Strakonice hledají nájemce špičkově vybaveného restaurantu Hradní sklípek

Na soutoku Otavy s Volyňkou leží malebné Strakonice. Byly založeny ve 13. století pod hradem a z výtěžku rýžování zlata se tak rozrostly, že záhy byly povýšeny na město. Toto město nyní vypsalo výběrové řízení na nájemce svého špičkově zrekonstruovaného restaurantu „Hradní sklípek“, jehož lokace a interiéry jsou, stejně jako hradní areál, úžasné. Rozhovor s místostarostkou města Strakonice PhDr. Ivanou Říhovou za přítomnosti jejího kolegy místostarosty Strakonic Ing. Pavla Pavla (s nímž ale Všudybyl přinese interview až poté, co se vrátí z Velikonočního ostrova), jsem začal tématem maltézští rytíři ve Strakonicích.
Tak to se musíme vrátit o mnoho století zpátky do roku 1243, kde jim jeden ze zakladatelů hradu Bavor I. a jeho manželka Bolemila část strakonického hradu darovali. Křížovníci zde začali budovat své sídlo a mezi hlavní hradní palác a kostelík, tehdy ještě sv. Vojtěcha, nechali vestavět nádhernou kapitulní síň – ambit. Přebývali tu až do roku 1925, kdy velkou část svého majetku a panství na Strakonicku rozprodali. V roce 2008 se na strakonický hrad vrátili, neboť od římskokatolické církve převzali kostel sv. Prokopa, křížovou chodbu a kapitulní síň.

Co radní města Strakonice od nájemce Hradního sklípku očekávají?
Především partnera, který se bude snažit vyhovět požadavkům města, coby majitele této části hradu. Očekáváme, že s jeho přispěním splníme to, co návštěvníkům Strakonice slibujeme: hradní restauraci nejen s úžasnou atmosférou, ale i gastronomií a službami. Restauraci, kde bude vládnout pohoda, kde si budou moci při sklence vína nebo sklenici Nektaru vychutnat genia loci, kterým je strakonický hrad prostoupen.

Když jsem zasedal v Programové radě Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice, spolupracoval jsem se zdejší výraznou osobností a zakladatelem Prácheňského souboru písní a tanců panem Josefem Režným na jeho pořadu „Hrály dudy, hrají dál“. Ale už před ním se o renomé Strakonic, coby města výtečných dudáků, zasloužil autor poetického textu české hymny Josef Kajetán Tyl.
Dudácká tradice ve Strakonicích stále trvá. A sahá daleko za pana Tyla, který napsal krásnou báchorku „Strakonický dudák aneb Hody divých žen“. Kromě legendární postavy dudáka Švandy Strakonice měly a dodnes mají mnoho skutečných dudáků. Jedním z nich je právě etnograf pan Josef Režný, jehož sběratelské a badatelské výsledky jsou dnes shrnuty do několika významných publikací. Právě on položil základy našemu Mezinárodnímu dudáckému festivalu. Poprvé se konal v roce 1967, v roce šestistého výročí udělení městských práv Strakonicím.

Téměř každoročně splouvám zlatonosnou Otavu s rýžovacími pánvemi. Ostatně vůbec první mistrovství republiky (tehdy Československé) v rýžování zlata se konalo právě na této řece ve Slaníku, kam posléze rok co rok kamarádi (někdy i já) na jeden víkend v rámci recesistické ligy Mamon Clubu jezdí soutěžit o putovní trofej, kdo za půl hodiny najde víc zlatinek.
Otava bývala perlorodá (a dnes už prý někde na svém horním toku opět je), ale dodnes je po celém toku zlatonosnou. Doklady o rýžování zlata na ní zachycuje expozice v našem Muzeu středního Pootaví v oddělení pravěku. Zlato se tu rýžovalo už před naším letopočtem, v době keltského osídlení, před příchodem Slovanů. Mistrovství na Slaníku bylo jednorázovou akcí. Soutěž v rýžováni zlata se ale každoročně odehrává kousek níž po proudu v Kestřanech, kam jsme jezdili s dětmi. Poté, co mi vysvětlili, že na malý zlatý prstýnek je potřeba zhruba deset tisíc zlatinek, a mně se jich po patnácti minutách usilovného rýžování na misce podařilo zachytit pět, jsem to vzdala.

No, já zlato nerýžuji kvůli vzácnému kovu, ale kvůli zážitku. Ostatně, i turisté do Strakonic jezdí kvůli zážitkům. A se začátkem této letní sezony budou i kvůli tomu, aby se kochali prostředím nově adaptovaného Hradního sklípku v sousedství hradní hladomorny.
Nejen Hradní sklípek, ale i celý hrad stojí za návštěvu, už proto, že patří mezi největší české hradní areály z raného středověku. Nedá mi, abych nepřipomněla, že město Strakonice, které je vlastníkem dvou třetin hradního areálu, během tří let do jeho zvelebení investuje téměř dvě stě milionů korun. Návštěvníky proto můžeme pozvat do Muzea středního Pootaví, kde je jedenáct různých expozic, jež zachycují historii města a našeho regionu od prehistorických nálezů až po současnost. Součástí prohlídky je také výstup na gotickou, 30 metrů vysokou věž Rumpál, na kterou vede 96 schodů, jež bývala vámi zmiňovanou hladomornou. Za zhlédnutí stojí i renesanční věž Jelenka, kde bývají především výtvarné výstavy, nebo bývalá komenda – sídlo maltézského řádu – z raně gotického období 13. století. V ambitech pak je nádherný christologický cyklus nástěnných maleb, znázorňující učitelskou činnost Ježíše Krista. Malby jsou ze tří období – sedmdesátých a osmdesátých let 13. století a z roku 1480. Návštěvníky Strakonic můžeme také pozvat na hradní safari. Hradní příkop jsme totiž zabydleli ovečkami, kozami a poníky, což je lákadlo zejména pro děti. Na jaře k nim přibude i pár lam.

Když se řekne hrad, většině lidí se vybaví obtížně dostupná pevnost na kopci.
Strakonický hrad je ale přístupný po rovině a je v centru města. Z jedné části je obklopen přírodou, z druhé městskou zástavbou. Do hradu se každý snadno dostane a každoročně jsou v něm stovky kulturních, sportovních a společenských akcí, jako např. mezinárodní dudácké festivaly, středověké slavnosti Rumpálování či různé koncerty a divadelní představení apod. Na hradní areál navazuje letní amfiteátr, kde jsou rovněž kulturní vystoupení a filmové projekce. Za ním najdeme jezdecký areál, v němž se každoročně odehrává jeden z deseti skokových pohárů České republiky. Hrad je zkrátka živou součástí Strakonic. Ti, co Strakonice navštíví automobilem, u něho najdou dost parkovacích míst. V letošním roce město Strakonice chystá investici ve výši cca padesáti milionů korun – propojení města s hradem lávkou přes řeku Otavu. Tím bude hrad ještě více otevřen návštěvníkům. Už dnes ale do něj pěší turisty a cyklisty zavedou stezky, resp. cyklostezky, a je snadno přístupný i vodákům. Každoročně tuto národní kulturní památku navštíví několik desítek tisíc turistů a město Strakonice dělá vše pro to, aby strakonický hrad byl atraktivním místem a jeho návštěvnost se ještě zvýšila.

Městské informační centrum
Velké náměstí 2, 386 21 Strakonice
tel.: 383 700 700, 701
e-mail: infocentrum@strakonice.net

• www.strakonice.net