Praha Mekkou kolektorů
05. 07. 2003
Kolektor je liniový podzemní objekt, umožňující vedení a ukládáni
inženýrských sítí. V kolektorech je soustředěna převážná část
technických sítí nutných pro chod města – vodovody, parovody, silové
kabely, telefonní kabely, optické kabely, někde i kanalizace. Tyto sítě se
v kolektorech snadněji instalují a udržují, a to vždy bez narušeni či
omezení okolí na povrchu. Do systému kolektorů patří i další
příbuzné stavby: kolektorové podchody pod důležitými komunikacemi
(dálnicemi, kolejovými svršky), technické kanály, domovní kolektory a
technické chodby.
Praha má nesmírně zajímavé podzemí. Přírodní i vytvořené
lidmi. To nejstarší známé a dochované jsou štoly pod Vyšehradem, které
lidé vyhloubili již tři tisíce let před Kristem. Postupem času se pak
v pražském podzemí budovala spousta věcí. Světově proslulá je např.
kanalizace z přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Byla
koncipována tak kvalifikovaně, že slouží dodneška a bude i v budoucnu,
přestože Praha od těch dob mnohonásobně zbytněla. Obdobně, jako byl pro
budoucí generace vytvořen základ systému pražské kanalizace, se začalo
v sedmdesátých letech minulého století uvažovat o instalaci
inženýrských sítí do podzemí jiným způsobem, než že se pouze vykopou,
položí, zasypou a zakreslí, aby se vědělo, kudy vedou. Do té doby bylo
naprosto běžné, že když např. praskla voda, přijel bagr, vykopala se
jáma a provedla oprava. Nebo, že pokud bylo třeba položit nový kabel,
vyhrabala se drážka a zase se vše na povrchu opravovalo. Věčně věků
rozkopané chodníky a ulice, ničila se vegetace. Řešením se ukázal
sdružený systém inženýrských sítí uložený v tunelu (kolektoru) tak,
aby veškeré opravy a výměny probíhaly bez narušení dění na povrchu.
A protože se od těch dob hlavní město Praha stalo světovou kolektorovou
velmocí, a nějaký ten čas si s generálním ředitelem a předsedou
představenstva akciové společnosti Kolektory Praha panem Otakarem Čapkem
slibujeme, že na toto téma uděláme povídání, požádal jsem jej
o rozhovor.
S kolektory se začalo na sídlišti v Ďáblicích v sedmdesátých letech
minulého století. Dříve než se zdejší sídliště postavilo, uložily se
do země kolektory s inženýrskými sítěmi, a to až na hranu bytových a
dalších objektů. Dnes, když se někdo na Ďáblice podívá, a to
i z ptačí perspektivy, zjistí, že mají krásné parky, udržované
komunikace, protože již nikdy nikde nebylo třeba kopat. Veškerá
doplňování nebo opravy inženýrských sítí se uskutečňovaly uvnitř
kolektorů. Obdobných tunelů postupně v Praze vzniklo téměř devadesát
kilometrů. Praha, co se kolektorů týče, se stala jedním z vůdčích měst
Evropy a zřejmě i světa. Nevím o žádném dalším městě, které by
mělo v přepočtu na obyvatele tak rozvinutou kolektorovou síť.
Posléze se přišlo se na to, že lze prostředí v kolektorech monitorovat.
Do kolektorů se nainstalovala čidla měření teploty, výskytu vody, plynu,
kysličníku uhelnatého. Zajistilo se tak, že jakákoliv porucha je okamžitě
signalizována na dispečink. Mnohdy se tak stává, že při poruchách vody,
horkovodu apod. je závada zjištěna dříve, než si toho kdo z uživatelů
všimne. Přijede pohotovostní skupina, která poruchu opraví, aniž je
přerušena dodávka média.
Akciová společnost Kolektory Praha je ale velmi mladou firmou.
17. července bude slavit první výročí svého založení.
Naše společnost se vyvíjela postupně od devadesátých let minulého
století. Dnes je již téměř rok samostatnou akciovou společností
stoprocentně vlastněnou hl.m. Prahou. Staráme se o provoz inženýrských
sítí v kolektorech i o kolektory Všichni, kdo v nich mají své sítě,
platí za uložení a správu určité poplatky. Ty stačí, aby naše
společnost byla plně samofinancovatelná. Výstavba kolektorů je sice
finančně náročnou záležitostí, ale jejich provoz už je plně hrazen mimo
rozpočet hlavního města. Tam, kde dnes máme kolektory, se rozšířily
rozvody pro kabelovou televizi, internet apod.
…a v Miláně teroristi, kterým se prostřednictvím kolektorů
málem podařilo dostat až na konzulát USA.
To byl problém Italů. My jsme si už v polovině devadesátých let
uvědomili měnící se bezpečnostní situaci. Proto jsme do všech kolektorů
doplnili čidla monitorující jakýkoliv vstup. Italové takto své kolektory
zajištěny neměli. Náš systém okamžitě upozorní na otevření či pohyb
v kolektoru. Dispečer ihned analyzuje, je-li to vstup oprávněný či
nikoliv. Pokud neoprávněný, vyráží nejen naše pohotovostní skupina, ale
i týmy městské policie a Policie České republiky a případně i hasiči,
s nimiž máme tyto činnosti zkoordinovány. Náš systém provozu a
zabezpečení kolektorů se stal pilotním pro řadu zemí. V současné době
v otázce provozu a bezpečnosti úzce spolupracujeme s Německem,
s Rakouskem, se Singapurem a dalšími. Ostatně pro Německo v současné
době ke kolektorům vytváříme jakousi technickou rukověť.
Díky vaší společnosti se Praha stala Mekkou kolektorů a akcí
kongresového charakteru, zabývající se touto problematikou.
Ano, na pražské kolektory se přijíždějí dívat odborníci z celého
světa. Velkou radost nám udělal loňský pražský celosvětový kongres
Asociace podzemního stavitelství. Přesto, že se kongresy této asociace
konaly již na mnoha místech světa, nikde a nikomu se nepodařilo do jejich
oficiálních materiálů zapracovat kolektory. Pražské kolektory byly první,
které se objevily v jejím sborníku. Jako jedny z rovnocenně zajímavých a
světově uznávaných podzemních staveb ve společnosti tunelů pod Mont
Blancem, pod úžinami v USA, mezi japonskými ostrovy nebo pod kanálem La
Manche apod.
Za přispění vaší společnosti vznikl velmi zajímavý filmový
dokument. Jako seriál jej vysílala i Česká televize. Přiblížil úžasně
zajímavé pražské podzemí, jeho budování a využití lidmi od pravěku až
po současnost. Proč?
Snažili jsme se, aby se lidé dozvěděli, že nejenom Praha, ale celá Česká
republika má určitá specifika, o nichž občané této země mnoho neví.
Citlivě udělaný doprovodný text, který diváky nezahltil technickými
údaji, zaujal. Sledovanost seriálu předčila veškerá očekávání.
Pražské podzemí lidé přetvářejí pět tisíc let a navíc máme v Praze
specialitu. Tak, jak stoupalo dno Vltavy, stoupala i její hladina a měnila se
základní úroveň výstavby pražských domů. Takže je v historickém
centru běžné, že tamní domy mají dva sklepy. Spodní románský nebo
gotický, nad ním je další barokní, na němž stojí secesní dům. Dnes je
již možné se na tato turisticky nesmírně zajímavá místa podívat.
Řada starostů i primátorů statutárních měst, krajských hejtmanů
a dalších lidí pečujících o věci veřejné jsou čtenáři Všudybylu.
Již jste zmínil že spolupracujete s řadou měst v zahraniční.
Spolupracujete i s městy v rámci České republiky?
V oblasti technického poradenství ano. Velmi dobrou spolupráci máme
s kolegy z Brna či Mostu. V současné době začíná výstavba kolektorů
na území Ostravy. Pokud Ostrava projeví zájem, rádi pomůžeme konzultacemi
nebo se i zúčastníme. Nevylučujeme, že bychom partnerům z těchto měst
nabídli i určité činnosti, které umíme a jejichž zajištění by pro
sídla s menším rozsahem kolektorů bylo naším prostřednictvím
ekonomičtější. Umíme např. kalibrovat a testovat analyzátory plynu,
provádět určité kroky na programování a využívání výpočetní
techniky v monitoringu prostředí v kolektorech. Máme specializované
skupiny, které se nám vyplatí držet samostatně. U společností, které se
starají o kolektory v rozsahu do dvaceti kilometrů, by to bylo nerentabilní
a zřejmě by se jim vyplatilo tyto činnosti u nás objednat.