Příjmy generované cestovním ruchem jsou v Česku obrovské

Rozhovor s ministryní pro místní rozvoj Ing. Klárou Dostálovou jsem zahájil odkazem na ranní rozhlasové zprávy. Zazněla v nich informace, že český cestovní ruch překonává dosavadní rekordy své výkonnosti.
Vždycky mě těší, když vidím čísla, která dokládají to, že Češi čím dál víc tráví dovolené i kratší pobyty doma a poznávají krásy své vlasti. Nicméně, co do objemu financí, incoming, respektive příjezdový cestovní ruch, který České republice obdobně jako export přináší aktivní zahraniční saldo, vede. Česko je pro zahraniční turisty čím dál oblíbenější destinací. O to větší tlak na nás tato situace vytváří. Byla by škoda, aby většina z nich přijížděla pouze do Prahy, když má Česko tak ohromné množství dalších zajímavých míst a cílů. Naše ministerstvo, pod které odvětví cestovního ruchu spadá, proto činí kroky, aby bylo možné turisty úspěšněji motivovat k cestám do všech regionů Čech, Moravy a Slezska.
Jsme rádi, že výkonnost tohoto hospodářského odvětví roste, nicméně v místech, jako jsou třeba Praha, Adršpach nebo Český Krumlov, začínají mít místní obyvatelé v hlavní turistické sezoně problém s četností jejich návštěv. Proto mne těší, že naši partneři, jako jsou Asociace hotelů a restaurací ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a Fórum cestovního ruchu ČR sdružující množství oborových a profesních asociací, společně s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR participovaly na nastavení velké novely zákona 565/1990 Sb., o místních poplatcích, aby v turisticky významně exponovaných místech Česka mohly tamní municipality stanovit rekreační poplatek až do výše 50 korun za osobu a den. Dosud totiž od turistů mohly vybírat pobytovou taxu do výše 21 Kč na hlavu den. Přitom s návštěvností rostou obcím a městům výdaje za úklid a udržování odpovídající veřejné infrastruktury (např. osvětlení, údržba parků a veřejných prostranství, lavičky, pítka, sociální zařízení atd.), takže možnost většího rozpětí u této skupiny místních poplatků je opravdu na místě.
 
Co z rostoucí turistické obliby Česka mají lidé, kteří primárně nepodnikají či nepracují v cestovním ruchu?
Je třeba si uvědomit, že incoming a domácí cestovní ruch přináší peníze a další benefity nejen lidem, kteří jsou v přímém pracovním nebo obchodním kontaktu s hosty, turisty a jednodenními návštěvníky. Že poptávka, resp. peníze, které se v regionech Česka díky útratám turistů dostávají do našeho ekonomického sytému, výrazně přispívají k úspěšnosti daleko širšího portfolia profesí a oblastí podnikání. Tedy nejen oborů, které jsou v Česku otrocky spojovány s cestovním ruchem. Ostatně, ubytovací, stravovací či dopravní služby nejsou výhradní doménou takzvaných profesionálů cestovního ruchu. Jsou poskytovány i v rámci většiny ostatních resortů národního hospodářství. Nicméně, právě z odvětví cestovního ruchu, z inkasa za tyto služby, jsou do státní pokladny a veřejných rozpočtů vůbec odváděny velké objemy peněz, z nichž jsou pak financovány i školství, zdravotnictví, dopravní infrastruktura a obslužnost, ale i zajištění bezpečnosti atd. Je proto dobře, že příjmy generované odvětvím cestovního ruchu jsou v Česku tak velké. Jen za první pololetí roku 2019 dosáhly příjmy ze zahraničního cestovního ruchu dle České národní banky 80 miliard korun. Za rok 2018 pak podle společnosti CE Traffic cestovní ruch přinesl do veřejných rozpočtů na 120 miliard korun.

Aby bylo možné turistickou návštěvnost rozprostírat po celém území České republiky, hodně odvisí právě od dopravní a další infrastruktury. Paní ministryně, v minulém vydání Všudybylu předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner v interview nazvaném „K hospodářské strategii státu“ říká: „V přípravě staveb je Česko v rámci světa na chvostu, na nějakém 125. místě. Nejsme schopni docílit, aby se doba přípravy od vyhlášení záměru po územní řízení, stavební povolení atd. podstatně zkrátila a netrvala dvanáct patnáct let, jako je tomu v současné době.“
Proto Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, nejen v kontextu cestovního ruchu, ale i veřejné infrastruktury, pracuje na zcela novém stavebním zákoně, aby všichni investoři věděli, že pokud budou mít projektovou dokumentaci v pořádku, budou mít do roka stavební povolení.

Poté co se v předchozím volebním období návrh novely stavebního zákona dostal do parlamentu, se prý tam z něho, jak konstatoval Jan Wiesner, stala „děsná bramboračka“.
V předchozích variantách návrhu novely stavebního zákona jsme neustále naráželi na resortismus. Společenské vědomí, že to nefunguje, už je ale dnes na takové úrovni, že nejen poslanecké kluby si uvědomují, že je přijetí nového zákona třeba urychlit, ale uvědomují si to i všechny resorty. A dnes je musím pochválit. Je ale pravda, že teď už nejdeme cestou novely, ale úplně nového zákona. Všichni to vnímáme jako historický moment něco změnit i v rámci svých agend tak, aby se věci zrychlily a zefektivnily. A samozřejmě jedenadvacáté století s sebou přináší plnou digitalizaci. Takže to bude ve prospěch všech. Stavební povolení v budoucím pojetí si budete moci vyřídit z domova od stolu z počítače. Úřady už nebude obíhat investor, ale projektová dokumentace. Všichni budou mít nastaveny lhůty. Budou tam zjednodušené procesy tak, aby ho zájemce o stavební povolení mohl do jednoho roku získat.

• www.mmr.cz