Motto:
V kruzích úvěrového pojištění se traduje, že v době nedávné
prý byli v Brazílii najímáni lidé, aby se tvrdošíjně pohybovali
s maskou kohoutí hlavy na hlavě v těsné blízkosti velkých dlužníků.
Nenapadali sice autonomní zónu daného člověka, ale stále mu byli
v patách. Dotyčný se tak dostával pod jistý tlak. Bylo to vtipné a
účinné.
Takové zmrzlé peníze
22. 03. 2001
Úvěrové pojištění rozhodě není na evropském trhu v oblasti pojišťovnictví novým produktem. Akciová společnost ČESCOB, úvěrová pojišťovna, a.s. je z 50 % vlastněna Českou pojišťovnou a.s. a z 50 % největší belgickou úvěrovou pojišťovnou COBAC, S.A., která je součástí skupiny Euler Group. ČESCOB, úvěrová pojišťovna je s ní databázově spojena a čerpá její kow-how. Společnost COBAC, S.A. byla založena v roce 1927. Od té doby funguje nepřetržitě. Před II. světovou válkou byla založena mezinárodní asociace úvěrových pojistitelů. Jejím zakládajícím členem tehdy byla Česká pojišťovna. Po roce 1948, kdy byl v Československu zahraniční obchod monopolizován, úloha úvěrového pojišťování zanikla. A dnes?
Zmiňoval-li jsem se před svými známými o úvěrovém
pojištění, zpravidla nevěděli, která bije. Generálního ředitele
ČESCOB, úvěrové pojišťovny pana Júlia Kudly jsem se proto v souvislosti
s hlavním tématem čtvrtého vydání Všudybylu zeptal, o čem že
úvěrové pojištění vlastně je?
Je o znalosti informací a jejich využití. Doložím to na jednoduchém
příkladu. Coby vývozce (dnes už to tak musí dělat každý) poskytujete
tzv. dodavatelský úvěr – odloženou splatnost faktury 90 nebo i více
dnů. Abyste netrnul, jestli po (např.) 120 dnech dostanete zaplaceno,
uzavřete smlouvu s úvěrovou pojišťovnou. Ta na sebe přebírá riziko, že
v případě, že za oněch 120 dnů vám z důvodů platební neschopnosti
nebo z platební nevůle, odběratel neuhradí fakturu, uhradí ji
pojišťovna. Pochopitelně s tím, že na svůj vrub pak pokračuje
ve vymáhání pohledávky. Síla úvěrové pojišťovny je ve znalosti
odběratelů. ČESCOB úvěrová pojišťovna, má kvalitní databázi a může
s vysokou mírou pravděpodobnosti říci, že za firmou XY může jít tolik a
tolik splatitelných a zatím nezaplacených faktur. Úvěrové pojištění se
dá aplikovat na export i na domácí trh.
Incoming do České republiky přináší incomigovým firmám rizika
exportérů, o nichž jste se zmiňoval. Velké zahraniční ústředny si od
českých dodavatelů nechávají komplexně zajišťovat kongresy, incentivní
akce, zasedání správní rady včetně rozsáhlých doprovodných programů
apod. jak jinak, než na úvěr s tím, že jejich platební morálka bývá
různá ba i hrůzná. Vím o kauzách, které se táhnou řadu let. Oni
„vypečení zahraniční partneři“ dobře vědí, že žádná z českých
incomingových firem si např. nenajme v USA právníka, aby z nich nedobytnou
pohledávku vymáhal. Pane řediteli dovedete si představit úvěrové
pojištění služeb cestovního ruchu?
Ano, dovedu, i když se na nás dosud nikdo s takovou žádostí neobrátil.
Otázkou je, jak se na takovýto druh pojištění budou dívat zajistitelé.
ČESCOB, úvěrová pojišťovna totiž musí respektovat jistá pravidla,
která nám stanovují zajistitelé. Pojištění, jak ukazují případy
z nedávné historie, je hra o dokonalém zajištění. Tzn. dokáže-li ta
která pojišťovna dostát svým závazkům. Jinak musím konstatovat, že na
úvěrové pojištění v sektoru podnikatelských aktivit cestovního
ruchu – hotelů, restaurací je pohled různý. Ze strany pojistitelů je
cestovní ruch vnímán jako sektor náročný – rizikový.
Jaká jsou v cestovním ruchu nejvýznamnější rizika?
Z pohledu klientského je můžeme rozdělit do dvou oblastí. Jedna je
fluktuace kurzu měn. Ta se ale zřejmě dá zajistit určitými instrumenty
v bankách. Do úvahy by přicházel klasický hedging. Druhá věc je, že
tento sektor je svojí stabilitou velice křehký. Nastávají v něm
nenadálé a nepředvídatelné věci, které se těžko dají spočítat. Proto
si myslím, že většina pojišťoven zaujala střízlivý a zdrženlivý
postoj k tomu, jak řešit otázky spojené s jištěním cestovních
kanceláří.
Vaše belgická mateřská firma COBAC, S.A. funguje kontinuálně od
roku 1927. Jak rozsáhlou síť se jí už podařilo do dnešních dnů
vytvořit? Kam všude dosáhnete?
Společnost COBAC, S.A. a uskupení Euler Group zachycuje 41 % trhu
úvěrového pojištění na světě. Její síť je velmi rozsáhlá. Přes
kooperační smlouvy dosahujeme na všechny významné trhy a ekonomicky
významná teritoria. Pro ilustraci bych mohl uvést, že v databázi podniků
skupiny Euler Group je přes 45 milionů subjektů. V exportu umíme odhadnout
rizika na českém trhu. Od svého založení, v roce 1997, buduje akciová
společnost ČESCOB, úvěrová pojišťovna informační databázi, kterou
skupina Euler Group využívá. Nejedná se o databázi fyzických osob, ale
podniků. Je o tom, kolik úvěrového zajištění na sebe mohou vzít. Kolik
může ten který podnik ze skupiny Euler Group pojistit rizika. Česká
republika je relativně v pohodě. Nepatří k tzv. těžkým teritoriím.
U takových je pak nezastupitelná role státu. Tam úvěrová pojišťovna
nemůže podnikat, protože se jedná o tržně nezajistitelné riziko.
Ve druhé půlce minulého století došlo k přerušení kontinuity
úvěrového pojišťovnictví na našem území. Možná i tato skutečnost
přispěla k tomu, že do dnešních dnů má Česká republika v řadě zemí
spousty nedobytných úvěrů. Dokáže ČESCOB, úvěrová pojišťovna
podnikat účinné kroky pro jejich vymožení?
ČESCOB, úvěrová pojišťovna musí vycházet z licence Ministerstva
financí ČR, kterou má. Ano, tato služba je možná i retro. Ale výhradně
pro naše klienty. Nemůžeme prohlašovat, že bychom uměli ošetřit
záležitost někoho, kdo přijde s tím, že tam a tam někde má takové a
takové zmrzlé peníze. To opravdu nemůžeme. Firma musí být naším
klientem. Pokud je a měla kdy takové problémy, mohu s jistým
zadostiučiněním konstatovat, že i zde máme poměrně vysokou míru
úspěšnosti mimosoudních vymáhání pohledávek.Jsou to operace, při nichž
se dají zohlednit různé zápočty a brát v úvahu různé faktory, které
synergie sítě Euler Group poskytuje.
Začít masově podnikat se dá buď po válce nebo po revoluci.
U nás v Česku nastalo obojí. Přišla revoluce a kromě pozitiv sebou
přinesla rozvrácené a vyrabované druhdy prosperující fabriky, jejichž
předválečnou proslulost nezdecimovalo ani 50 let totality. Obrovská síla
lidí dostala šanci začít. Nejen nedobytné pohledávky z dob totality, ale
rovněž radikální liberalizace trhu přinesla spousty nedobytných
pohledávek.
Situace na Českém trhu je skutečně svérázná. Kdo chce nyní podnikat,
měl by se zamyslet, jak bude mít zajištěno to, že skutečně dostane
zaplaceno. Situace se sice zlepšuje, ale zdaleka není ideální. Vymahatelnost
práva není na patřičné úrovni. Aspekt možnosti snižování rizika na
českém trhu je velmi významný. Dnes již většina bank, když poskytuje
úvěry, chce, aby byly prokazatelně jištěny, a náš produkt – úvěrové
pojištění – pro ně zpravidla bývá dodatečnou jistotou.
V Česku se v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů hraje
taková prazvláštní loterie: máš-li štěstí, postoupí tvá faktura do
užšího výběru ke slosování o zaplacení.
Tento český folklór je spíše k zamyšlení pro zákonodárce nebo pro
orgány činné v trestním řízení. Jsou paragrafy (ale ty se notoricky
porušují) o upřednostňování věřitelů. Znovu opakuji, s každým se
dá jednat. Dodavatelům hodně pomáhá, když jejich odběratelé ví, že
jsou pojištěni.
ČESCOB, úvěrová pojišťovna, musí být zde v Česku jako ryba
ve vodě. Nicméně, že Česko není výjimkou dosvědčuje velký zájem
o obdobné služby podniků Euler Group v zahraničí.
To je skutečnost, která naše podnikatele začátkem 90. let minulého
století ani nenapadla. Myslelo se v dimenzi, že vše, co je za západní
hranicí, je v pořádku. Že bankroty a podvody jsou záležitostí
19. století a předválečných let dvacátého. Na to mám jednoduchou
odpověď. Naše sesterská společnost SFAC, která je jedničkou na
francouzském trhu registruje ročně 72 až 75 tisíc bankrotů. Je snadné
si dovodit, že si i český exportér může začít s někým, kdo v daném
roce skončí. Škodní průběh je na trzích Evropské unie kupodivu větší,
než v České republice.
Významným faktorem stability společnosti je střední
podnikatelský stav. V Česku se o něm občas hovoří (nepříliš), ale
hlavně se pro něj, ve srovnání s chronicky kolabujícími giganty nic
nedělá. Předlužená velká firma dostane úvěr téměř vždy. Středně
velká zdravá firma většinou se značnými obstrukcemi. Jaký je přístup
vaší pojišťovny vůči malým a středním firmám?
Dovolil bych si vám oponovat v tom, že se dnes již úloha státu, co se
týče malých a středně velkých firem, zlepšila. Nicméně, státní
parketa to zcela jistě není. Důležitý je přístup bank. Vím minimálně
o pěti bankách, které začaly fungovat v oblasti rozvoje malého
středního podnikání v poskytování úvěrů. Jedná-li se o zajímavé
objemy, tak i tyto banky nám nabízejí spolupráci. A obráceně. Tedy,
když my máme klienta, u kterého cítíme, že by se jeho situace dala
zlepšit tím, že by mu byl poskytnut úvěr, je bance naše pojištění
dostatečnou zárukou.