Stát by se měl začít více zabývat regionální politikou

Ing. Marie Fomiczewová

Jeseník má pro cestovní ruch silný potenciál. Je obklopen malebnou horskou krajinou s bezpočtem pramenů průzračné horské vody, kterým město a lázně vděčí za svůj věhlas. Informační centrum Jeseník je v maximální míře schopno pomoci s nabídkou aktivit. Jeseníky jsou rájem zimních sportů, ale i léto nabízí mnoho možností vyžití. Jesenicko je protkáno sítí značených turistických tras a cyklostezek. Jeseníkem prochází Čarodějnická cyklostezka z Mohelnice do polského Paczkówa. V létě tu provozujeme koupaliště. V současné době řešíme projekt regionálního akvaparku, jehož provoz by měl být zahájen v roce 2014. V letošním roce se u nás koná 18. ročník Jesenického šneku MTB, který zahrnuje amatérské závody pro silniční i horská kola. Velkým cyklistickým svátkem je tradičně Priessnitzova 50 České spořitelny. Velice mne těší, že se v letošním roce stal Jeseník součástí největšího českého etapového závodu Czech Cycling Tour 2012, zařazeného do druhé kategorie kalendáře UCI. Skutečnost, že v Jeseníku startuje jeho královská etapa, je důkazem, že Jesenicko je opravdovým cyklistickým rájem. Pro turisty jsou také připraveny zajímavé akce jako např. turistický pochod Rychlebskými horami nebo Jesenická 60.

Když se řekne Olomoucký kraj, ne každému se vybaví, že jeho území tvoří velký kus Slezska. Za starostkou Jeseníku Ing. Marií Fomiczewovou jsem zajel 6. dubna 2012.
Paní starostko, Česko má nepřeberné množství bonitních turistických cílů a atraktivit. Bohužel mu však chybí dostatečná poptávka, aby cestovní ruch na tento stát, jeho reformy a konkurenceschopnost daleko víc vydělával. Přítomnost turistů sice vyvolává potřebu zřizovat spoustu pracovních míst a dává nové podnikatelské příležitosti. Avšak doposud nikdo nebyl dost „strategický“, aby některou z českých vlád motivoval vnímat cestovní ruch jako strategického zaměstnavatele a deklarovat jej jako sféru své hospodářské politiky. Bohužel, v Česku se zapomíná nejen na cestovní ruch, ale i na Slezsko, což ilustrují názvy některých celostátních korporací, jež jsou jen české a moravské. Není se tedy co divit, že i Jeseník trpí nedostatkem pracovních příležitostí.
Ráda bych nejdřív konstatovala, že právě díky zdejší krásné přírodě a prostředí, které tady na Jesenicku je, jsem se tu ocitla. Na to mne dostal můj manžel. Když jsem za ním poprvé přijela, řekla jsem si, že už nikde jinde bydlet nechci, a proto tady žiji třicet let. Cestovní ruch je důležitá součást života v našem regionu, protože možností a příležitostí pro lidi, kde se zaměstnat, na čem si vydělat, velmi ubylo. Trend v posledních dvaceti letech způsobil, že zanikly mnohé ekonomické aktivity, které tu byly, a firmy, které je rozvíjely. Například textilní podnik Moravolen tu měl dokonce dva závody, jeden ze svých závodů zde míval také Oděvní průmysl Prostějov. Zanikla velká mlékárna, pily, nábytkářské i další podniky místní výroby, které zpracovávaly místní suroviny – dřevo, kámen, zemědělské i živočišné produkty.

Čím si vysvětlujete, že všechny ty výroby nemají odbyt?
Předpokládám, že to je to jednak trendem po Sametové revoluci, kdy jsme se začali integrovat do Evropské unie a stali se z producenta především jejím odbytištěm, ale také to způsobují náklady spojené se špatnou dopravní dostupností a řídkým osídlením regionu. Je to velká škoda, protože zpracování místních surovin přinášelo práci velkému množství lidí. Největším gigantem v regionu byly Rudné doly Jeseník. I proto, že jsme o ně přišli, nám nezbývá, než se daleko víc zaměřit na využití krás přírody, čistého životního prostředí a pohostinnosti zdejších lidí. Vzduch, voda, to je naše bohatství. Teď jen umět je proměnit v komodity, o které je zájem.

Je šance opět daleko víc zhodnocovat zdejší lidské a surovinové zdroje?
Vlastními silami zmůžeme málo, ale snažíme se. Jako město jsme tu vybudovali zónu nerušivé výroby, ve které za pobídkové ceny, tj. s podporou de minimis, prodáváme parcely pro menší podniky. Některé střední a menší provozovny se tam již usídlily, avšak přírůstek pracovních míst není velký. Jsou to spíš firmy, které se tu v okolí už vyskytovaly a přesídlily za lepšími podmínkami. Jsou různé aktivity, kterými se snažíme sami sobě pomoci. Interpelujeme o zřízení různých pracovišť, která nemusí být vždycky nutně v Praze, Brně či Olomouci, ale moc se nám to nedaří. Takže jsme toho názoru, že je třeba pomoci zvenčí. Stát by se měl začít víc zabývat regionální politikou, jak tomu bývalo dříve. Důsledkem toho bylo kdysi např. umístěno sídlo Rudných dolů do Jeseníku, což byl tah pro zabydlování zdejšího pohraničí. Bez takovýchto intervencí nejsme schopni se v současné recesi vzchopit.

• www.jesenik.org