I dali se tím na větším díle všickni upokojiti; zatím se on sklidil, a diváci s nejednostejnými humory1, jeden sem, druhý tam, se rozcházeli: z nichž doptal-li se kdo tajností těch nových či nedoptal, nic posavád věděti nemohu. To vím toliko, že se všecko potom jaksi tišilo, i kteréž sem zprvu nejvíc běhati a těkati viděl, ty sem potom leckdes v koutě jako s zamčenými usty seděti viděl: bud že k tajnostem jsouce připuštěni (jakž se o nich někteří domýšleli), přísahu mlčelivosti byli vykonati museli, aneb že (jakž se mně mimo brylle hledícímu zdálo) za naději a vynaloženou svou práci se hanbili. Takž se tedy všecko to rozcházelo a tišilo, jako když se po bouři bez deště mračna rozcházejí.
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.P. 1624

1 s různou náladou

Takž se tedy všecko to rozcházelo a tišilo, jako když se po bouři bez deště mračna rozcházejí

Potenciál turistických atraktivit zásadním způsobem determinuje navštěvovanost a od ní se odvíjející ekonomickou úspěšnost země. Jak však dokazuje Česká republika, ani extrémně příznivé dispozice nestačí, není-li společenská poptávka, aby stát těžil z pobytů nadstandardně utrácejících spotřebitelů odjinud – turistů. Proto daňové výnosy v řádu desítek miliard korun ročně, které by české hospodářství mohlo generovat nad stávajících 97,5 miliardy korun z cestovního ruchu, sice chybí ve státní pokladně, a to i na mzdy státních zaměstnanců, ale zdá se, že ne těm, kdo řídí tuto zemi. Úspěšnost nejkomplexnější obchodní platformy a největšího zaměstnavatele v Evropské unii – cestovního ruchu, totiž i v České republice až na prvním místě závisí na tom, zda a jak velká kupní síla potenciálních spotřebitelů o ní ví, a jaký má u nich kredit. Tedy i na zahraniční obchodní politice státu, a pokud k návštěvě potřebují víza, také na tom, jak zhusta jsou z českých konzulátů posíláni na cizí ambasády pro schengenská nebo dojinam.

Jaromír Kainc
nakladatel Všudybylu