Přežije cestovní ruch kompetenční lobotomii?

O rozhovor jsem požádal úspěšného podnikatele, držitele státního vyznamenání Za zásluhy I. stupně v oblasti hospodářské, předsedu Fóra cestovního ruchu České republiky Viliama Siveka.
Pane předsedo, jak se vyvinula situace od našeho minulého rozhovoru a jaké kroky od té doby Fórum cestovního ruchu České republiky podniklo?
Pane redaktore, i přestože mezi tím měla česká vláda dovolenou, tak se u nás pracovalo na plné obrátky. Rozumíme myšlence pana premiéra Babiše sloučit kvůli úsporám nákladů hospodářsky cílená zahraniční zastoupení státních agentur CzechTourism, CzechTrade a CzechInvest pod jednu střechu. Opakovaně však upozorňujeme na to, že nelze odtrhnout domácí cestovní ruch od incomingu. Dojde-li ke sloučení, zákonitě dojde i ke kompetenční dvojkolejnosti odpovědnosti za odvětví cestovního ruchu, které zaměstnává na 240 tisíc lidí. Řídit ale mohu pouze to, co mám v gesci, a není proto možné, aby zahraniční zastoupení státní agentury CzechTourism spravovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a zbylou část té samé agentury CzechTourism Ministerstvo pro místní rozvoj. Je nanejvýš potřebné si uvědomit, na základě jakých „not“ zahraniční zastoupení agentury CzechTourism fungují tak, aby ta obrovská „kapela“ cestovního ruchu nehrála falešně.
Dále je třeba si uvědomit, z čeho vychází činnost odborně nazývaná destinační management, od čeho se odráží a kde vznikají marketingové plány. Že se na nich zásadním způsobem podílejí kraje, regiony a místa České republiky. A hlavně kdo marketingové a vůbec rozvojové plány aktivního cestovního ruchu – domácího a incomingu – zpracovává do mezioborových produktů. Tedy kdo by měl úkolovat pracovníky zahraničních zastoupení agentury CzechToursim, kontrolovat a vyhodnocovat jejich práci. Nechceme, aby v blízké budoucnosti turisté jezdili pouze do Prahy, Českého Krumlova či Kutné Hory. Zhodnocovat obrovský potenciál cestovního ruchu regionů Čech, Moravy a Slezska, tedy tržit peníze od hostů, turistů a návštěvníků za služby a výrobky, je třeba po celém zemí České republiky! Výkonnost turismu, respektive mikroekonomika míst a regionů potřebuje posilovat zejména v méně navštěvovaných, vylidňujících se restrukturalizací postižených částech České republiky, kde je třeba zhodnocovat investice, které tam stát, krajské a místní samosprávy a podnikatelé do rozvoje domácího cestovního ruchu a incomingu vložili.

Co bylo obsahem dopisu, který jste té souvislosti poslali premiéru Andreji Babišovi?
V dopise, který jsme připravili společně se Svazem obchodu a cestovního ruchu České republiky, upozorňujeme předsedu vlády na nebezpečí, která mohou české národní hospodářství připravit o miliardy korun zahraničního inkasa. Díky vytvoření kompetenční dvojkolejnosti, v podstatě bariéry mezi těmi, kdo tvoří produkt, a těmi, kdo ho mají prosazovat na zahraničních odbytištích, kdy „levá ruka nebude vědět, co dělá pravá“, bude obrovská kupní síla zahraničních spotřebitelů-turistů raději místo do Česka jezdit své peníze utrácet do jiných zemí. Text dopisu vám samozřejmě neprozradím. Nejsme politici, abychom „prali špinavé prádlo“ přes média.

V našem minulém rozhovoru jste zmínil důležitost analýzy při takto strategicky závažném rozhodnutí. Byla vypracovaná?
Na tuto otázku nedokážu odpovědět. Analýza úspor vzniklých navrhovaným sloučením je, předpokládám, vytvořena. Nevěřím však, že existuje materiál, jak bude odvětví cestovního ruchu řízeno. Stále postrádáme zákon o cestovním ruchu nebo jinou legislativní normu, která zajistí jednotné řízení a financování jeho rozvoje. Co se týká slučování, stále si kladu otázku, zda by nebylo výhodnější využít synergie, kterou mají zahraniční zastoupení agentury CzechTourism a zahraniční centra Ministerstva zahraničních věcí.

Jaké dopady by mohla mít tato kompetenční „lobotomie“ na výkonnost cestovního ruchu?
Značné. Tříštění kompetencí – rozdělení odpovědnosti za hospodářské odvětví cestovního ruchu mezi dvě ministerstva – proto řešíme společně se členy Fóra cestovního ruchu České republiky. Rozhodnutí o nás bez nás, bez odborných analýz, bez zpětné vazby na ty, kdo vytvářejí hodnoty – na podnikatele, kraje, regiony a pracovníky v cestovním ruchu –, bude mít fatální důsledky, které negativně ovlivní mj. i platební bilanci státu. V současném globálním světě, v tvrdé konkurenci svými státy prosazovaných cizích turistických destinací povede ke snížení konkurenceschop­nosti České republiky.  

Univerzální tržní platforma, kterou cestovní ruch vytváří, přivádí do státního rozpočtu České republiky víc peněz než některá z jiných odvětví řízených vlastním ministerstvem, a to navzdory tomu, že podpora domácího cestovního ruchu a incomingu je dlouhodobě podfinancovaná.
Význam odvětví cestovního ruchu pro české národní hospodářství ilustrují konkrétní data, která uvádějí, že tvoří 2,9 % hrubého domácího produktu (149 miliard korun). Tedy víc než zemědělství, lesnictví a rybářství. V cestovním ruchu působí přes 70 tisíc firem, a to zejména v oblasti malého a středního podnikání. Výkonnost aktivního cestovního ruchu vnášejícího peníze do systému (poptávka a kupní síla turistů – nezřídka zahraničních příchozích spotřebitelů – na našem vnitřním trhu) podporuje mj. i zemědělství a malovýrobu. Podílí se na financování veřejného sektoru, na udržení a tvorbě pracovních a podnikatelských příležitostí, na zlepšení obslužnosti venkova a eliminuje jeho vylidňování. To jsou důvody, které nás vedou k tomu, že požadujeme jednotné řízení odvětví cestovního ruchu, a to s vlastní sekcí a s odpovědným náměstkem tak, aby bylo možno v partnerské spolupráci spojit síly státu, samospráv a podnikatelů při rozvoji domácího cestovního ruchu a incomingu jako klíčové součásti české ekonomiky.

Jako uznávanou kapacitu cestovního ruchu bych vás rád na závěr rád poprosil o pár slov k lidem pracujících v odvětví.
Rozhodně se nepovažuji za kapacitu. Jsem podnikatel, který 30 let podniká v hotelnictví a incomingu v rodinné firmě. Zákonitě tedy trochu cestovnímu ruchu rozumím. Vím, jak je nákladné suplovat státní propagaci. Jak je těžké držet kvalitu služeb a vypořádat se se stále se měnícími zákony a přežít někdy až šikanující výstupy kontrol, kterých je nezřídka přes deset za rok. Své vám mohou povědět zejména ti, kdo podnikají v gastronomii, ho­telnictví či lázeňství. Znám mnohá úskalí cestovního ruchu a vím, jak je výkonnost této univerzální tržní platformy citlivá na mezinárodní situaci. Jak reaguje nejen na živelní katastrofy, ale i na sebemenší podněty…
Víte pane redaktore, podnikatelé jsou odkázáni na svou živnost celá desetiletí. Ta mnohdy přechází z generaci na generaci. Politici to mívají obvykle na 4 roky. Chtěl bych tedy vzkázat podnikatelům i zaměstnancům v cestovním ruchu, aby vydrželi, aby svou nespokojenost dávali zřetelně najevo a aby se daleko víc angažovali. Zejména ve volbách do místního zastupitelstva v místě svého podnikání – budou-li tam aktivní, pak dokážou přinést lepší podmínky pro naše odvětví. Jen tak je možno docílit pozitivních změn.
S Viliamem Sivekem hovořil Matouš Kainc.

• www.forumcr.cz