Přeshraniční spolupráci rozvíjíme i s Polskem
29. 06. 2013
S radním Ústeckého kraje Janem Szántó se potkáváme
17. června 2013. Na interview jsme se domluvili při otevírání letní
sezony cestovního ruchu v Ústeckém kraji na palubě lodi Porta
Bohemica.
Pane radní, jak to vypadá s osobní lodní dopravou na
Labi?
Lodní doprava je pro turisty určitě atraktivní. Pohled na krajinu z vody je
podstatně jiný než ze břehů. Vždy ale jde o ekonomiku provozu. Už
v době, kdy město Litoměřice přišlo s nápadem propojit města na Labi
lodní dopravou a založit občanské sdružení Labská paroplavební
společnost, se počítalo s tím, že udržení turistické plavby se neobejde
bez dotací. Tenkrát před pěti lety do tohoto sdružení vstoupily obce,
které měly zájem, aby lodní linka přistávala v jejich přístavištích a
přiváděla k nim kupní sílu turistů a zároveň další pracovní
příležitosti. Postavily se nástupní můstky, a to i ve vazbě na
cyklostezky kolem Labe, aby ti, kdo je využívají, mohli část cyklotúry
nebo cestu opačným směrem absolvovat na lodi a třeba se během plavby
i občerstvit. Uplynulých pět let ukázalo, že zájem je především
o úsek Litoměřice – Lovosice – Žernoseky – Píšťanské jezero.
Horní část trasy z Litoměřic přes Roudnici nad Labem do Štětí bohužel
tolik využívána nebyla. V loňském roce jsme proto po dohodě s obcemi
rozhodli dopravu v této části provozovat formou nepravidelné lodní linky.
Domluvili jsme se, že na významné akce, které se v těchto městech
odehrávají, jako např. Roudnické vinobraní, Festival dechových hudeb FEDO
ve Štětí aj., se loď nasmlouvá jednorázově. Problémy s napjatými
obecními rozpočty, které vyvstaly koncem loňského roku a pokračují
i letos, způsobily, že obce nemohou Labskou paroplavební společnost dál
dotovat. Na valné hromadě jsme se proto dohodli toto občanské sdružení
zrušit. Jenom náklady na jeho administrativu (mzdy ředitele, účetní,
auditora, pronájem kanceláře, telefony atd.) činily zhruba dvě stě tisíc
korun měsíčně. Řekli jsme si, že než tyto peníze vydávat na udržení
administrativy, bude vhodnější dát je přímo tomu, s kým se uzavře
smlouva na provozování plaveb. Všechny obce totiž trvaly na tom, aby plavby
zůstaly zachovány. S přepravcem si proto každá obec svůj úsek plaveb
nasmlouvává individuálně.
Letos Porta Bohemica vyplouvá z Litoměřic přes Lovosice do
Velkých Žernosek, na Píšťanské jezero a zpět.
Jsou to zhruba tříhodinové okružní plavby. Pokud by se plulo až do Ústí
nad Labem, trvalo by to, podle rychlosti říčního proudu, pět až šest
hodin, a to je pro rodiny s dětmi neúnosně dlouho.
Velké Žernoseky, kde Porta Bohemica přistává, a další
severočeské vinařské oblasti mají spojitost s Lobkowiczkým roudnickým
zámkem, v němž jsem čtyři roky bydlel nad vinnými sklepy, které v té
době dodávaly vína pro Pražský hrad.
Roudnice nad Labem, a vůbec vinařská oblast v „Zahradě Čech“, je díky
sopečné půdě velice úrodná. Tradice vinařství je u nás bezesporu
velká. Ať už vezmeme Mělník ve středních Čechách nebo v našem
Ústeckém kraji Roudnici nad Labem či Velké Žernoseky. V roce 2011 se
mezi těmito místy plavila i speciální Vinařská loď.
Pane radní, než jste se začal profesionálně věnovat práci
v krajské samosprávě, prý jste mimo jiné podnikal v Africe.
Ano, díky kolegovi, který pochází ze západní Afriky, a v Česku žije už
asi osm let, jsme se dostali až tam. Půldruhého roku mě přemlouval, až
jsme si „udělali výlet“, a na čtrnáct dní vyrazili do Beninu –
státu mezi Nigerií a Togem. Zalíbilo se nám tam. Především jsme tam
chtěli rozjet aktivity v oblasti stavebního inženýringu. Uplatňovat
schopnosti českých expertů. Samozřejmě jsme se rozhlíželi i po tom, co
by tam šlo z Česka vyvážet a co naopak z Beninu importovat do Evropy.
Nakonec jsme u těchto aktivit vydrželi pět let. Ten, kdo tuto část Afriky
zná, ví, že v oblasti obchodu a vyjednávání je velice specifická. Pokud
chcete uspět, musíte se přizpůsobit tamním zvyklostem. Nemělo by vás
„rozhodit“, že na domluvenou obchodní schůzku se váš protějšek
dostaví později – ne o půl hodiny či hodinu, ale o dva tři dny. Mohou
z toho být pěkně napjaté nervy. Obzvlášť pokud jste si zpáteční let
rezervovali na určitý termín, a schůzka se ne a ne uskutečnit. Chce to
velikou míru stoicismu. Nicméně, co se týče obchodních aktivit, Afrika je
určitě atraktivní kontinent. Je to zřejmé i z toho, jak obrovské
investice tam za podpory svých států vkládají nejen západoevropské, ale
zejména čínské firmy.
Česká republika, bohužel, pro firmy, které se chtějí
uplatňovat na zahraničních trzích, dělá nezřídka opak. Stejně jako pro
podnikatelské subjekty, které přímo i nepřímo vytvářejí pracovní
místa a generují zahraniční inkaso prostřednictvím incomingu. Asi bychom
se měli inspirovat sousedním Polskem, když už ne Čínou.
Čínou? Proč ne? Ústecký kraj má partnerství s čínskou oblastí Anhui.
Právě se připravujeme na návštěvu čínské delegace. Měla by se
uskutečnit na přelomu července a srpna. Číňané mají zájem se seznámit
s naším těžařským a chemickým průmyslem a také s možnostmi
cestovního ruchu. Možná i proto, že naše Pravčická brána byla
nominována na jeden z deseti novodobých divů světa.
Pro Ústecký kraj je důležitá i domácí klientela. A také
sousedé, zejména němečtí a polští turisté.
Ano, právě ti tvoří gros turistů, kteří Ústecký kraj navštěvují.
Dovolím si tvrdit, že hejtmani všech krajů České republiky kladou na
spolupráci s partnerskými regiony velký důraz. Jak v cestovním ruchu, tak
v rámci exportních obchodních aktivit. Se Saskem, které s naším krajem
přímo sousedí, udržujeme velmi dobré vztahy. Se saskou vládou a
s řadou tamních destinačních agentur vytváříme společné propagační
materiály v mnoha jazykových mutacích, a spolupracujeme na vzdálených
zdrojových trzích v oblasti incomingu do Evropy. Samozřejmě i tuzemská a
německá klientela, která uvažuje o návštěvě Ústeckého kraje, má
z čeho čerpat. Přeshraniční spolupráci rozvíjíme i s Polskem.
Navazujeme spolupráci s polskými cestovními kancelářemi. A protože
drtivá většina turistů přijíždí individuálně, při verbování
návštěvníků a šíření informací o turistických možnostech
Ústeckého kraje naše destinační agentury – České Švýcarsko, České
středohoří, Krušné hory a Dolní Poohří – hodně sázejí na
internetové aplikace.
Polský potenciál je pětačtyřicet milionů obyvatel. Poláci jsou naši
sousedé, a mají Česko rádi. Na podzim proto budeme v Polsku Ústecký kraj
prezentovat na veletrhu cestovního ruchu. V této souvislosti jsme jednali
o možné spolupráci s generálním vikářem Biskupství litoměřického
ThLic. Stanislavem Přibylem. V Polsku totiž chceme prezentovat i možnosti
našeho kraje ve sféře církevní turistiky, což je pro Poláky určitě
zajímavá oblast. Na biskupství v Litoměřicích třeba nocoval papež Jan
Pavel II., a Poláky místa spjatá s jeho životem velice oslovují.
Materiály týkající se církevních památek chceme proto připravit právě
ve spolupráci s litoměřickým biskupstvím.
