Snahy o rozšíření veřejného zdravotního pojištění o další skupiny ohrožují jeho rozpočet
05. 01. 2013
Již
mnoho let se ze strany některých nevládních organizací objevují tendence
rozšířit okruh osob spadajících do veřejného zdravotního pojištění
o další skupiny cizinců ze třetích zemí, a to o osoby samostatně
výdělečně činné (OSVČ) a jejich nezaopatřené rodinné příslušníky.
Česká asociace pojišťoven spolu s největší českou zdravotní
pojišťovnou VZP ČR opakovaně vyjadřují s tímto rozšířením zásadní
nesouhlas a upozorňují na obrovské riziko zneužívání péče a velké
zátěže pro veřejný rozpočet. 31. října 2011 se ředitel VZP ČR
v této souvislosti obrátil na Ministerstvo financí ČR a zaslal ministru
financí analýzu, ze které vyplývá, že zmiňované rozšíření by
zasáhlo rozpočet veřejného zdravotního pojištění obrovskými náklady.
Konkrétně analýza zjistila, že začlenění dalších skupin cizinců
s dlouhodobým pobytem do systému veřejného zdravotního pojištění by
vedlo k prohloubení jeho deficitu ve střednědobém horizontu (čtyř let)
o dalších cca 11,7 mld. Kč.
Z dopisu ředitele největší zdravotní pojišťovny v České
republice vyplývá negativní postoj k rozšiřování systému veřejného
zdravotního pojištění o další skupiny cizinců s dlouhodobým pobytem
a podpora vzniku nové právní úpravy o povinném smluvním zdravotním
pojištění cizinců. Následovalo osobní jednání na ministerstvu financí,
kterého se účastnila Česká asociace pojišťoven a VZP ČR. Ministr
financí rovněž vyjádřil nesouhlas s rozšiřováním veřejného
zdravotního pojištění a souhlasil s ideou povinného zdravotního
pojištění cizinců, které by garantovalo cizincům lepší rozsah hrazené
péče a splňovalo směrnice EU, a přitom nezatížilo státní rozpočet.
Na základě usnesení vlády ČR následně vznikl ve spolupráci
Ministerstva financí ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva
zdravotnictví ČR návrh takové právní úpravy. V současné době však
protichůdně s přípravou nového povinného zdravotní pojištění cizinců
eskalují snahy některých neziskových organizací o opětovné rozšíření
veřejného zdravotního pojištění o OSVČ, popřípadě jejich
nezaopatřené rodinné příslušníky, za které by pojistné navíc musel
hradit stát. V této souvislosti vznikla další analýza dopadu zařazení
OSVČ cizinců s dlouhodobým pobytem do veřejného zdravotního
pojištění. Z této analýzy vyplývá, že začlenění cizinců OSVČ
s dlouhodobým pobytem do systému veřejného zdravotního pojištění by
vedlo k prohloubení deficitu jeho rozpočtu ve střednědobém horizontu
(čtyř let) o dalších cca 2,7 mld. Kč.
Zároveň byla vypracována zevrubná právní analýza, která došla
k závěru, že současná platná právní úprava, podle níž cizinci ze
třetích zemí, kteří nejsou osobami samostatně výdělečně činnými,
a jejich rodinní příslušníci nejsou účastni systému veřejného
zdravotního pojištění, je zcela v souladu s ústavním pořádkem České
republiky i s komunitárním právem. Česká republika není v současné
době vázána k přijetí navrhované legislativní změny.
Jediným koncepčním a systémovým řešením je dle našeho názoru
dotažení výstupu z usnesení vlády a vytvoření parametrů povinného
zdravotního pojištění s řádnou regulací, které na jednu stranu
vyřeší všechny současné problémy cizinců nespadajících do veřejného
zdravotního pojištění, na druhou stranu nezatíží veřejný rozpočet.
Snahy o rozšíření veřejného zdravotního pojištění o další skupiny
jsou tedy v současné situaci nadbytečné, přesahují rámec povinností
České republiky a ohrožují rozpočet veřejného zdravotního
pojištění.