Pražské vinice 2018
Hlavní město Praha zve 9. a 10. června na putování městskými
i soukromými vinicemi, které se již podruhé otevírají veřejnosti.
Seznamte se s jejich historií i současností a objevte kouzlo
pozapomenutých koutů Prahy. Poznejte autenticitu a výjimečnost vín
z pražských vinic. Jedinečné polohy těchto zelených částí Prahy,
z nichž některé jsou památkově chráněnými územími, veřejnosti
běžně nepřístupnými, navíc poskytnou nevšední výhledy na město.
Připraven je přednáškový cyklus, budou se konat komentované vycházky a
prezentace jednotlivých pražských vinic a jejich produkce.
Praha je a vždycky byla světová
04. 03. 2018
S radním hlavního města Prahy pro kulturu, památkovou péči,
výstavnictví a cestovní ruch Janem Wolfem se potkáváme 26. ledna na
Slovakiatouru v Bratislavě na nové expozici hlavního města
Prahy.
Jsem rád, že Pražská informační služba přistoupila k tomu, aby
vysoutěžila nový stánek. Je nezbytné, aby po světových veletrzích Praha
jezdila s neotřelou expozicí. Aby byla prezentována také jako město a
místo, které se stále rozvíjí a inovuje. Zde v Bratislavě byl její nový
stánek instalován poprvé, a to u příležitosti oslav stého výročí
vzniku první Československé republiky. Jeho inaugurací vzdáváme hold
přátelství mezi Čechy a Slováky. Na akce související s tímto výročím
bychom totiž do Prahy rádi přivedli co nejvíc slovenských návštěvníků,
ostatně je to – nebo spíše by měla být – oslava společná. Tato
expozice bude následně instalována na Holiday World v Praze a poté poputuje
po světových veletrzích cestovního ruchu. Bude tak prezentací našeho
hlavního města dělat zázemí v řadě dalších evropských zemí a
v Asii.
Dovolte mi řečnickou otázku: Proč je jejím ústředním
mottem „Prague emotion“?
Protože Praha probouzí emoce. Je krásná a magická. Mimochodem, původně
jsme uvažovali, že by motto znělo „Praha za rohem“. Pro slovenské
přátele je totiž opravdu nedaleko. Vlakem z Bratislavy do Prahy to trvá
čtyři hodiny. Automobilem, když je dálnice plynule průjezdná, jenom tři.
Ostatně i motto „Praha za rohem“ je emoční, a věřím, že tomu tak
bude i v příštích letech.
Před chvílí jste tu v nové expozici Prahy z podnětu
předsedkyně představenstva BTB – Bratislava Tourist Board Ing. Alžbety
Melicharové a jejího týmu jednali o konceptu a podmínkách realizace
společného zrcadlově propojeného eventu v Praze a Bratislavě ke stému
výročí vzniku republiky.
Ideou je, že bychom v září letošního roku, vždy na jeden týden,
v Bratislavě vytvořili pražskou ulici a v Praze bratislavskou, v nichž by
se naše metropole propagovaly uměním, gastronomií, historickými artefakty,
designem apod. Zkrátka že by se v rámci této „ulice“ v Bratislavě
prezentovaly pražské reálie včetně navození atmosféry a v Praze
v obdobném duchu reálie bratislavské. Je to ze strany bratislavských
kolegů zajímavý podnět. Velmi se mi líbí, a pokud se ho podaří
realizovat, jistě bude důstojným připomenutím stého výročí vymanění
se Slovenska a zemí Koruny české z rakousko-uherského područí.
Nejtypičtějším zobrazením Bratislavy je pohled na
Bratislavský hrad a Prahy pohled na katedrálu sv. Víta, Vojtěcha a Václava.
Přesto se domnívám, že Pražané netvoří doménu věřících Česka.
Čemu přisuzujete, že si vás, představitele KDU-ČSL, zvolili, abyste hájil
jejich zájmy?
Každá metropole má nějaký viditelný proslulý symbol. Řím Koloseum,
Vatikán katedrálu sv. Petra, Paříž Eiffelovu věž a Praha své Hradčany,
které panoramaticky zapadají do reliéfu města. Je to neskutečná
urbanistická skladba, kterou naši předkové vytvořili na relativně malém
území. A že si Pražané do svého zastupitelstva zvolili rigorózního
člověka? Praha je podle Českého statistického úřadu jedním
z nejrigoróznějších míst Čech (míněno území naší republiky bez
Slezska a Moravy). Je to dáno i tím, že do Prahy migruje hodně mladých
lidí z ostatních míst republiky. Studují zde a často pak zůstávají. Na
druhou stranu, církevní historická část města Pražany hodně ovlivňuje a
nějakým způsobem směruje. A pokud jsou konzervativněji zaměřeni, jsou
ochotni volit konzervativní stranu, jejímž jsem členem.
Pane radní, blíží se druhý ročník akce Pražské vinice,
který ilustruje fakt, že vinařské oblasti Česka byly před pár lety
obohaceny o staronovou oblast – Prahu.
Dnes si to lidé obvykle neuvědomují, ale pěstování vinné révy k nám
Karel IV. přivezl z Francie už ve čtrnáctém století. V současné době,
třicet let po změně režimu, má Praha přes dvacet vinic. Některá
pražská vína jsou opravdu kvalitní. Určitě nebudu tvrdit, že jsou lepší
než špičková vína z jiných vinařských oblastí republiky. Mně
chutnají a věřím, že budou i návštěvníkům Prahy a Pražanům, kteří
pražské vinice často navštěvují. Ať už v době, kdy mají volno, aby
zde relaxovali, nebo v době burčáku či mladého vína, aby je
koštovali.
Koncem loňského roku jsme se potkali na kongresu „PRAHA
SVĚTOVÁ 2017“.
Praha je a vždycky byla světová. Když se podíváme do historie, vždy byla
kulturní křižovatkou Evropy. Ve středověku obyvatelstvo Prahy sestávalo
z populací Čechů, Židů, Italů, Francouzů, Němců, Poláků, Britů atd.
Multikulturalitu má Praha v sobě. Samozřejmě poválečný odsun většiny
německy hovořících obyvatel a padesát let komunismu to přibrzdily.
V pražském zastupitelstvu mám na starosti také národnostní menšiny, a
tak si dovolím konstatovat, že i po této stránce je dnes Praha opět
světová. Máme tu velkou menšinu Američanů, žije zde hodně Kanaďanů
i lidí z latinské Ameriky. Co se týče multikultury, Praha se určitě
vyrovná řadě dalších světových metropolí. Na druhou stranu, také díky
těmto historickým kořenům v Praze nedochází k problémům v soužití
menšin s většinovým obyvatelstvem nebo mezi menšinami. Češi jsou po
třiceti letech demokratického vývoje zvyklí na to, že v Praze běžně
potkávají cizozemce, a myslím, že jsou hrdi na to, že se česká metropole
líbí v podstatě všem. Obliba Prahy provázená vysokou tržní výkonností
cestovního ruchu na jejím území je do značné míry výsledkem tohoto
multikulturalismu, protože jak cizozemští rezidenti, tak turisté šíří
její dobré jméno ve světě.