Sekce památek a významných turistických cílů slaví první narozeniny
25. 02. 2011
V únoru 2010
byla založena Sekce památek a významných turistických cílů Asociace
cestovních kanceláří České republiky. Její činnost zažila raketový
start. V průběhu roku do ní vstoupilo 29 přidružených, vesměs nových
členů. Jejich společná expozice na veletrhu GO 2011 po celou dobu poutala
velkou pozornost. Členka představenstva Asociace cestovních kanceláří ČR
a předsedkyně Sekce památek a významných turistických cílů PhDr. Jolana
Kopřiva Myslivcová se tam zúčastnila setkání představitelů a
profesionálů cestovního ruchu s Mons. Dominikem Dukou, arcibiskupem
pražským, metropolitou a primasem českým. Hovořilo se zejména
o otevření církevních památek návštěvníkům. O činnost Sekce
památek a významných turistických cílů je velký zájem i ze strany
cestovních kanceláří a cestovních a incomingových agentur, které se tak
daleko intenzivněji seznamují s jednotlivými objekty a jejich
prohlídkovými a výstavními expozicemi, které pak zařazují do svých
nabídek pro tuzemské i zahraniční návštěvníky České republiky.
3. února 2011
připravila Sekce památek a významných turistických cílů v Poštovním
muzeu další, zatím poslední pozoruhodnou prezentaci pro profesionály
cestovního ruchu a zástupce médií. Zřizovatelem Poštovního muzea je
Česká pošta, státní podnik. Muzeum je výjimečné atraktivitou svých
sbírek i v mezinárodním srovnání. Ale ať se budeme ptát Pražanů, nebo
zahraničních návštěvníků Prahy, kde se nachází, téměř nikdo nebude
vědět nejen kde je, ale ani že cosi takového vůbec existuje. Avšak
malebný Vávrův dům v blízkosti Vltavy ukrývá natolik vzácná tajemství
a tak prvořadé světové unikáty, že kdyby o sobě jen trochu více dalo
vědět, mohlo by se zařadit mezi nejnavštěvovanější turistické cíle
v České republice, což je nejen o slávě, ale i o ekonomice provozu.
Poštovní muzeum
bylo založeno 18. prosince 1918 a bylo symbolické, že ve stejný den byla
vydána i první československá známka, známé Hradčany podle návrhu
Alfonse Muchy. Jeho sídlo je v barokním domě ze 17. století, který je
součástí pražské památkové rezervace UNESCO. Celková plocha pražských
expozic muzea je cca 760 m2. Dominantním prostorem je výstavní sál se
stálou expozicí známkové tvorby v přízemí objektu. Ve výstavních
skříních umožňujících prezentaci šesti set výstavních ploch jsou
reprezentativní soubory poštovních známek a ostatní dokumentace známkové
tvorby tak, jak je během existence Poštovního muzea svou činností
shromáždily čtyři generace odborných pracovníků muzea.
Sbírky
čítají na milion položek. Návštěvník tu může obdivovat nejen první
poštovní známku světa – Black Penny, ale i unikátní Merkury –
první novinové poštovní známky světa z roku 1851, které v tehdejším
Rakousku sloužily k doručení novin a lepily se přímo na tiskoviny.
Merkury jsou součástí velice cenné studijní sbírky klasických rakouských
známek. Veřejnosti je samozřejmě představena i kompletní sbírka
poštovních známek Československa a České republiky. Počínaje prvními
československými poštovními známkami, slavnými „Hradčany“ od Alfonse
Muchy, známkami československých legií, přetisky rakouských a uherských
známek „Pošta československá 1919“ a množstvím dalších
filatelistických zajímavostí.
Knihovna
ve Vávrově domě, která je zde od roku 1988, je velmi bohatá. Čítá víc
než osmnáct tisíc knihovních jednotek. Podstatnou část knihovních fondů
tvoří poštovní úřední pomůcky, jízdní řády a přehledy silničních,
vlakových a leteckých kurzů. Za pozornost stojí cestovní příručky
(itineráře) ze 17. a 18. století, poštovní lexikony, telefonní,
telegrafní a radiokomunikační příručky. K dispozici jsou také české a
zahraniční katalogy poštovních známek.
Původní měšťanský interiér
z poloviny 19. století – čtyři salonky s nástěnnými malbami Josefa
Navrátila – jsou další výraznou chloubou budovy Poštovního muzea.
Jedná se o neobyčejně vzácný interiér, v němž bohatý rejstřík
Navrátilových námětů dokládá období historizujícího romantismu a tzv.
nového rokoka. V jednom z pokojů je ornamentálně malovaný strop
s květy. V dalším, zvaném Divadelní, je šestnáct výjevů
z historických legend a her. Je zde např. Libušino poselstvo Přemyslu
Oráčovi, Oldřich a Božena nebo Lazebnice Zuzana převážející Václava
IV. přes Vltavu. V této místnosti je i autoportrét Josefa Navrátila
s paletou v ruce, s podpisem a datem dokončení práce 1847. V salonku,
který je určitě nejpůsobivější, jsou romantické krajiny. Např. Krajina
pod Kamýkem, Lázně Gastein a další romantické motivy alpské krajiny, jak
je Navrátil poznal na svých cestách po Rakousku, Itálii a Švýcarsku. Tyto
malby jsou jediné, které se v pražském měšťanském interiéru
zachovaly.
Klášter ve Vyšším Brodě
Součástí Poštovního muzea je jeho pobočka v bývalém opatství
Cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. V rozsáhlé expozici na
ploše téměř 1800 m2 je představena historie poštovnictví od
16. století po současnost, včetně dějin telegrafu a telefonu. Samostatnou
částí expozice je kočárovna s unikátní sbírkou vozů a kočárů,
včetně klasických poštovních dostavníků a saní.
Kontakt na předsedkyni sekce:
PhDr. Jolana Kopřiva Myslivcová, mobil: 602 204 123
TYRKYS, škola kultury podnikání v cestovním ruchu,s.r.o, www.tyrkys.cz
