Strakonice
07. 09. 2002
Na soutoku Otavy s Volyňkou pod kamenným hradem, který byl ve
13. století založen šlechtickým rodem Bavorů, leží Strakonice.
Z výtěžku rýžování zlata se záhy rozrostly tak, že se o nich v roce
1308 mluví už jako o městě. Od roku 1402 byly v majetku křižovníků,
kteří jim dávali četné výsady. Doba jejich největšího rozkvětu byla
v 16. století. V polovině 17. století město utrpělo válkami a
neprospělo mu ani to, že se roku 1694 vedení řádu křižovníků
přestěhovalo do Prahy. V polovině 18. století nastal pozitivní obrat,
když barvíři ze Švýcarska naučili strakonické punčocháře barvit jejich
výrobky. Později se zde začaly vyrábět pletené čepice a pak i známé
fezy, které se vyvážely do zemí Orientu. Zákaz nošení fezů v Turecku
v roce 1925 přinesl pokles jejich výroby. Proslulé fezy a později
i motocykly jsou historií. Období jejich slávy připomíná pouze expozice
ve strakonickém Muzeu středního Pootaví. Mimo něj a hradu, jehož věže,
renesanční Jelenka a gotická Rumpál, tvoří výrazné dominanty města, se
mezi další vyhledávané cíle turistů řadí bývalá radnice s výzdobou
Mikoláše Alše, kostel sv. Prokopa, barokní mariánský sloup, pivovar Nektar
1649 (po domluvě s degustací) atd. Turistickou kulturní atrakcí číslo
jedna je pak tradiční Dudácký festival s mezinárodní účastí.
