Projekt EUropa - na nejlepší cestě
05. 02. 2005
Motor místní a národní ekonomiky
Prosperita mezinárodního letiště Praha-Ruzyně hraje klíčovou roli
v mnoha ekonomických souvislostech. Přispívá k sociální stabilitě a
zaměstnanosti tím, že spolupůsobí na rozvoj trhu, zejména pak
prostřednictvím aktivit průmyslu cestovního ruchu, a funguje i jako motor
místní a národní ekonomiky. Výzkum publikovaný mezinárodní společností
ACI Europe dochází k závěru, že každý milion cestujících, kteří
projdou letištěm, pomáhá v národním měřítku vytvořit kolem
2950 pracovních míst; 2000 pracovních míst v rámci regionu, anebo
1425 subregionálních pracovních příležitostí, přičemž pracovní
místa jsou definována jako přímá, nepřímá a indukovaná. Projektovaná
roční kapacita letiště Praha-Ruzyně (6,5 mil.) byla v roce
2004 překročena o více než tři miliony cestujících (9,6 mil.).
Zvládnutí tohoto nejnáročnějšího dopravního oboru považuje světové
společenství za jeden z atributů národní způsobilosti ke zvládnutí
složitých činností a k akceptaci nejmodernějších technologií a
výsledků posledních vědeckých poznatků.
Terminál Sever 2 – EUropa
Hlavním posláním realizace projektu EUropa v severním prostoru
mezinárodního letiště Praha-Ruzyně je zvýšit jeho průchodnost a umožnit
odbavování letů do zemí Evropské unie v tzv. schengenském režimu.
U stávajících terminálů Jih a Sever 1 s prsty A a B se projektovaná
průchodnost pohybuje kolem 6,5 mil. odbavených cestujících ročně. Nově
budovaný terminál Sever 2 – prst C umožní nárůst kapacity až na deset
milionů. Počet nástupních mostů se zvýší o deset na celkových
sedmadvacet. Zvýší se komfort pro cestující, mj. otevřením nových
konferenčních místností a dalších prostor, např. pro VIP a business
klientelu, pro cestující s dětmi apod. Významně se zvýší počet
obchodů a stravovacích prostor ve veřejných i tranzitních prostorách a
rozšíří se odbavovací zázemí pro letecké společnosti. Investice činí
cca deset miliard korun. Investorem je Česká správa letišť, s.p., hlavním
projektantem Nikodem a Partner spol. s r.o. a manažerem výstavby Bovis Lend
Lease, a.s. Termín kompletního zprovoznění je konec roku 2005.
Bovis Lend Lease
Bovis Lend Lease, a.s. – manažer výstavby terminálu Sever 2 na
mezinárodním letišti Praha-Ruzyně, poskytuje široké spektrum
manažerských služeb při přípravě a řízení staveb. Od zpracování
konceptu projektu přes jeho realizaci až po uvedení jednotlivých částí do
provozu. Rozsah služeb je vždy přizpůsoben tak, aby vyhovoval
individuálním požadavkům každého zákazníka a nárokům příslušného
projektu, při dodržení jedné společné zásady: služby společnosti Bovis
Lend Lease jsou založeny na bezprostředním kontaktu s projektem a na
průběžné spolupráci se všemi účastníky projektu tak, aby bylo
zajištěno dokončení prací v očekávaných termínech, s co nejnižšími
náklady a v co nejvyšší kvalitě. Služby Bovisu pokrývají všechny fáze
výstavby a patří k nim: studie proveditelnosti; construction management;
project management; management contracting; poradenské služby ve výstavbě a
v některých případech i přímé dodávky staveb.
21. prosince 2004 jsem byl, a to i coby předseda Sekce cestovního
ruchu Hospodářské komory hl.m. Prahy, přítomen kontrolnímu dni na
staveništi terminálu Sever 2 – EUropa v areálu letitě Praha-Ruzyně.
Kontrolní dny výstavby letiště Praha-Ruzyně již od fáze zpracování
základních požadavků na letiště z hlediska výkonů provádí a řídí
Ministerstvo dopravy ČR. O vyjádření jsem při této příležitosti
požádal tři z aktérů kontrolního dne: ředitele Odboru civilního
letectví Ministerstva dopravy ČR JUDr. Josefa Tureckého, projektového
ředitele společnosti Bovis Lend Lease, a.s., která je managerem výstavby,
Ing. Petra Kasla a odborného pracovníka Odboru civilního letectví
Ministerstva dopravy Ing. Vladimíra Fajta. První z nich, JUDr. Josef
Turecký, pro Všudybyl řekl:
Ano, Ministerstvo dopravy ČR se podílelo na přípravě všech důležitých
dokumentů k výstavbě letiště Praha-Ruzyně. Osobně jsem pak za naše
ministerstvo, společně se zainteresovanými stranami, absolvoval celý
dosavadní proces včetně předložení podkladů ke schválení vládě.
V současné době z pověření ministra dopravy vykonáváme s Ing.
Vladimírem Fajtem pravidelnou kontrolu výstavby. Jak je podle harmonogramu
vidět, přes drobné problémy jsou všechny zásadní úseky výstavby
plněny. Je zde vytvořena atmosféra, aby se věci řešily rychle, pružně a
aby nenastávaly žádné skluzy. Zároveň jsem předsedou dozorčí rady
České správy letišť, s.p., která se rovněž zabývá kontrolou výstavby
terminálu EUropa v celé šíři. Zejména pak otázkami finančními a
rozpočtovými. Systém je nastaven tak, abychom, jakmile je to technicky
možné, u již dokončených sektorů nové části letiště dosahovali
ekonomického zhodnocování díky jejich obchodnímu využití. Česká správa
letišť se v tomto plně angažuje. Je plně v rukou Ministerstva dopravy
ČR, potažmo jeho Odboru civilního letectví, který prostřednictvím
Oddělení letecké dopravy navazuje kontakty, získává pro lety do České
republiky další letecké společnosti a rozvíjí leteckou dopravní
obslužnost České republiky. Ministerstvo dopravy ČR má eminentní zájem,
aby nový terminál Sever 2 byl nejen postaven řádně a v termínu, ale
odpovídá za to, aby celé letiště bylo optimálně vytíženo. Aby se
z Prahy stala křižovatka, která poslouží nejen obyvatelům Česka a
Evropské unie, ale v celosvětovém rámci spojení Evropské unie
s ostatními částmi světa.
Letiště Praha-Ruzyně, a to i díky relativně včasnému
dynamickému investičnímu rozvoji, získává punc „hubu“. Proč říkám
relativně včasnému? Protože vytížení stávající letištní
infrastruktury je teoreticky na projektovaných limitech. Mnohé nasvědčuje
tomu, že jeho investiční rozvoj, a to i po dokončení terminálu Sever 2,
bude tak tak držet krok se strmě se zvyšující poptávkou po leteckém
spojení z / do Prahy, přičemž nejužším hrdlem se v brzké budoucnosti
jeví absence paralelní startovací a přistávací dráhy. To už dnes
veřejně přiznávají i největší skeptici a exponenti konkurenčních
letišť a leteckých aliancí (jsou-li z hlediska mezinárodní letecké
dopravy gramotní), kteří ještě nedávno považovali výstavbu nového
terminálu za předimenzovanou.
Kapacita dráhového systému je skutečně klíčová. Můžeme upřímně
říci, že když jsme začali zdůvodňovat výstavbu letiště jako celku,
nebyla v té době nálada pouštět se souběžně do dvou rozsáhlých
projektů – terminálu a vzletové a přistávací dráhy. Proto jsme
s ČSL, s.p. volili variantu nejdříve postavit terminál a vytvořit zázemí
pro cestující a letecké společnosti, protože při současných
technologiích si v dráhovém systému ještě dokážeme pomoci. Zatím,
přestože stav je napjatý, je ještě prostor, kdy lze využívat volnější
časy. Navíc Česká správa letišť udělala řadu úprav a užitečných
opatření, jež kapacitu drah, tak jak jsou dnes postaveny, umožňuje
bezpečně využívat při daleko větší intenzitě provozu, než bylo
plánováno v době jejich výstavby. Jak jsem již uvedl, současně s tím
se snažíme, aby právě budovaný terminál Sever 2 mohl být využíván co
nejdříve. Proto některé termíny předsunujeme dopředu. Dnes jste, pane
doktore, mohl vidět, že už jsou obsazené stojánky a nově budovaný sektor
letiště už dílčím způsobem vydělává. V osmém měsíci roku 2005 by
měl být v provozu již samotný prst „C“ a spojovací objekt, tzn., že
již brzy budeme mít další věci k prodeji leteckým společnostem. To je
systém, který chceme razit. Aby každá stavba, pokud to jde, vydělávala co
nejdříve tam, kde je to již možné, a ne aby se čekalo až na slavnostní
přestřižení pásky.
Ing. Vladimíra Fajta z Odboru civilního letectví Ministerstva
dopravy ČR – účastníka nejen této, ale i předchozí tzv. IV.
výstavby, která povýšila letiště Praha-Ruzyně v části „Sever“ do
podoby, která je dnes provozována – jsem se zeptal, nakolik se liší
realizace terminálu Sever 2 a Sever 1.
Při srovnání postupu výstavby tehdy a dnes je zaprvé třeba říci, že
tehdy kromě investorské činnosti byla celá záležitost v rukou
zahraničních firem. Stavbu prováděla francouzská firma Bouygues a dozor,
který zde dnes dělá Bovis, dělal British Airspace. Podíl dodavatelských
firem byl ale z více než sedmdesáti procent český. Ve prospěch
současného postupu výstavby je nutno podotknout, že projekt EUropa byl
vyhotoven komplexně a byl projednáván se všemi provozními složkami
letiště. To se v případě projektu terminálu „Sever 1“ nestalo a
dohánělo se to těsně před kolaudací. Přineslo to tehdy řadu
nepříjemných překvapení. Důsledkem byly mj. i značně převýšené
náklady. Toto u realizace terminálu Sever 2 – EUropa není. Záležitosti,
jako např. naplnění objektu obchodními činnostmi (říkáme jim retaily),
se plánují už dnes. Je realizován kontakt s budoucími nájemci, kteří si
po dohodě s investorem a firmou Bovis Lend Lease určují stavební podmínky,
za kterých budou prostory instalovat. To je oproti minulosti novum.
U terminálu Sever 1 se to dělo „za pět minut dvanáct“, když už
stavba byla prakticky dokončena. Je tedy možné si představit, co nastávalo,
když došlo k požadavkům na změny… Pokud to shrnu, mohu se
zadostiučiněním konstatovat, že jsme za ty roky – cca za sedm až osm
let – skutečně pokročili v organizaci přípravy i vlastního
provádění stavby. Co se týče terminálu EUropa, vše se jeví na nejlepší
cestě, aby bylo dosaženo toho, co chceme, tj. dokončení terminálu v plné
kvalitě do konce roku 2005.
Projektový ředitel Bovis Lend Lease, a.s. Ing. Petr Kasl k roli
společnosti Bovis Lend Lease při realizaci projektu EUropa v areálu
mezinárodního letiště Praha-Ruzyně řekl:
Jedním z našich hlavních úkolů na této stavbě je koordinace stavebních
dodavatelů jednotlivých objektů, kterých je celkem šest, a z nichž
někteří jsou ještě tvořeni sdruženími dvou samostatných firem.Tento
způsob realizace stavby sice vytvořil velmi silný realizační tým
zhotovitelů, na druhou stranu však přinesl i určitá rizika vyplývající
ze samostatného řízení jednotlivých společností. Účelem námi
prováděné koordinační činnosti je tedy skloubit jednotlivé stavební
dodávky tak, aby z hlediska investora tvořily jeden celek.
Dalším důležitým úkolem je dohlížet na plnění časového plánu
postupu stavby, tedy plnění jednotlivých milníků – uzlových bodů, ať
už smluvně daných, nebo technicky potřebných pro postup výstavby.
Související činností je dohled na realizační dokumentaci, která je
součástí plnění jednotlivých zhotovitelů. Tím, že jednotlivé části
dokumentace jsou připravovány samostatně, musíme tyto práce částečně
koordinovat a dohlížet na to, aby realizační projekty byly v souladu se
zadávací projektovou dokumentací, která definovala rozsah díla do soutěže
pro jednotlivé generální dodávky. Dokumentace se může odchylovat jen tam,
kde se technicky a technologicky dodavatel s investorem dohodnou na určitých
změnách, nebo jsou tyto změny požadovány investorem jako zlepšení, někdy
možná i zjednodušení celé dodávky. Z těchto změn vyplývá další
naše činnost, a to je změnové řízení. Naším úkolem je zprocesovat
jednotlivé změny, spočítat jejich cenové dopady, vyspecifikovat časové a
technické vlivy a všechny ostatní důsledky a dovést proces do konce až do
podpisu dodatku smlouvy s příslušným generálním dodavatelem.
Další naší velkou úlohou na terminálu Sever 2 je kompletní technický
dozor investora. Tzn. kontrola kvality a průběhu jednotlivých prací,
shromažďování certifikátů, atestů a provádění zkoušek ověřujících
správnost provedení stavebních prací. V té souvislosti významnou roli
hraje kontrola bezpečnosti práce, což je jedna z velmi důležitých
součástí naší činnosti. Se zadostiučiněním mohu říci, že jsme na
této stavbě v této oblasti doposud neměli vážné potíže a že všichni
zúčastnění zhotovitelé v této věci s námi spolupracují. Bezpečnost
práce není pouze o bezpečnosti z hlediska úrazů. V nemalé míře je
o pracovním prostředí, o pořádku na staveništi, který je základním
předpokladem pro kvalitní provádění prací. Role Bovisu tedy spočívá
i v oblasti logistiky staveniště. Samostatnou kapitolou je organizace a
řízení přístupu oprávněných osob (především dělníků a techniků) a
jednotlivých mechanismů na staveniště tak, aby nedocházelo ke ztrátám
materiálu a ke zničení věcí a prvků, které jsou již stavebně
dokončeny, následně prováděnými pracemi dalších řemeslníků.
I v této oblasti je, myslím, stavba na vysoké úrovni a zavedená
organizace stavby projektu EUropa v České republice je výjimečná.
www.mdcr.cz
www.csl.cz
www.bovis.cz
