Příjmy generované cestovním ruchem jsou v Česku obrovské
03. 01. 2020
Rozhovor s ministryní pro místní rozvoj Ing. Klárou
Dostálovou jsem zahájil odkazem na ranní rozhlasové zprávy. Zazněla
v nich informace, že český cestovní ruch překonává dosavadní rekordy
své výkonnosti.
Vždycky mě těší, když vidím čísla, která dokládají to, že Češi
čím dál víc tráví dovolené i kratší pobyty doma a poznávají krásy
své vlasti. Nicméně, co do objemu financí, incoming, respektive
příjezdový cestovní ruch, který České republice obdobně jako export
přináší aktivní zahraniční saldo, vede. Česko je pro zahraniční
turisty čím dál oblíbenější destinací. O to větší tlak na nás tato
situace vytváří. Byla by škoda, aby většina z nich přijížděla pouze
do Prahy, když má Česko tak ohromné množství dalších zajímavých míst
a cílů. Naše ministerstvo, pod které odvětví cestovního ruchu spadá,
proto činí kroky, aby bylo možné turisty úspěšněji motivovat k cestám
do všech regionů Čech, Moravy a Slezska.
Jsme rádi, že výkonnost tohoto hospodářského odvětví roste, nicméně
v místech, jako jsou třeba Praha, Adršpach nebo Český Krumlov, začínají
mít místní obyvatelé v hlavní turistické sezoně problém s četností
jejich návštěv. Proto mne těší, že naši partneři, jako jsou Asociace
hotelů a restaurací ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a Fórum
cestovního ruchu ČR sdružující množství oborových a profesních
asociací, společně s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR participovaly na
nastavení velké novely zákona 565/1990 Sb., o místních poplatcích, aby
v turisticky významně exponovaných místech Česka mohly tamní municipality
stanovit rekreační poplatek až do výše 50 korun za osobu a den. Dosud
totiž od turistů mohly vybírat pobytovou taxu do výše 21 Kč na hlavu den.
Přitom s návštěvností rostou obcím a městům výdaje za úklid a
udržování odpovídající veřejné infrastruktury (např. osvětlení,
údržba parků a veřejných prostranství, lavičky, pítka, sociální
zařízení atd.), takže možnost většího rozpětí u této skupiny
místních poplatků je opravdu na místě.
Co z rostoucí turistické obliby Česka mají lidé, kteří
primárně nepodnikají či nepracují v cestovním ruchu?
Je třeba si uvědomit, že incoming a domácí cestovní ruch přináší
peníze a další benefity nejen lidem, kteří jsou v přímém pracovním
nebo obchodním kontaktu s hosty, turisty a jednodenními návštěvníky. Že
poptávka, resp. peníze, které se v regionech Česka díky útratám turistů
dostávají do našeho ekonomického sytému, výrazně přispívají
k úspěšnosti daleko širšího portfolia profesí a oblastí podnikání.
Tedy nejen oborů, které jsou v Česku otrocky spojovány s cestovním
ruchem. Ostatně, ubytovací, stravovací či dopravní služby nejsou
výhradní doménou takzvaných profesionálů cestovního ruchu. Jsou
poskytovány i v rámci většiny ostatních resortů národního
hospodářství. Nicméně, právě z odvětví cestovního ruchu, z inkasa za
tyto služby, jsou do státní pokladny a veřejných rozpočtů vůbec
odváděny velké objemy peněz, z nichž jsou pak financovány i školství,
zdravotnictví, dopravní infrastruktura a obslužnost, ale i zajištění
bezpečnosti atd. Je proto dobře, že příjmy generované odvětvím
cestovního ruchu jsou v Česku tak velké. Jen za první pololetí roku
2019 dosáhly příjmy ze zahraničního cestovního ruchu dle České
národní banky 80 miliard korun. Za rok 2018 pak podle společnosti CE
Traffic cestovní ruch přinesl do veřejných rozpočtů na
120 miliard korun.
Aby bylo možné turistickou návštěvnost rozprostírat po celém
území České republiky, hodně odvisí právě od dopravní a další
infrastruktury. Paní ministryně, v minulém vydání Všudybylu předseda
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner
v interview nazvaném „K hospodářské strategii státu“ říká:
„V přípravě staveb je Česko v rámci světa na chvostu, na nějakém
125. místě. Nejsme schopni docílit, aby se doba přípravy od vyhlášení
záměru po územní řízení, stavební povolení atd. podstatně zkrátila a
netrvala dvanáct patnáct let, jako je tomu v současné době.“
Proto Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, nejen v kontextu cestovního ruchu,
ale i veřejné infrastruktury, pracuje na zcela novém stavebním zákoně,
aby všichni investoři věděli, že pokud budou mít projektovou dokumentaci
v pořádku, budou mít do roka stavební povolení.
Poté co se v předchozím volebním období návrh novely
stavebního zákona dostal do parlamentu, se prý tam z něho, jak konstatoval
Jan Wiesner, stala „děsná bramboračka“.
V předchozích variantách návrhu novely stavebního zákona jsme neustále
naráželi na resortismus. Společenské vědomí, že to nefunguje, už je ale
dnes na takové úrovni, že nejen poslanecké kluby si uvědomují, že je
přijetí nového zákona třeba urychlit, ale uvědomují si to i všechny
resorty. A dnes je musím pochválit. Je ale pravda, že teď už nejdeme
cestou novely, ale úplně nového zákona. Všichni to vnímáme jako
historický moment něco změnit i v rámci svých agend tak, aby se věci
zrychlily a zefektivnily. A samozřejmě jedenadvacáté století s sebou
přináší plnou digitalizaci. Takže to bude ve prospěch všech. Stavební
povolení v budoucím pojetí si budete moci vyřídit z domova od stolu
z počítače. Úřady už nebude obíhat investor, ale projektová
dokumentace. Všichni budou mít nastaveny lhůty. Budou tam zjednodušené
procesy tak, aby ho zájemce o stavební povolení mohl do jednoho roku
získat.