• Shell – synonymum kvality • co mají společného
ČSA, British Airways, KLM a mnozí další vlajkoví dopravci • Shell
Aviation spolupracuje s Českou správou letišť na technických normách a
zabezpečení nejvyšší bezpečnosti a kvality na letištích v Praze, Brně
a Ostravě • TU-154 je vždy bonbónkem • důkladný řetěz
kontrol kvality paliva • vstupem ČSA do Sky Teamu se podstatně
zvýšila zajímavost letiště Praha • proč Jumbu v Brně ztěžkla
křídla v ČSA důsledně aplikují tankering • každé nové letadlo
ČSA – nová radost Shell Aviation •
Tam nahoře není letadlo kde zaparkovat
28. 08. 2001
Plnění letadel pohonnými hmotami je nezbytnou součástí provozu
každého letiště. Nejinak je tomu u letiště Praha-Ruzyně, které rok od
roku zaznamenává vyšší počet pohybů. Ostatně, největší podíl na
tomto vývoji má právě český národní dopravce České aerolinie a.s.,
zrovna tak jako další vlajkové společnosti British Airways na londýnském
letišti Heathrow nebo KLM Royal Dutch Airlines na amsterodamském Schiphol.
A co mají tyto aerolinie ještě společného? Že jejich letadla na
domácích letištích a rovněž i jinde ve světě plní petrolejářská
společnost Shell Aviation. V souvislosti s hlavním tématem sedmého
vydání jsem proto oslovil pana ing. Milana Kačabu, obchodního ředitele
Shell Aviation společnosti Shell Czech Republic a.s., proto, že
převažující podíl obchodů s leteckými palivy v České republice
realizuje právě tato společnost. Jaká byla cesta vaší společnosti na
náš český trh leteckými palivy?
Letecké aktivity při společnosti Shell Czech Republic a.s. byly zahájeny
v roce 1993, kdy jsme se zapojili ve spolupráci s Českou správou letišť
do řešení modernizace a zkvalitnění služeb na světové úrovni pro
zajišťování dodávek leteckých pohonných hmot, jejich skladování a
následnou službu plnění letadel na letištích v ČR s hlavním záměrem
podílet se na této aktivitě zejména na letišti Praha-Ruzyně. Tomu
předcházela jednání jak s Českou správou letišť, tak i s českým
národním dopravcem ČSA. Postupně se nám podařilo vybudovat nové moderní
skladové hospodářství na letišti Brno-Tuřany a zapojit se tak od roku
1995 do služeb plnění leteckými pohonnými hmotami na tomto letišti.
V roce 1996 jsme dokončili investici a zahájili provoz na letišti
v Ostravě-Mošnov. O rok později jsme převzali od ČSA kompletně službu
plnění letadel na letišti Praha-Ruzyně. V současné době tvoří naše
prodeje na letišti v Praze nadpoloviční část z celkového objemu
zdejších obchodů leteckým palivem. Letiště Praha je velice zajímavé pro
veškeré letecké společnosti. Vstupem ČSA do letecké aliance Sky Team se
zajímavost letiště Praha-Ruzyně ještě dále a podstatně zvýšila. ČSA
jsou v Praze totiž naším klíčovým zákazníkem. Své charterové lety
provozují rovněž z Brna a z Ostravy. Dalšími významnými leteckými
společnostmi v České republice jsou společnosti Fischer Air a Travel
Servis. Plníme je leteckým palivem pro jejich charterové lety v České
republice a zajišťujeme i plnění ve většině zahraničních destinací,
kde přistávají s našimi turisty. Přesto, že počet přistání a odletů
na pražském letišti díky novým okolnostem trvale stoupá, neprojevuje se to
až tak výrazně na zvýšených odběrech paliva.
Nebude to tím, že postupně dolétávají letadla sovětské výroby,
která vám, západoevropským petrolejářským firmám, a to i v dobách,
kdy jste ještě dlely na druhé straně „železné opony“, musela dělat
ohromnou radost?
To je jen jeden z důvodů. Letadla typu AN a TU, která k nám
z východních států stále méně létají, mají skutečně podstatně
vyšší spotřebu. Jejich plnění palivem je pro nás vždycky bonbónkem.
Plnit deset, dvacet, třicet i více tisíc litrů je vždycky hezčí, než
když do úsporných moderních letadel cmrndáte pouze třicet či padesát
litrů, což se nám také nezřídka stává. Je ale jasné, že úspory na
spotřebách veškerých paliv, tedy nejenom leteckých, jsou pro naši
civilizaci velmi důležitým úkolem a také to tak chápeme.
Druhou a zásadnější příčinou, proč plnění leteckými pohonnými
hmotami nekopíruje růst provozu na pražském letišti, je fakt, že
v České republice je poměrně drahé palivo. Od zdrojů ropy jsme zde,
v srdci naší Evropy, hodně daleko a ceny České rafinerské odpovídají
této vzdálenosti. Většina leteckých dopravců proto používá metodu
tankeringu – snaží se zajistit natankování zásoby na své další lety
v ostatních destinacích , kde je palivo levnější.
Proč berete letecký petrolej a benzin od České rafinerské a ne
z rafinerií společnosti Shell?
Shell Aviation se v České republice zabývá zajištěním, skladováním a
plněním letadel leteckými pohonnými hmotami, nikoliv však jejich výrobou.
Letadla jsou z devadesáti procent plněna leteckým petrolejem, zbytek –
některé helikoptéry a menší letadla – leteckým benzinem. Dodávky
leteckého paliva z rafinerií Shell by byly velice nákladné. Letecký
petrolej je nedílnou složkou při výrobě v každé rafinerii. Česká
rafinerská a Slovnaft jsou známy poměrně vysokou stabilitou kvality svého
produktu. Pochopitelně, na začátku každého zahájení činnosti, a to
i Shell Aviation v České republice, byli pozváni do rafinerií naši
přední odborníci z Holandska, aby provedli kvalitativní kontrolu výroby a
následné výstupní kontroly vyráběného leteckého paliva. Jednalo se
v prvé řadě o bratislavský Slovnaft, protože odtud dodáváme palivo pro
Ostravu a částečně i pro Brno. Později (před naším nástupem do Prahy)
byl tento audit proveden i u českých výrobců – rafinerií Kralupy a
Litvínov. Prováděl se zde nejen audit technologického vybavení a způsobu
výroby, ale zejména četné, opakované výstupní kontroly, zda při
výrobních procesech nemůže dojít k nějaké deviaci předepsané kvality
leteckého paliva, která by následně mohla ohrozit i letecký provoz.
Značka Shell si všeobecně vydobyla silnou pozici synonyma pro kvalitu.
Kdo viděl malebně zpracovanou filmovou verzi Poláčkova vyprávění „Bylo
nás pět“, možná si vybaví situačně konverzační malebný gag, kdy otec
hlavnímu hrdinovi pyšně říká: „Synku, to není olej, to je Shell
!“
Kvalita paliva je u letecké dopravy opravdu tím nejdůležitějším. Když
u silniční pumpy, která by neměla dokonale ošetřenou kvalitu paliva (tím
samozřejmě nemyslím stanici Shell), načerpáte do automobilu špatný nebo
nekvalitní benzín, ujedete pár stovek metrů, odstavíte auto u krajnice a
zavoláte odtahovou službu. Tam nahoře není letadlo kde odstavit, a proto
nikdy nesmíme podceňovat přísnou a důslednou kontrolu kvality paliva.
Nesmí se samozřejmě zaměnit druhy paliva (petrolej s benzínem). Nesmí
v něm být pochopitelně žádná voda či nečistoty. Palivo musí být
naprosto čisté a suché. Proto má Shell zaveden velmi sofistikovaný systém
„řetěz kontroly kvality“. V tomto řetězu musí být jakýkoliv problém
zpětně vysledovatelný až do samotné výrobní rafinerie. Tzn., že se na
výstupní certifikát jakosti paliva registrují veškeré důležité
informace o palivu včetně čísla nádrže, z níž byl produkt uvolněn.
Dále železniční vagón, do něhož bylo palivo stočeno, musí být
certifikován, je-li před naplněním absolutně čistý, bez vody a
vyčleněný pouze na příslušný jeden druh leteckého paliva. To samé se
provádí při přejímce paliva do letištního skladu. Opětovně se
kontroluje obsah vody v palivu a jeho čistota. Poté palivo prochází
skladovacími nádržemi do výdejních míst, kde se doplňuje do letištních
cisteren a následně je distribuováno do letadel. Během tohoto procesu se
několikrát filtruje v jednotlivých výdejních místech, a rovněž tak na
úplném konci při jeho samotném plnění do letadel. Při tomto plnění
letadla navíc palivo prochází v našich výdejních zařízeních
speciálním filtrem, který automaticky uzavře další plnění v případě,
že by se v palivu objevily jakékoliv známky příměsi vody.
Již jsem konstatoval, že na pražském letišti trvale dochází
k nárůstu provozu, počtu letadel i linek. Ředitel ČSA JUDr. Václav
Slavíček k tomu říká: „Letiště Praha-Ruzyně spěje k tomu, stát se
evropským hubem“.
Citoval-li jste ředitele ČSA doktora Slavíčka, pak právě jeho
společnost – České aerolinie na tom mají nemalou zásluhu. Rovněž tak
Česká správa letišť, která je skladovatelem našeho produktu. S oběma
máme velmi dobrou spolupráci. Vzájemně si vycházíme vstříc. S Českou
správou letišť úzce spolupracujeme jak na technických normách a
zabezpečení pro skladování paliva, tak případně operativně řešíme
problematiku dodávek paliva. Česká správa letišť výrazně rozšiřuje
možnosti pražského letiště. Chystá zvýšení jeho kapacity dostavbou
dalšího terminálu. I v tomto s námi spolupracuje při řešení
budoucího systému plnění letadel nikoliv prostřednictvím vozidel, ale
distribučních produktovodů, které by měly být instalovány u prvního
prstu. Tento způsob přepravy paliva je výhodnější pro celkově hladší
chod letiště s velkým provozem. Jednotky, které zajišťují přetažení
paliva z tzv. „hydrantu“ do letadla, jsou daleko menší a při
odbavovacím procesu je tak kolem letadel, a tím i na ploše, daleko více
místa, což zvyšuje bezpečnost provozu pro všechny zúčastněné
složky.
Již jste zmínil, že Shell Aviation Česká republika kromě Prahy plní
i na mezinárodních letištích v Brně a Ostravě. Na kterém letišti a
kolik leteckého petroleje jste nejvíc plnili?
Absolutně největší odběr byl na letišti v Brně, když tam přistálo
Jumbo, které na jedno plnění vzalo sto sedmnáct tisíc litrů leteckého
petroleje. Pro vaši představu, je to přibližně dva a půl vagónu paliva,
které jsme z cisteren přečerpali do jeho křídel. Nejmenší plnění pak
bylo v Praze pro letadlo ČSA, které vzalo pouze 34 litrů leteckého
petroleje. Zřejmě se tak stává díky předchozímu předplňování.
Co to je předplňování?
Když jde letadlo na dlouhou trať, např. do USA, plní se tak kolem šedesáti
tisíc litrů. Aby ale plnění nezdržovalo odlet letadla, předplní se
v termínu, který je pro leteckou společnost výhodný. Po oznámení počtu
pasažérů a váhy zavazadel si pak posádka spočítá, kolik ještě může
nabrat paliva. Tehdy už dochází pouze k malému operativnímu doplnění
paliva před odletem.
Takže to není jako u benzinky, kdy si zpravidla počkáme, až nám
sklapne tankovací pistole…
Rozhodně ne. Málokdy se tankuje vysloveně do plných. Navíc je otázkou, jak
která společnost využívá systému tankering. ČSA jej aplikují velmi
důsledně ve většině svých zahraničních destinací u svých smluvních
dodavatelů (mezi něž samozřejmě patří i naši kolegové z Shell
Aviation na smluvních letištích). Někdy si do Prahy přivážejí téměř
plný stroj levnějšího paliva.
Naopak, když se létá do letních destinací (většinou charterové lety),
kdy cestují rodiny s plnými kufry osobních věcí, jsou to velké propočty,
aby posádka již tak hodně zatížený stroj naplnila dostatečným
množstvím paliva, které jí umožní doletět na cílové letiště. Někdy
se dokonce stává, že letadlo díky nepříznivým povětrnostním
podmínkám, zejména silnému protivětru, musí provést na své cestě do
cílové destinace technické mezipřistání a dočerpat další
pohonné hmoty.
Na závěr bych se vás rád zeptal: co dělá obchodnímu řediteli
Shell Aviation Česká republika největší radost?
Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury mezinárodních letišť
v České republice a zejména úspěchy našeho největšího zákazníka
vlajkové společnosti Českých aerolinií. Každé nově zařazené letadlo
ČSA znamená další pohyby ať po Evropě či za oceán. Každé nově
zařazené letadlo je tak pro nás opravdu novou radostí.
Shell Aviation
K letišti 57/1049
161 00 Praha 6 – Ruzyně
tel.: 02/333 252 88, 2011 3878
fax: 02/333 253 02
e-mail: milan.m.kacaba@ope.shell.com
