Projekty veřejných financí

Česká spořitelna, a.s. se řadí k největším bankám v České republice, jak počtem cca 4 milionů klientů, tak z hlediska bilanční sumy a velikosti kapitálu. Od roku 2000 je součástí přední středoevropské finanční skupiny Erste Bank. Disponuje velmi rozsáhlou sítí 681 pracoviště, která umožňuje poskytovat služby širokému spektru klientů, kteří mají u České spořitelny více než 12 milionů účtů. Spolu se specializovanými dceřinými společnostmi vytváří ve svém regionu kapitálově nejsilnější seskupení a nabízí komplexní škálu finančních produktů a služeb. 

Více než 5000 měst a obcí v České republice
Klientské portfolio je tvořeno zejména domácnostmi – každá druhá domácnost je klientem České spořitelny, dále malými a středními podnikateli a společnostmi a klienty z oblasti veřejného sektoru, zejména městy a obcemi. Kompletních bankovních služeb využívá více než 5000 měst a obcí v České republice. Česká spořitelna se intenzívně zabývá řešením potřeb veřejného sektoru v republikové, regionálních a místních úrovních a s podílem úvěrů poskytovaných veřejnému sektoru zaujímá dominantní postavení.

Ne všechny potřeby dokáže veřejný sektor vyřešit sám
Potřeby veřejného sektoru jsou velmi rozmanité, počínaje potřebami prostředků na infrastrukturu, bydlení, dopravu, komunikace, životní prostředí, výstavby průmyslových zón, nezaměstnanost apod. Ne všechny potřeby dokáže veřejný sektor vyřešit sám a v reálném čase. Největším problémem je zajištění „přísunu“ potřebných financí. Rozpočty veřejného sektoru jsou omezené a zdaleka nepokryjí všechny potřeby. Určitou pomocí jsou dotační tituly, ale nejsou všelékem.

Česká spořitelna aktivně pomáhá
Česká spořitelna aktivně pomáhá řešit potřeby veřejného sektoru pomocí různých programů, např. programů financování oprav panelových domů, financování výstavby a oprav obecních a krajských komunikací, komunálních hypoték, účastní se financování v rámci programu SAPARD, v současné době finalizuje program pomoci obcím postiženým povodněmi 2002. Pomáhá veřejnému sektoru vhodnými úvěry, jejichž splatnost je možné řešit i v dlouhodobém horizontu. Dalšími formami jsou i speciální leasingové produkty pro leasing movitých věcí a nemovitostí opět v dlouhodobém časovém horizontu, spojené s optimalizací daňového zatížení.

Výrazněji zajistit efektivnost projektů
Uvedené formy financování jsou více nebo méně přímo závislé na rozpočtu organizací veřejného sektoru, bez ohledu na to, zda nebudou nepřekročeny rozpočtové náklady, zda bude dodržen termín realizace, zda budou naplněny projektované parametry. Proto se hledají další formy, které by umožnily jiným způsobem získat potřebné prostředky a výraznějším způsobem zajistit efektivnost projektů. Jednou z nových forem může být cesta zapojení soukromého kapitálu do řešení veřejných potřeb, se kterou již mají pozitivní zkušenosti některé státy Evropské unie, včetně Velké Británie i některé mimoevropské státy.

Partnerství soukromého a veřejného sektoru
Jedná se o tzv. Partnerství soukromého a veřejného sektoru (PPP, neboli Public Private Partnership), které výrazně rozšiřuje možnosti realizace některých významných potřeb, např. v oblasti dopravní infrastruktury, školství, zdravotnictví apod. Základem fungování projektů PPP je rozdělení funkcí a činností tak, že veřejný sektor definuje požadavek a soukromý sektor zabezpečuje vybudování a financování potřebné investice pro veřejný sektor a její dlouhodobé provozování. Veřejný sektor pak za předpokladu, že poskytovaná služba splňuje dohodnuté parametry, za tuto službu platí ve formě pravidelných splátek. Přitom si veřejný sektor ponechává plnou kontrolu při budování investice i při jejím provozování.

Veřejný sektor platí až za realizovanou službu
Veškerá rizika, která vyplývají z realizace investice, včetně dodržení rozpočtových nákladů, termínů realizace, výkonových parametrů, nese soukromý investor, který však na druhé straně získává „jistotu“ pravidelných splátek, pokud jeho služba bude v souladu s uzavřeným kontraktem. Tyto splátky pak slouží jak k umořování nákladů na vlastní investici, tak na její provozování. Jako výhody PPP projektů lze uvést, že veřejný sektor u těchto projektů definuje základní parametry, ale nemusí investovat ani personální, ani finanční, materiální a technické zdroje pro vybudování těchto investic a platí až za realizovanou službu z hotového díla, a to v případě, kdy jsou plněny dohodnuté parametry, tzn. když je se službou spokojen. Naopak privátní sektor pracuje v konkurenčním prostředí, které vede k vyšší efektivnosti, vyšší kvalitě a k nižším cenám jak pro vybudování investice, tak pro její provozování.

Napojení na dotační programy
Financování PPP projektů lze doprovodit napojením na různé dotační programy, včetně programů Evropské unie. Jejich začlenění má další pozitivní vliv na výsledný efekt a celkové náklady projektu. Česká spořitelna se aktivně zapojuje do nalézání a řešení dalších forem pomoci veřejnému sektoru, které pomohou v řešení jeho aktuálních potřeb, jeho dalšímu rozvoji, vytváření podmínek pro začleňování České republiky do Evropské unie a v řešení jeho dalších potřeb.

www.csas.cz