Cestovní ruch je multioborovým hospodářským odvětvím s širokým portfoliem rozmanitých, často i nesourodých komodit. Integrujícím prvkem cestovního ruchu tak nejsou komodity, ale způsob jejich realizace, tj. prodeje. Cestovní ruch je jediným podnikatelským odvětvím a neoddělitelně s tím zahraničním i domácím obchodem, který nevozí zboží za spotřebiteli, ale spotřebitel za zbožím. V případě lázeňství do míst čerpání léčebné péče.
Thermal dokončuje výstavbu vlastních balneoprovozů
16. 06. 2009
S generálním ředitelem karlovarského Lázeňského hotelu
Thermal JUDr. Josefem Pavlem se potkáváme na slavnostním otevření nové
odbavovací haly Mezinárodního letiště Karlovy Vary 20. května
2009 v době, kdy pracuji na lázeňském vydání Všudybylu. Není to naše
první interview, a tak mi lze konstatovat, že tento obor i díky iniciativám
Dr. Pavla, ať coby profesionála cestovního ruchu či politika, v České
republice doposud životaschopně propojuje medicínu se zahraničním a
domácím obchodem.
Pane generální řediteli, vaše činnost je o to záslužnější,
že léčebné lázeňství už po řadu let v Česku patří mezi ohrožené
obory medicíny.
Léčebné lázeňství s každým nástupem nového ministra zdravotnictví
svádí boj „o místo na slunci“. O to, kolik procent z celkového objemu
finančních prostředků na české zdravotnictví půjde do léčebného
lázeňství. Nyní je to kolem tří procent, což je zlomeček výdajů tohoto
rezortu.
Tomu nasvědčuje i skutečnost, že české léčebné
lázeňství má vyšší renomé v zahraničí než doma.
Karlovarské bezesporu. Určitě jsme vyhledáváni víc zahraničními pacienty
než domácími. Jsem ale přesvědčen, že až tak drtivá převaha cizinců
čerpajících léčebnou a preventivní péči v našich lázních je
přechodným jevem. Že budoucnost a perspektiva českého léčebného
lázeňství je ve větší orientaci na péči o zdraví domácí populace,
obdobně jako je tomu v Německu nebo Rakousku. Na zdravotní prevenci,
protože předcházení nemocem vychází zdravotní pojišťovny i stát
daleko levněji než řešení jejich následků, včetně pracovní
neschopnosti pojištěnců, popř. vyplácení částečného či plného
invalidního důchodu. Poměr sedmdesát procent zahraničních lázeňských
hostů vůči třiceti procentům tuzemských v Karlových Varech určitě
není v pořádku.
Značnou část hostů vašeho lázeňského hotelu tvoří
samoplátci. Jak na tento narůstající trend reagujete?
S přihlédnutím ke vzniku a historii Thermalu je to velmi pozitivní posun.
Náš komplex byl před více něž třiceti lety koncipován jako mezinárodní
festivalový hotel. Tzn., že původně ve svém programu neměl služby
léčebného lázeňství. Ale doba tyto požadavky přinesla. A byť je to
možná už i trošku „po dvanácté hodině“, když teprve v těchto
týdnech dokončujeme výstavbu vlastních balneoprovozů, z obchodního
hlediska, tj. naplňování podnikatelského záměru naší firmy, je bezesporu
velmi prospěšné jimi disponovat. Zvýší totiž komfort námi poskytovaných
služeb. Naše stálá klientela se už těší, že bude mít vodoléčebné
procedury pod jednou střechou.
Lázeňský hotel Thermal si oblíbila i movitá arabská
klientela, u níž zaznamenáváte úspěchy v léčbě nadváhy a s ní
spjatých zdravotních komplikací.
Ano, vytvořili jsme speciální léčebný program Thermal Formbody právě pro
tuto indikaci. Rovněž je pravdou, že tato klientela do Thermalu jezdí
dlouhodobě. To nám umožňuje naplňovat strategické směřování a
disponovat produktem, který naše konkurence nemá. Ale rozhodně to není
jednoduché. Pokud na léčení přijede velmi velmi obézní pacient, je to
veliká starost. A pokud jich je takových hodně, tak velký problém,
o jehož charakteristice jste se kdysi ve Všudybylu zmiňoval v článku:
„Nejtěžší zápasník planety v hotelu Adria“ (viz fulltextový
vyhledávač wwwe-vsudybyl.cz). Máte problémy se sedacím nábytkem,
s postelí, s toaletou, s masážním stolem, zkrátka úplně se vším.
I toto tedy má své mantinely. Arabský klient je zajímavý i tím, že
preferuje dlouhodobé pobyty, během kterých jej (pokud s ním pobyt přímo
nesdílejí) navštěvují rodinní příslušníci. Což je vítané
i z hlediska zahraničního obchodu a inkasa. Tato klientela nejezdí na
krátkodobé pobyty. Jsou až několikaměsíční. V tom je její výhoda
oproti jiné klientele, včetně německé nebo ruské.
Velkou službu v oblasti propagace Thermalu vám dělá
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary.
Karlovarský filmový festival je s hotelem Thermal spojen pupeční šňůrou.
Ostatně kvůli němu byl kdysi stavěn, aby mu nabídl důstojné zázemí.
Díky němu se náš komplex úspěšně uplatňuje i v oblasti MICE. Mj. jako
místo konání velkých kongresů. Ve srovnání s dalšími karlovarskými
hotely jsme, co se týče dimenze kongresového zázemí, na špici.
Kam se, pane řediteli, podle vás ubírá české
lázeňství?
Léčebné lázeňství je tradičním medicínským oborem, který se tak, jako
medicína celkově, vyvíjí. Lidé, kteří v této oblasti odborně působí
si jsou vědomi toho, že je v zájmu navracení zdraví uplatňovat spolu
s klasikou i další často nové léčebné postupy. Pokrok v oblasti
léčebného lázeňství reprezentuje nejen čím dál větší míra
uplatňování informačních technologií, nebo oblast elektroléčby.
Medicína je pouze jedna a jejím cílem určitě není pěstovat si pacienty
trvale závislé na lécích a ambulantní či nemocniční péči. Bohužel
u řady indikací je léčebné lázeňství schopno „pouze“ (nezřídka
výrazně) zlepšovat kvalitu života nemocného. Existuje však řada
indikací, u nichž dokáže odstranit příčiny nemoci. Vyeliminovat
patogenní reflexy, které si organismus nemocného v průběhu nemoci
vypěstoval, a obnovit autoregulační mechanismy, jimiž disponoval předtím,
než onemocněl. Vždy je ale třeba, aby léčebné lázeňství postupovalo
ruku v ruce s ostatními medicínskými obory. Velkou předností léčebného
lázeňství je, že oproti většině ostatních oborů medicíny dává
značný prostor řešit i psychosomatickou dimenzi nemoci. Léčebný
lázeňský pobyt totiž přispívá také k tomu, aby se pacienti mohli
dostávat do psychické pohody. Věnovat se činnostem, na které při běžném
denním režimu a pracovním vypětí neměli kdy. Proto vedle vyloženě
medicínských prvků léčebného lázeňství mají svá opodstatnění
relaxace, sportovní aktivity, kosmetika, péče o vzhled, o psychickou a
fyzickou kondici aj.
Pane doktore, již jsem zmínil, že se potkáváme na
slavnostním otevření nové odbavovací haly karlovarského letiště. Karlovy
Vary i západočeské lázeňství si letecké spojení se světem a komfortní
odbavení pasažérů určitě zaslouží.
Pokud chceme do našeho města a regionu dostávat velká množství klientů a
daleko výrazněji přispívat ke zvyšování příjmů České republiky
z cizineckého ruchu, musíme být dopravně dostupní. Pokud se
retrospektivně vrátím do doby, kdy jsem se angažoval ve veřejných
funkcích, pak dopravní infrastruktura byla jedním z mých klíčových
témat. Vždy jsem prosazoval, že je třeba zajistit kvalitní dopravní
dostupnost nejen z hlavního města, nejen silniční a železniční, ale
i napojení na mezinárodní leteckou síť a přímá letecká spojení
s hlavními zdrojovými trhy. Tj. daleko intenzivněji těžit z existence
karlovarského letiště. Pro všechny oblasti rezortu cestovního ruchu,
zejména coby sféry zahraničního obchodu, tedy i pro nás, karlovarské
hoteliéry a pro české lázeňství, je totiž dopravní dostupnost včetně
kvalitního leteckého spojení se světem výrazně limitujícím faktorem.
Takže i z toho důvodu dokončení druhé části třetí etapy modernizace
karlovarského letiště a dnešní slavnostní zprovoznění jeho krásné
nové odbavovací haly je pro mě také završením mnohaletého snažení mého
i mých spolupracovníků z dob, kdy jsem v letech byl v letech 2000 až
2008 byl hejtmanem Karlovarského kraje.