelo do Prahy a dál do vnitrozemí vlakem?
Jsem přesvědčen, že koleje by sem vést měly. Ať už to bude metro, rychlodráha či regulérní železniční koridor. Ale je to problematika, která jde mimo kompetence České správy letišť. Ta je pouze účastníkem, ale až v pomyslné třetí řadě. Za dané patové situace máme zájem o urychlení dostavby vnějšího silničního okruhu. Existuje reálná šance jej do 5 let dokončit. I to je ale strašně dlouho. V současné době denně letištěm projde 30 tisíc lidí a bude jich stále víc. Velmi si přejeme, aby ustaly nesmyslné průtahy a aby se alespoň odlehčilo Evropské ulici.
Koleje ano, ale je potřeba, aby se tato otázka řešila na jiné úrovni a daleko rozhodněji, než současným způsobem, který nikam nevede.

www.csl.cz