Přinuť je, aby společně budovali věž,
a uděláš z nich bratry.
Chceš-li však, aby se nenáviděli,
předhoď jim zrno.
Antoine de Saint-Exupéry 1900 – 1944 (Citadela)
Praze a České republice dělám reklamu i mezi svými přáteli
27. 11. 2005
Ondyno jsem byl lézt na Bořni. To je nádherná skalnatá hora
vulkanického původu vzpínající se mezi Bílinou a Mostem. Poté, co jsme se
s mým spolulezcem Rahanem vyškrábali do pravého jižního kuloáru
k Přepadlému pilíři, si říkám: „Vidím, nevidím… je to náhodný
pocestný… není to náhodný pocestný…“ Když v tom dotyčný na mne:
„Je to náhodný pocestný! Ahoj!“ a nastoupil do stěny. Tu cestu jsem si
pak vylezl také. Byla těžká a krásná… A proč to vyprávím? Protože
oním „náhodným pocestným“ byl MUDr. Pavel Bém, primátor hl.m. Prahy.
Pane primátore, tehdy jste tam měl s sebou nějaké hosty ze Španělska.
Nebyla už jejich přítomnost součástí vaší nové incomingové kampaně?
Samozřejmě, že Praze a České republice dělám reklamu i mezi svými
přáteli, které často zvu, ale co se týče incomingové kampaně hlavního
města Prahy, spoléhám raději na marketingové a reklamní experty. Naše
nová kampaň je zaměřená především na movitější klientelu, která do
Prahy nepřijíždí za levným alkoholem, ale za kulturou, památkami,
kvalitními službami a jedinečným géniem loci. Nese se v duchu hesla
„Spát můžete až doma!“ a líčí dva mladé lidi a dobrodružství,
která jim Praha a okolí skýtají. Ihned po příjezdu jsou strženi vírem
událostí, zábavy a kulturní nabídky tak, že domů odjíždějí
s viditelnými kruhy pod očima. V současné době je umístěna na letišti
Ruzyně, bude promítána na palubě letadel Českých aerolinií mířících
do Prahy a jednáme o umístění zkrácené verze na televizním kanálu
CNN.¨Na kampaň máme vynikající ohlasy včetně toho, že si filmový spot
z 38. ročníku karlovarského festivalu Tourfilm 2005 odvezl druhé místo
v kategorii „Nejlepší regionální film“.
V rozhovoru s panem Václavem Klausem jsem si dovolil poznamenat, že
jsme naprostá ořezávátka v antipropagandě vůči hláškám, které na
adresu destinace Česká republika zaznívají z jiných zemí, majících až
dojemnou péči o zahraniční turisty, kteří jezdí utrácet peníze zrovna
k nám, a ne k nim, a že např. v podmínkách Itálie jsou kapsáři
běžný folklor, načež náš současný prezident reagoval: „To je známá
věc. Kdysi, když jsem tam studoval, mi policejní úředník na magistrátu,
kde jsem si byl pro nějaké razítko, šetrně sdělil: ,Mějte pořád
zapnutou kapsu, protože vám jinak všechno okamžitě ukradnou.' To je pravda.
Ale nemyslím si, že máme nějakou bezprostřední metodu, jak tomu zcela
zabránit.“ (viz full textový vyhledávač www.e-vsudybyl.cz, heslo „Jen malí lidé
se perou o prestiž“). Metodu jak tomu zcela zabránit zřejmě nemá
žádná metropole, nicméně hl.m. Praha si nemůže dovolit zaujmout
stanovisko nezúčastněného pozorovatele…
A rozhodně se o to ani nesnaží. Naopak. Ačkoli jsou možnosti pražské
radnice vůči řešení drobné kriminality omezené, věnuje této
problematice nesmírné úsilí i mnoho finančních prostředků. Poskytujeme
finanční zdroje na služebny státní policie, jejich vybavení počítačovou
technikou i obnovu policejního vozového parku. Přispíváme na ubytování
absolventů policejních akademií, kteří jsou na oplátku přednostně
nasazováni do pražských ulic. Každoročně navyšujeme v řádu stovek
počty městský strážníků, o desítky kamer rozšiřujeme městský
kamerový systém. Do budoucna však nezbývá než dělat ještě více.
Chceme Pražanům dokázat, že systematickým a důsledným přístupem
podpořeným legislativními opatřeními, které hodlá město nadále
iniciovat a prosazovat – ať už jde o zákon umožňující tvrdé postihy
nepoctivých taxikářů, zákon regulující prostituci či novelu správního
řádu omezující byrokracii a umožňující efektivnější a citelnější
penalizaci provinilců – je možné kriminalitu výrazně snížit. Že jde
o cestu správnou, můžeme demonstrovat například na řešení problémů
s nepoctivými taxikáři. V důsledku neustálých kontrolních jízd a díky
tomu, že se městu podařilo v parlamentu prosadit novelu zákona
o silniční dopravě, která umožňuje tvrdší postihy nepoctivých
dopravců, se situace zásadně zlepšila. Zatímco v roce 2002, kdy město
nepoctivcům vyhlásilo „nulovou toleranci“, se počet předražení
pohyboval kolem 65 %, dnes kontroloři i z řad rodilých mluvčích
vykazují porušení předpisů a zákona jen ve výši 13 %. To považuji za
velký úspěch.
O tom, jak na tom kdo je, venkoncem rozhodují výsledky. V cestovním
ruchu pak ohlasy turistů projevované nejen jejich útratami, ale
i verbálně. Čím to, pane primátore, že už nyní je Praha ze strany
hostů a investorů v oblasti cestovního ruchu čím dál lépe hodnocena?
To není tak snadná otázka, jak na první pohled vypadá. V současné době
je Praha šestým nejnavštěvovanějším městem Evropy (předběhla dokonce
i Vídeň) a v počtu přenocování zaznamenala letos v Evropě vůbec
nejvyšší tempo růstu, a to o 27 %, když prolomila hranici deseti milionů
přenocování. Vděčí za to nejen své poloze na křižovatce mezi Východem
a Západem, jedinečnému geniu loci a fascinující architektuře. Ale také
čemusi těžko uchopitelnému. Ačkoli je dnes Praha moderní metropolí
s kvalitní infrastrukturou i službami, stále si zachovává trochu
bohémskou atmosféru, která jí dodává onen těžko definovatelný šarm.
Dalším kladem, kterým se může Praha ucházet o přízeň turistů, jsou
stále kvalitnější služby, které dnes zcela uspokojí i tu
nejnáročnější klientelu.
Praha je turistický fenomén, avšak spoléhat na podstatu je
v dnešní konkurenci světových metropolí promarňováním kapitálu, jež
Praze dává její do jisté míry kulturní a urbanistický monopol. Velmi mne
proto zaujaly informace, že by hl.m. Praha mohlo kandidovat na pořadatelství
letních olympijských her. Už samo přihlášení se je totiž vysoce
účinným marketingovým tahem jak zaostřit pozornost světa právě na
Českou republiku.
Samozřejmě, ale nejde jen o to. Hlavní otázkou pro mne není možné
pořádání LOH v Praze (a tedy v České republice). Hlavní otázkou je,
jak vidíme Prahu roku 2016, 2020, popřípadě 2024. Já říkám, že jako
moderní evropské, světové velkoměsto s náležitou infrastrukturou,
s novou ústřední čistírnou odpadních vod, s dokonalým systémem
veřejné dopravy včetně nové trasy D metra a dotažením trasy A až na
letiště a s dokončeným vnitřním a vnějším silničním okruhem. Jako
metropoli spojenou dálniční sítí s klíčovými místy v České
republice a Evropě, s rychlodráhou na letiště a s kvalitní železniční
sítí. Město s velkým mezinárodním letištěm v Ruzyni, které v té
době přijímá více pasažérů než Vídeň, s moderními sportovišti,
s dostatečnou kapacitou hotelů, s kvalitní bytovou výstavbou a moderními
univerzitními centry. Taková je má vize Prahy budoucnosti. Otázka tedy zní:
"Může si takové město dovolit pořádat největší sportovní událost na
světě, jakou vůbec pořádat lze, tedy letní olympijské hry,
představující vlastně 27 světových šampionátů současně? Já
říkám, že ano. Takové město uspořádat olympijské hry může a chce.
Dosavadní studie, které nechalo město zpracovat, naznačují totéž.
V současné době se zpracovávají další detailní studie a teprve na
jejich základě bude vedení města rozhodovat, zda vůbec kandidaturu podat
či nikoli. Případné kladné rozhodnutí však městu skýtá nejen
jedinečnou celosvětovou propagaci, ale především obrovské ekonomické a
investiční impulzy, které by nám pomohly Prahu přiblížit onomu ideálu,
o kterém jsem hovořil v úvodu.