Solventní zákazníky přímo pod nos

Rozhovor s předsedou představenstva Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Janem Wiesnerem jsem začal úvahou nad názvem této instituce. Když jsem totiž v budově, kde svaz sídlí, pracoval jako samostatný odborný referent – specialista pro lidově uměleckou výrobu a umělecká řemesla, jmenovala se ta instituce Český svaz výrobních družstev a zřejmě nikdo nepochyboval, že je svazem výrobních družstev po celé České republice. Tedy nejen v české kotlině, ale i ve Slezsku a na Moravě. Stávající státní znak sice obsahuje dva české lvy (údajně proto, aby byl graficky vyvážen) a dvě orlice. Jednu však slezskou a druhou moravskou. Na Slezsko jste ale v názvu vašeho svazu jaksi pozapomněli…
V názvu možná. Nicméně děláme vše pro to, abychom myšlenku výrobního družstevnictví prosazovali na území celé České republiky. Tedy i v historicky a národopisně svébytném Slezsku. V Ostravě máme pobočku, abychom zde mohli intenzivně jednat s tamními institucemi. Tzn. úřady práce, s Hospodářskou komorou Moravskoslezského kraje a dalšími, a mj. tak podporovat vznik nových výrobních družstev. Tato právní forma totiž účinně napomáhá iniciativě lidí chápat se podnikatelských příležitostí a vytvářet nová zaměstnanecká místa, a to i pro sociálně a zdravotně handicapované spoluobčany. Nejúčinnější pomoc regionům tvrdě stiženým restrukturalizací průmyslu je totiž ta, kterou si tamní obyvatelé dokáží trvale poskytovat sami. Zkrátka: pomož si sám a bude ti pomoženo, což je ve své podstatě i dvousetletým filozofickým odkazem lidí, kteří začali vytvářet první družstevní firmy, aby mohli úspěšně konkurovat na trhu práce a podnikání. V tomto se vracíme ke kořenům stošedesátileté historie družstevnictví v našich zemích, Slezsko nevyjímaje.

Blahoslavení ale mají družstevnictví, obdobně jako např. Svátek práce, spojeno se Sovětským svazem. Nicméně kolébkou obého jsou Spojené státy americké. A co se týče idey družstevnictví, jedná se zejména o tendenci účinně se postarat sám o sebe a zabezpečit svoji rodinu.
Dovolil bych si s tebou nesouhlasit. Jsem přesvědčen, že spousta lidí ví, že družstevnictví není výplodem komunistického režimu. Že vznikalo s nástupem kapitalismu, který se, a to i formou družstevního podnikání, vypořádával s předchozí érou a prosazoval v nově nastupujícím tržním prostředí. Nejen historie, ale i současnost na celém světě ilustruje, že družstevnictví je velmi rozšířenou a velmi životaschopnou formou podnikání nejen v USA, ale i v Itálii, ve Španělsku, Francii či Velké Británii. Má perspektivu. Základem ekonomické a především sociální stability vyspělých států včetně USA je totiž rozložení hospodářských rizik na statisíce podnikajících subjektů. Stojí na iniciativách živnostníků, družstevníků, na obrovském množství středně velkých i malých rodinných podniků. Určitě ne na přesvědčování lidí, že se za ně o ně kdosi postará, na kolektivistické demagogii, ale na tom, že je jim dán prostor nezatěžovat (naopak svými daněmi podporovat) stát. A jaké jsou důsledky jednostranné hospodářské orientace státu na velkovýrobu, na tzv. klíčový průmysl? To je svým způsobem koledováním si o problém, což ilustruje nejenom restrukturalizace těžkého průmyslu ve Slezsku, ale i ve spolkových zemích Německa, ve Francii, Velké Británii a v mnoha dalších vyspělých státech. Bohužel, současný český stát pokud lidem osobní iniciativu vyloženě nebere, pak k ní nepřispívá. Stále jakoby sází na podporu gigantů. Navíc za peníze těch, kterým tu (zdá se) nikdo nikdy nejenže neposkytne daňové prázdniny, ale naopak čím dál více jim komplikuje podnikání. Restrukturalizace hospodářství totiž téměř neřešitelně ochromuje národní hospodářství všude tam, kde je lidem brána iniciativa. Kde vlády upřednostňují firmy s mnoha tisíci zaměstnanci na úkor mnoha tisíc podnikatelských subjektů. Takže i z tohoto důvodu se Svaz českých a moravských výrobních družstev tolik angažuje v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti, a chceš-li to slyšet, tedy i ve Slezsku.

Jaké jsou podle tebe přednosti družstevní formy podnikání v České republice?
Určitě mezi ně bude patřit jednodušší zakládání družstevní firmy, protože je třeba, aby se sešlo pět členů nebo aby tam byl člen plus dvě právnické osoby. Přednosti jsou i v majetkoprávních vztazích a ve způsobu řízení. Členové družstva mají větší možnosti, větší pravomoci, a pakliže se ve vedení firmy sejde dobrá parta, je to vidět. To ostatně ilustruje drtivá většina podniků sdružených ve Svazu českých a moravských výrobních družstev (o řadě z nich jsi již ve Všudybylu psal, a to i v souvislosti s jejich oceňováním v rámci „Českých 100 nejlepších“ na Pražském hradě apod.). Jinak se domnívám, že se družstevní forma moc neliší od ostatních forem podnikání.

Jakou roli v českém výrobním družstevnictví hraje Svaz českých a moravských výrobních družstev?
Družstva jsou samostatnými subjekty a my jejich servisní organizací. Zajišťujeme pro ně školení, zejména co se týče zákonných norem a vyhlášek, a že těch je v české legislativě sakra dost. Poskytujeme jim právní servis, poradenství v oblasti marketingu, pomáháme s účastmi na veletrzích, s organizováním kontraktačních jednání aj. Samozřejmě, je-li nám členským subjektem delegována pravomoc, pak jej zastupujeme. Má-li která z členských firem problém např. se státní správou, s ministerstvy a dalšími úřady, tak za ni vyjednáváme. Ostatně už proto, že posláním výrobních družstev je vyrábět, a ne trávit čas po úřadech. Svaz Českých a moravských výrobních družstev je zapojen v rámci Hospodářské komory České republiky, Svazu průmyslu ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a dalších podnikatelských struktur. I tam se snažíme tlačit na to, aby se podnikatelské prostředí v Česku podstatným způsobem zlepšilo. Čili jsme i v řadě vládních či vrcholových komisí včetně tripartity. Ale jde to velmi těžce…

No, a už jsi mi odpověděl, aniž jsem se tě ptal. Tak aspoň řečnickou otázku: Proč?
Protože zde vždycky působila značná nestabilita umocňovaná častým střídáním na vrcholových resortních postech, na ministerstvech, ve vládě apod. Získat někoho pro nějakou myšlenku je otázkou času, aby mu bylo možné předložit argumenty, vysvětlit, co je potřeba udělat atd. Bohužel, velmi často, když už dospíváme k finále a z vyjednávání by mohl být přínos pro praxi, je daný člověk vystřídán nebo dojde ke změnám a celý sisyfovský proces je nutno absolvovat znovu. I když se dílčí kroky daří, tlačíme tak balvan opakovaně řešených problémů řadu a řadu let.

Jaký je celkový obrat členských subjektů Svazu českých a moravských výrobních družstev?
Kolem čtyřiadvaceti miliard korun, z čehož je jedna čtvrtina export. Logicky. Český trh je malý, firmy mají zájem exportovat, a my se jim v tom snažíme co nejúčinněji sekundovat. Už několik let před květnem 2004 jsme jim pomáhali připravovat se na vstup do Evropské unie, na nové podmínky, v nichž je obrovskou konkurenční výhodou, je-li podnik certifikován a úroveň jeho řízení srovnatelná nebo lepší než u konkurence. V tomto se podařilo udělat řadu prospěšných kroků a mnohá členská družstva, která dnes exportují nebo vyrábějí komponenty pro firmy se zahraniční účastí, jsou na světové úrovni, což je zřejmé i z jejich hospodářských výsledků.

Svaz českých a moravských výrobních družstev dělá řadu kroků ve prospěch obtížně zaměstnatelných skupin lidí – invalidních spoluobčanů atd.
Ano, před dvěma lety jsme na toto téma organizovali konferenci. Jsme zapojeni do evropských struktur v rámci evropského sdružení CECOP se sídlem v Bruselu, které má přímé napojení na Evropskou komisi. CECOP se snaží dát dohromady zásady pro vytváření sociálních podniků v Evropě. První vznikly v Itálii a Francii a bylo doporučeno, aby členské země svoji legislativu upravily podle jejich příkladu. Pracujeme na tom zhruba pět let. Vytvořili jsme projekty, které by v průběhu dvou let měly vstoupit do života. Patnáct let jsme zapojeni jak v evropských, tak v celosvětových strukturách. V Mezinárodním družstevním svazu. Česko v nich má poměrně silné postavení, poněvadž jsme v představenstvech obou organizací a ovlivňujeme směřování spolupráce.

Jak vnímáš cestovní ruch?
Jako sféru trvale udržitelného hospodářského rozvoje výrazně přispívající k sociální stabilitě státu. Bohužel odvětví českého cestovního ruchu není rozvinuto tak, jak by mohlo a mělo být v roce 2005. Na našem území ubývá klasických výrob na úkor importů. Dálný východ expanduje. Prostě to tak je a bude, protože asijské firmy dokáží srovnatelnou kvalitu produkovat při výrazně nižších nákladech. V zájmu obyvatel Česka i samotného státu je proto třeba využívat toho, že je naše země krásná. Že má spousty nádherných přírodních scenérií, architektonických a kulturních památek atd., a ubývání práce v klasických výrobních oborech kompenzovat v oblasti služeb. No a cestovní ruch je sférou, která národním ekonomikám umí generovat výraznou vysoce solventní poptávku. Tady je v České republice velký prostor, a je třeba v tom skutečně cosi dělat. I my se snažíme a budeme snažit, aby byly více využívány možnosti spojené s rozvojem cestovního ruchu. Aby členské firmy Svazu českých a moravských výrobních družstev mohly svými výrobními a službovými činnostmi v daleko větší míře participovat na jeho hospodářských přínosech. Lidi je třeba smysluplně zaměstnat, a cestovní ruch je oblastí, která jim může „až přímo pod nos“ dodávat solventní zákazníky.

www.scmvd.cz