Sázíme na přehlednost a přívětivou atmosféru letiště
25. 05. 2010
S ředitelem pardubického letiště Ing. Janem Andrlíkem se
potkáváme 22. dubna 2010. Tedy záhy po stoletém výročí události
z 16. dubna 1910, kdy český inženýr Jan Kašpar, jako první obyvatel
některé z historických zemí České republiky, uskutečnil let strojem
těžším vzduchu. Odstartoval z Pardubic a ve výši 20 až 25 metrů
proletěl dvoukilometrovou trasu.
Letošní rok opravdu není obyčejný. Je však významný nejen pro Pardubice,
Pardubický kraj a Pardubické letiště, ale pro celou českou aviatiku.
Právě tady u nás před sto lety spolu s Ing. Janem Kašparem, který rok
poté, 30. dubna 1911 proletěl letadlem vlastní konstrukce s prvním
cestujícím trasu Pardubice – Chrudim – Pardubice a 13. května
1911 uskutečnil let mezi Pardubicemi a Velkou Chuchlí, odstartovala éra
českého letectví – našich skvělých civilních i válečných pilotů a
leteckého průmyslu. Oslavy těchto událostí na našem letišti vyvrcholí
tradiční týdenní Aviatickou poutí, jež připomene milníky českého
letectví. Bude komponována formou devíti divadelních obrazů.
Náš současný letecký průmysl takováto připomenutí,
vzbuzující zájem a sympatie veřejnosti i přízeň politiků, věru
potřebuje. Ale to už je mimo naše téma. Takže, pane řediteli, pojďme
hovořit o tom, jaký byl pro mezinárodní Letiště Pardubice loňský
rok?
Složitý. Pokračoval celosvětový ekonomický útlum, který se dotkl
i českých mezinárodních letišť. Snížilo se množství letů, objemy
carga a počty cestujících. U nás zejména z Ruska, které je hlavním
východním zákazníkem Letiště Pardubice, a to zhruba o čtyřicet procent
oproti roku 2008. S objemy letecké přepravy klesaly i výkony a ekonomické
ukazatele, takže jsme rok 2009 skončili se ztrátou kolem šesti milionů
korun. Bohudík, roky předtím byly úspěšnější, takže z rezerv, které
jsme v nich vytvořili, jsme rok 2009 dokázali přežít bez toho, abychom
museli žádat o dotace či jinou pomoc akcionáře. Přijali jsme razantní
úsporná opatření, včetně desetiprocentního snížení svých mezd a
omezení výdajů na ty zcela nezbytné. Přestože jsme se potýkali
s důsledky vyvolanými finanční a hypoteční krizí, rozhodli jsme se
využít pro nás z této situace plynoucích kladů. Došlo totiž
k výraznému snížení cen stavebních prací, dalších činností a věcí.
Proto jsme v roce 2009 investovali do rozvoje letiště tak, jak bylo
původně plánováno. Rozšířili jsme odletovou halu o 180 m2 a výrazně,
i co se vybavení týče, cestujícím zkvalitnili prostředí. Ve veřejné
části letiště jsme otevřeli novou restauraci s pěknou předzahrádkou,
což se ukázalo jako výrazný krok správným směrem. Restaurace je
využívána nejen cestujícími a posádkami letadel. Zvýšení komfortu ve
sféře veřejného stravování se pozitivně dotklo i uspokojování
základních potřeb lidí pracujících na zdejším letišti a v jeho okolí.
Vyšší uživatelský komfort v rámci příletů naše letiště cestujícím
skýtá i díky novému karuselu pro výdej zavazadel. V neposlední řadě
jsme loni zainvestovali do zkvalitnění odbavování letadel. Koupili jsme
nový cisternový vůz na plnění pohonnými hmotami. Jeho špičkové
parametry výrazně přispívají ke zrychlení odbavení letadel.
Pokročili jste i v rámci celkové modernizace
letiště?
Ano, je připraven projekt v hodnotě 280 milionů korun zaměřený na
zkvalitnění odbavovacích ploch pro letadla tak, aby byly dodrženy veškeré
bezpečností poloměry a další normy. Jeho významnou součástí bude
rozšíření spojovací dráhy mezi vzletovou a stojánkami Charlie a Delta.
Letadla se tak už nebudou po ranveji vracet zpátky na končenou spojkou, což
rovněž výrazně posílí bezpečnost provozu. Budeme modernizovat palivové
hospodářství, tak aby odpovídalo všem bezpečnostním, ekologickým
požadavkům a ekonomice provozu. Další, co budeme realizovat v rámci tohoto
projektu, je tzv. technický dvůr, odstavné plochy a komunikace, které
k tomu patří, což nám pomůže starat se odpovídajícím způsobem
o techniku. Také tím se velmi výrazně zvýší bezpečnost letiště,
neboť se zkrátí dojezdová doba k letadlům. Ale netýká se to jen
uspíšení případného zásahu letištního hasičského sboru, ale
i běžného provozu – urychlení odbavení letadel. Vyšší bezpečnosti a
úrovni pardubického vzdušného přístavu rovněž výrazně prospěje
rozhodnutí akcionářů investovat do zkvalitnění světelného obrazce
Letiště Pardubice. Bude proto kompletně vyměněn tak, aby splňoval
požadavky pro letiště první kategorie. Budou tam nejen okrajová světla,
ale i světelné znaky a zábleskové řady. Všechny tyto realizace,
iniciované našimi akcionáři, vyžadovaly značné úsilí už ve fázi
projektové přípravy. Zejména proto, abychom se vešli do celkově dané
částky 280 milionů korun. Z nich 214 milionů reprezentují dotace
Evropské unie a zbytek hradí stát, Pardubický kraj, Město Pardubice a
další akcionáři. Modernizace našeho letiště by měla proběhnout
v letech 2011 až 2012 a poté, až na to bude vhodná doba, nás čeká
výstavba nového terminálu.
Mít na svém území mezinárodní letiště je o vyšší
bonitě regionu. Pardubické letiště využívají společnosti, které mají
značný vliv na zdejší zaměstnanost.
Ano, pro ekonomický rozvoj své spádové oblasti sehrává mezinárodní
letiště v Pardubicích klíčovou roli. Mnohé z velkých investičních
projektů, byly realizovány právě díky tomu, že tu je. Řada investorů a
manažerů strategických i ostatních firem se vyjádřila, že v případě,
že pokud by náš region nebyl letecky dostupný (včetně leteckého carga),
jejich investice by v něm byly daleko menší nebo žádné. Takže kdyby nic
dalšího, udržení iniciačního rozvojového potenciálu mezinárodního
Letiště Pardubice zůstává prioritou našich rozhodujících
akcionářů – Města Pardubic a Pardubického kraje. Sázíme na
přehlednost a přívětivou atmosféru svého letiště. Na snadnou orientaci a
osobní přístup k zákazníkům. Tj. i na dobře zásobený duty free shop,
už proto, že Letiště Pardubice nezřídka propojuje Evropskou unii
s dalšími částmi světa. Ale i na kvalitní gastronomické zázemí –
restauraci za normální neletištní ceny, na parkování zdarma aj., aby
létat z/do Pardubic bylo nejen pro byznys cestující, ale i pro turisty
příjemným zážitkem.