Kalendárium

*od 3. května[PZ1] *
Výstava Václavy Jandečkové „Falešné hranice – Akce Kámen“ před budovou Krajského úřadu Plzeňského kraje, věnovaná jedné z nejkrutějších provokací Státní bezpečnosti proti občanům Československa, jež v západních Čechách vybudovala falešnou státní hranici, přes kterou její agenti „převáděli“ ty, kteří chtěli po únoru 1948 opustit zemi. Jejich výslechy pak byly proti nim použity při procesech, v nichž dostali vysoké tresty. Od 7. května bude otevřena stejnojmenná výstava i v budově Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje.

6. Května
„Mírák 30 let poté“ – plzeňská iniciativa k uctění památky padlých amerických vojáků
si chtěla 6. května 1989 připomenout osvobození Plzně americkou armádou. Na nepovolené akci se na náměstí Míru sešly stovky lidí a pietní shromáždění se uskutečnilo. Po třiceti letech bude tato akce připomenuta na stejném místě a k dispozici bude i film, který StB tehdy natočila.

od 4. Září
„Hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit“ aneb výstava Samizdat, exil a cenzura. Vernisáž výstavy v 1. patře hlavní budovy Studijní vědecké knihovny Plzeňského kraje.

19.–21. září
„Než přišla revoluce“ – veletrh cestovního ruchu ITEP 2019 v duchu připomínky 30. výročí událostí roku 1989.

od 17. Října
Výstava „Listopad 1989 aneb na podzim padá listí a komunisti“ v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni připomene život v poslední fázi komunistického režimu v Československu včetně jeho pádu v listopadu 1989.

25. října
Koncert „K[PZ2]apely s příběhem“ na náměstí Republiky v Plzni. Nejen literatura byla důležitým fenoménem do roku 1989.

*28. října – 30. listopadu
Výstava „Nezapomínáme“. Odvrácenou tvář komunistického režimu připomene Post Bellum prostřednictvím příběhů obyčejných lidí, které režim perzekvoval.

*listopad 2019
Listopad 1989 – 30 let od sametové revoluce, společný projekt Plzeňské filharmonie, Ústavu pro studium totalitních režimů a Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.

*4. listopad
Komponovaný program Divadla J. K. Tyla v plzeňském DEPO2015 k připomenutí událostí roku 1989 „Vaňkovky“ – scénické čtení. V hlavní roli Ferdinand Vaněk v podání herců DJKT Plzeň.

*7. listopadu
Koncert Plzeňské filharmonie v Měšťanské besedě v Plzni. Zazní Symfonie č. 9 d moll, Op. 125 „Chorální“, s Ódou na radost Ludwiga van Beethovena.

*15. listopadu
V Měšťanské besedě v Plzni proběhne Slavnostní předání pamětního listu a Čestné plakety hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje.

*Od 16. listopadu
Výstava „17. listopad 1989 očima divadelníků“ v Novém divadle v Plzni.

*17. listopad
Celodenní vzpomínkový happening na náměstí Republiky v Plzni.

*po celý rok
„Tenkrát na západě aneb Třicet let po ‚sametu‘“ – v průběhu roku bude natočeno několik dokumentárních filmů mapujících největší komunistické zločiny na západě Čech.

*po celý rok
„Příběhy našich sousedů“ – žáci středních škol Plzeňského kraje budou natáčet vzpomínky přímých účastníků listopadových událostí roku 1989.

*9. listopad
„Vlakem s nostalgií na hranice“ z Plzně na hraniční přechod Železná Ruda / Bayerisch Eisenstein.

23. listopadu*
Po stopách železné opony a zaniklých obcí v hraničním pásmu „Železná–Pleš“ se návštěvníci dozvědí informace ze života pohraničníků a s průvodcem se podívají po bývalé státní hranici a zaniklých obcích.

23. prosince
Slavnostní přestřižení železné opony v Nových Domcích. Na den přesně po třiceti letech si představitelé Plzeňského kraje a Horního Falce připomenou symbolické přestřižení železné opony ministry zahraničí Československa a Německa.

Setkání k programu akcí 30. výročí událostí roku 1989

S hejtmanem Plzeňského kraje se potkáváme v Plzni v prostorách DEPO2015 na prezentaci programu akcí k 30. výročí událostí roku 1989.
Pane hejtmane, proč jste inicioval setkání s předlistopadovými disidenty?
Protože jsem přesvědčen, že je důležité poděkovat lidem, kteří šli proti totalitě a normalizačnímu proudu a prokázali svoji občanskou statečnost. Riskovali mnohé. Že ztratí zaměstnání, že nejen oni, ale i jejich rodina, příbuzní budou perzekuováni. V té době to rozhodně nebylo jednoduché. Přínos těchto lidí se dnes málo zdůrazňuje. Tak proto tato akce. Mimo jiné chceme v rámci tohoto podvečera ty, kdo v oněch přelomových letech 1989 a 1990 byli na území dnešního Plzeňského kraje občansky aktivní, seznámit s tím, co všechno jsme připravili na výroční rok samotové revoluce, což je asi dvacítka akcí.

Říká se, že revoluce požírá své vlastní děti. Platí to i v případě té sametové?
To si nemyslím. Všichni, kdo se angažovali na konci osmdesátých let minulého století, dneska žijí ve svobodě. Máme demokracii, to, co si asi představovali, že změna systému přinese. Na druhou stranu mohou být zklamáni vývojem, přestože si pravděpodobně uvědomovali, že to tak rychle nepůjde. Že tu po třiceti letech rozhodně nebudeme všichni jezdit v mercedesech nebo obdobně drahých vozech. To, co je nejvíc zklamává, je snaha odklonit orientaci naší země od prodemokratického a prozápadního směřování. To je hodně nebezpečné. Právě kvůli tomu stojí za to obracet se i na lidi, kteří v minulosti projevili občanskou statečnost, aby se nebáli mluvit v současnosti.

Plzeňský kraj je z hlediska cestovního ruchu atraktivním územím. Jeho prozápadní orientaci lze vidět i v zapojení Plzeňského kraje do mezinárodních projektů, jako je například „Zlatá stezka / Goldener Steig“, která nově značenými turistickými trasami mezi Bavorskem a jihozápadem Čech kopíruje středověké severojižní obchodní koridory šumavskými hvozdy, jež spojovaly země Koruny české se západem.
Bezpochyby. Už proto, že Šumava, Český les, Brdy jsou naše přírodní perly. Určitě ale nepůjdeme konceptem disneylandu v přírodě. Přírodu je třeba uchránit pro budoucí generace. Podporujeme rozvoj rozumného turismu. Právě v tom se mi koncept rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje líbí.

Území Plzeňského kraje osvobodila americká armáda.
Možná že tuto historickou zkušenost máme tak trošku v genech. Je tu ale víc faktorů. Blízkost jedné z nejvyspělejších ekonomik světa, padesát kilometrů od metropole Plzeňského kraje. V našem kraji je znát velký vliv zahraničích firem. Přeshraniční prolínání je evidentní. Geografická blízkost s někdejším západním Německem tu hraje velkou roli. Hraničíme se zemí, která pro nás může být příkladem hospodářského rozvoje.

Pane hejtmane, zmínil jste tendence měnit orientaci naší země. Jaké kroky je třeba proti tomu dělat?
Určitě je třeba skoncovat se samoúčelností českého školství a prosazovat jeho větší sepětí praxí tak, aby korespondovalo s požadavky trhu práce. Zkrátka zvýšit konkurenceschopnost obyvatel Česka v globalizovaném světě, což se samozřejmě projeví i v konkurences­chopnosti samotné České republiky. Další věcí, o kterou se zasazuji, je odstraňování byrokratických překážek komplikujících život zejména malým a středním firmám. A v neposlední řadě je třeba konečně něco začít dělat s infrastrukturou a digitalizací země. To jsou některé z kroků, jež nás povedou k prosperitě a k tomu, abychom nezpochybňovali režim, ve kterém žijeme.

• www.kr-plzensky.cz
• www.turisturaj.cz

[PZ1]Všechny akce spadají do letošního roku – odstranila jsem redundantní letopočet.
[PZ2]To je název?