Smlouva o zájezdu
06. 05. 2016
Nový
občanský zákoník přinesl komplexní změny v oblasti cestovního ruchu
včetně úpravy smlouvy o zájezdu (dříve cestovní smlouva), když stanovil
závazná pravidla a povinnosti nejen zákazníkům, ale i samotným
pořadatelům zájezdu. Obecně lze říci, že nová právní úprava je méně
formální, zdůrazňuje ochranu spotřebitele a dobrou víru smluvních stran.
Vzhledem k blížící se hlavní turistické sezoně je nanejvýš vhodné se
na tomto místě zastavit u některých základních změn, k nimž v rámci
rekodifikace proběhly, a na tyto upozornit.
Již zmíněnou změnou názvu došlo rovněž k lepšímu popisu toho, co by
měl samotný zájezd obsahovat, když se nejedná pouze o cestu, ale o soubor
služeb cestovního ruchu, pokud je pořádán na dobu delší než 24 hodin
nebo zahrnuje přenocování a zároveň obsahuje alespoň další dvě
z těchto plnění: ubytování, dopravu nebo jinou službu cestovního ruchu
(např. fakultativní zájezd apod.). Kombinace služeb musí být předem
sestavena.
Smlouva o zájezdu nemusí být nově obligatorně písemná a je ji možné
uzavřít rovněž v ústní formě. Pořadatel zájezdu je v takovém
případě povinen vydat zákazníkovi písemné potvrzení o zájezdu, kde
budou minimálně označeny smluvní strany, vymezen zájezd a údaje o jeho
ceně, stejně jako uvedeny možnosti, jak může zákazník uplatnit své
právo z porušení povinností pořadatele zájezdu včetně údajů
o lhůtách, a konečně zde bude stanovena výše odstupného v případě
odstoupení zákazníka od smlouvy o zájezdu. V případě, že by uzavřel
zákazník smlouvu o zájezdu v písemné podobě a rovněž obdržel
písemné potvrzení o zájezdu, ve kterém by se lišily údaje oproti
písemné smlouvě, pak se může dovolat toho, co je pro něj příznivější.
Spolu s písemným potvrzením o zájezdu je pořadatel rovněž povinen vydat
zákazníkovi doklad o svém pojištění vystavený pojistitelem.
Pořadatel zájezdu se zavazuje zákazníkovi obstarat zájezd, za který se
zákazník zavazuje zaplatit souhrnnou cenu. Neznamená to tedy (byť to není
vyloučeno), že pořadatel vlastní službu poskytuje, ta je poskytována
třetí osobou, což však nezprošťuje pořadatele odpovědnosti za její
řádné poskytnutí. Pořadatelem zájezdu již nemusí být pouze subjekt
mající příslušné podnikatelské oprávnění (tj. koncesi na živnost
cestovní kanceláře), ale může jím být každá osoba, která sama
prostřednictvím třetí osoby nabízí podnikatelským způsobem veřejnosti
nebo skupině osob zájezd a vyvolává v zákazníkovi zdání, že má
k pořádání zájezdu všechny předpoklady. Smyslem tohoto ustanovení je
garance práv zákazníkům, kteří uzavřeli smlouvu o zájezdu s osobou,
která potřebné veřejnoprávní oprávnění neměla.
Zákazníkem je osoba, která zájezd kupuje, v jejíž prospěch je zájezd
kupován nebo na niž byl zájezd převeden. Možnost postoupení práv a
povinností ze smlouvy o zájezdu je výslovně připuštěna, nicméně nelze
tak učinit bez dalšího. Povinností zákazníka, který postoupení smlouvy
zvažuje, je oznámení této skutečnosti pořadateli zájezdu ve lhůtě
nejméně 7 dní před zahájením zájezdu. Je-li podmínkou účasti na
zájezdu splnění specifických podmínek (např. určitý věk zákazníka),
musí tyto podmínky splňovat rovněž osoba, na kterou má být smlouva
postoupena. Veškeré náklady spojené s postoupením bude hradit zákazník,
který smlouvu postupuje.
Garanci práv zákazníků poskytuje ustanovení, které činí neplatným
jakákoli ujednání ve smlouvě o zájezdu, jež by zhoršovala postavení
zákazníka oproti zákonné úpravě.
JUDr. Lucie Kolářová, Advokátní kancelář Vácha
& Kolář