Pražská informační služba je příspěvkovou organizací hlavního města Prahy. Byla založena 1. ledna 1958 jako kulturně informační a vzdělávací instituce na podporu cestovního ruchu v Praze. Převzala však také činnosti, které mají své počátky už v roce 1929, a patří mezi nejstarší turistické služby v Evropě. Postupně se k jejím původním činnostem začaly přidávat další služby nejen pro turisty, ale i pro občany hlavního města Prahy a blízkého okolí. Dnes poskytuje širokou škálu objektivních a aktuálních informací. Dokáže poradit s výběrem ubytování v Praze, na přání je také zprostředkuje. Turistům představuje i jednotlivé nabídky a události v metropoli. Vydává kulturní periodikum „Přehled kulturních pořadů v Praze“. V jejích informačních centrech na frekventovaných místech Prahy má veřejnost možnost získat zdarma mapy a brožury s informacemi o dopravě, důležitých telefonních číslech, nabídce aktivit pro volný čas a zejména o historických pamětihodnostech Pra­hy.

Pražská informační služba musí dostat nové jméno

S ředitelkou Pražské informační služby PhDr. Norou Dolanskou se potkáváme 10. června 2013, v době, kdy se řada míst České republiky včetně některých částí Prahy vzpamatovává z povodní.
Paní ředitelko, navzdory záplavám je Praha plná turistů. Zdá se, že příliv zahraničních návštěvníků, jenž byl loni rekordní, pokračuje, povodeň nepovodeň, i letos.
Týden, kdy se nehovořilo o ničem jiném, než o velké vodě, dopadl pro cestovní ruch v Praze dobře. Hlavní město zvládlo nejen povodně, ale hlavně komunikaci. A to jak vnitřní, směrem k turistům, kteří už byli v Praze, tak i marketing ve zdrojových destinacích v zahraničí, odkud hosté do Prahy přijíždějí. Webové stránky jsme aktualizovali pětkrát denně, a máme přesná čísla, kolik tisíc lidí si je během tohoto povodněmi exponovaného týdne otevřelo. Komunikace prostřednictvím internetu se osvědčila. Množství zpráv jsme podávali i profesionálům cestovního ruchu. V průběhu vrcholících záplav jsme vydali tři mimořádné newslettery. Z tohoto hlediska bylo vypořádávání se s letošními jarními povodněmi ve srovnání s rokem 2002 diametrálně odlišně pojaté. Spolu s volenými členy pražské samosprávy a zaměstnanci pražského magistrátu jsme dnem i nocí drželi služby v call centru, kde se soustřeďovaly telefonáty zahraničních tazatelů, kteří chtěli vědět, zda mohou přijet do Prahy. Samozřejmě, že se nedotazovali jen u nás. Svá povodňová call centra měla rovněž řada hotelů a incomingových agentur.

Esperantem cestovního ruchu je angličtina. Bohužel, právě v ní zkratka vaší instituce vyznívá hodně nepatřičně.
Jednou z priorit naší instituce je, že Pražská informační služba musí dostat nové jméno a novou korporátní identitu. Tedy i nové logo. V současné době je vyhlášeno výběrové řízení. Během léta se mohou přihlašovat agentury, které se ho budou chtít zúčastnit. Předpokládám, že nové jméno i nové logo bude vybráno na podzim. Očekávám také, že dostaneme na starost obsahově nové činnosti a že se i navenek budeme prezentovat jako moderní metropolitní turistická kancelář.

Řadu let jste zastupovala státní agenturu CzechTourism v Rakousku, sídlo vaší kanceláře bylo ve Vídni. Nakolik vás tato zkušenost nyní inspiruje?
Ve Vídni je inspirací celá řada. A nejen ve Vídni. Chci vycházet z praxe těch evropských metropolí, kde mají podporu cestovního ruchu dobře a systematicky propracovanou. Vídeň, a vůbec výkonnost cestovního ruchu v Rakousku, může být Praze a Česku zářným příkladem. Několik věcí, jež tam úspěšně fungují, se budeme snažit aplikovat v Praze. Na podzim připravujeme balíček, kterým budeme do Prahy lákat domácí turisty na výstavu o Cyrilu a Metodějovi do kláštera sv. Anežky. Spolupracujeme při tom s hotely. Balíček bude obsahovat výhodné hotelové ubytování, prohlídku Staroměstské radnice – historických sálů a věže, kterou dává Pražská informační služba zdarma, a zvýhodněnou vstupenku na výstavu. Právě to dělá Vídeň, která obdobným způsobem zve na své velké výstavy do Albertiny. Pokud se tento typ produktu osvědčí, budeme jej příští rok koncipovat i pro zahraniční turisty.

V interview pro Všudybyl z roku 2008 tehdejší viceprezident české pobočky MicrosoftuJan Mühlfeit říká: „Domnívám se, že do pěti let cestovní ruch v Evropě (pokud na to Evropa bude připravena) prožije ohromný boom. V současné době je jen v Číně sto sedmdesát milionů lidí, kteří patří do střední a vyšší příjmové vrstvy, jež si může dovolit cestovat. Padesát procent toho, co vydělají, spoří. Dnes ale mají pouze jeden milion kreditních karet. Až jim čínská vláda umožní cestovat, bude to ohromná lavina lidí. Ale to není jen Čína, ale země ASEANu, Indie, jejichž občané budou jezdit. Evropské státy na to ale musí být připravené. Musí disponovat patřičnou infrastrukturou. Být otevřené jiným kulturám, jiným názorům atd. V tomto má Česko dobře nakročeno. V rámci Evropy je ale ohromná konkurence destinací, jako jsou Španělsko, Itálie, Francie a další země. Budeme-li dlouhodobě úspěšní, to souvisí i s marketingem země“ (viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Nevěřím, že lidé opustí svoji zónu komfortu prostřednictvím svých slabých stránek“).
Turisté z těchto „nových destinací“, kteří přijíždějí do Evropy, jsou z hlediska tržeb pozitivně ovlivňujících výkonnost českého hospodářství velkým přínosem. Jsou to nejen ruští turisté, z nichž celá řada už přijíždí individuálně, ale také Jihokorejci, s kterými chceme spolupracovat daleko těsněji. Jižní Korea má totiž Česko ráda. Soul, inspirován naší pražskou, má svoji Staroměstskou radnici. Tam se spolupráce přímo nabízí. Budeme ji realizovat v úzké kooperaci s ČSA, s nimiž jsme připravovali některé akce. Samozřejmě rádi přivítáme i čínské turisty. Je pravda, že ti jsou poněkud specifičtí. Jsou ale movití a rádi nakupují. Pokud se s nimi naučíme dobře spolupracovat, pokud jim poskytneme uživatelský komfort, tzn. i skvěle čínsky hovořící průvodce, a akceptovat to, co potřebují, určitě k nám budou rádi jezdit utrácet své peníze.

Tou Staroměstskou radnicí v Soulu jste mi, paní ředitelko, připomněla prostřihy ve filmech o Harrym Potterovi na astronomický ciferník Staroměstského orloje, odvozený od astrolábu, na němž lze odečítat různé časy, astronomické cykly, polohu Slunce a kterým souhvězdím zvířetníku právě prochází, polohu Měsíce nad nebo pod horizontem, jeho fázi a postavení vzhledem ke Slunci.
Světová filmová produkce využívající – ať přímo či k inspiraci – charakteristické prvky Staroměstského orloje či Karlova mostu, tedy symboly, které reprezentují neopakovatelnou image Prahy, významně napomáhá k celosvětové propagaci Prahy. Není tedy divu, že se říká, že každý zahraniční turista musí alespoň jednou nohou vstoupit na Karlův most, musí vidět Pražský orloj a projít Pražským hradem. A to chceme, i za významného přispění světové filmové produkce, vštěpovat turistům, potenciálním návštěvníkům Prahy. A když to nezvládnou napoprvé, zvládnou to později. Určitě budeme rádi, když se do Prahy zamilují a budou se k nám vracet.

• www.pis.cz