Role Evropské unie ve světě
04. 01. 2012
Na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové se 21. listopadu 2011 uskutečnil seminář ke vztahům Evropské unie k rozvojové pomoci, jehož se zhostili poslanci Evropského parlamentu pánové Oldřich Vlasák, Libor Rouček a Miloslav Ransdorf, který tam studentům mj. řekl:
Čím Evropská unie je a čím má být
Není to tak dávno, kdy Robert Kagan srovnával politiku Evropské unie a USA.
Evropané prý sní o ideálním uspořádání společnosti, Američané
realisticky řeší problémy silou. Venuše a Mars, tak zněla jeho zkratka.
Jenže realita lehce ztvrdla, Američané měli svou válku v Iráku, která je
stála přímo a nepřímo tři biliony dolarů. Čelí bezprecedentní krizi,
které neunikli ani Evropané, a tak je čas se zamyslet nad tím, čím
Evropská unie je a čím má být. Má dnes navíc svou vnější službu,
vedenou baronkou Ashtonovou. Evropská unie se vždy spíše snažila svůj vliv
prosazovat prostřednictvím měkkých zdrojů moci, jako je obchod, kulturní
styky, humanitární agenda a rozvojová pomoc. V Latinské Americe byla
vítána jako faktor vyvažování proti USA, tím spíše, že mateřské země
(Španělsko a Portugalsko) se vcelku úspěšně začlenily do Evropské unie.
V Africe je dědictví kolonizátorů dodnes nevstřebanou jizvou minulosti a
jen dvě procenta světových investic směřují do subsaharské Afriky.
Kdoví, kdyby nebylo dramatického nástupu Číny na černý kontinent, zda by
si dnes někdo vzpomněl na dohody z Cotonou. Ale takto se znovu staly živou
agendou a Evropská unie posiluje všemožně svou přítomnost na africkém
území. Jednotlivé země Evropské unie se zaměřují na své specifické
partnery, ale Česko v tom dnes ještě jasno nemá a svá diplomatická
zastoupení v Africe oslabuje. Přitom je dnes Afrika teritoriem, které je
z hlediska obchodu nejotevřenější.
Afriku ovládají kmenové „elity“
Co Africe chybí, jsou moderní instituce, investice do vzdělání a
kvalifikace, schopnost udržet podnikovou kulturu i poté, co odešli
investoři a budovatelé výrobních kapacit. Afriku ovládají kmenové
„elity“. Rozdírá ji nacionální zášť (viz například masakry mezi
Huty a Tutsii ve Rwandě, Burundi a v Kongu). Vládnoucí kruhy raději
prostředky tezaurují na Západě, než aby produktivně investovaly.
Byrokracie vykrádají státy. Už padesát států je ve finančně kritické
situaci. Tyto slabé útvary jsou první obětí globální krize. To vše volá
po skutečné pomoci, která nebude jen transferem zdrojů pro neodpovědné
„elity“, ale sdílením technologií, kapitálu i rozvojového know-how,
strategií, na které by měli vydělat všichni.
Stabilizací si nejen vytváříme trhy
Takto, bez siláckých gest, ale také bez slabošských obav by měla
postupovat Evropská unie všude. Zejména v Latinské Americe, která odepsala
v devadesátých letech ztracené desetiletí. Moje frakce, Sjednocená
evropská levice / Severská zelená levice (GUE/NGL) citlivě vnímá boj za
občanská a lidská práva, který probíhá v celém rozvojovém světě.
Naši poslanci přivítali na půdě parlamentu stovky progresivních osobností
z těchto kontinentů, ale největší pozornost věnují třem oblastem,
Latinské Americe, Africe a Blízkému východu. Naším cílem je svět bez
válek a s větším podílem skutečných lidských a občanských práv pro
neprivilegované. Nikoli Evropa jako obležená pevnost, která se bude muset
bát o své jistoty. Stabilizací situace v jiných částech světa si nejen
vytváříme trhy pro budoucnost, ale pomáháme i sami sobě, aby se
případné humanitární katastrofy nestaly něčím, co destabilizuje i náš
kontinent. Protože svět je jen jeden a lidská práva jsou už napříště
nedělitelná.